Moskyt

Hodně štěstí a 2x hodně zdraví v příštím roce. Ať se nám zase vše navrátí do původních kolejí. Ať můžeme normálně žít, fungovat, cestovat a bádat.

Vážení čtenáři, příznivci a spolupracovníci Moskyta, rok 2020, co si budeme povídat, se moc nepovedl. Doufejme, že v tom novém se zbavíme viru i všech omezení a vrátíme se k tolik očekávanému normálu. Do roku 2021 tak hodně zdraví a naděje, že bude lépe.

Někdo se u nich na chvíli zastaví, jiný je mine bez povšimnutí. Někteří se snaží rozluštit zbytky nápisů, které z jejich povrchu drolí čas. Drobné historické památky v podobě křížků, smírčích kamenů, či prostých kamenných pomníčků z naší krajiny spolu s jejími proměnami postupně mizí. Ztrácí se s nimi i staré příběhy, místní události a osudy lidí, na které tyto památky upozorňovaly. Byly místem zastavení a zamyšlení, byly orientačními body, byly postaveny, aby se o nich vyprávělo, aby důvod jejich zhotovení nebyl zapomenut.

Po vzoru tažných ptáků jsme se jednoho podzimního dne doma se ženou rozhodli, že je tak trochu napodobíme a zaletíme také do země takřka věčného tepla. Volba padla na exotickou Dubaj v arabských emirátech. A tak čtrnáct dnů před Vánoci nastupujeme v Praze do letadla Boing 737 společnosti Fly Dubai a za pomoci jeho křídel a silných motorů sedáme po šesti hodinách letu na mezinárodním letišti Al-Maktúma v Dubaji.

Geograficko badatelskému magazínu Moskyt bude na počátku roku 2020 20 let. Na jeho tvorbě se ať již přímo v podobě článků podíleli nejen řádní členové tohoto spolku, ale také mnoho externích přispěvatelů. Další lidé do GBM přispěli pomocí odbornou i ochotnou a jiní se aktivně účastnili různých akcí Moskyta. Všem těmto patří náš dík. Jim i Vám pak přání všeho nejlepšího do nového roku.

Okolo českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. leží tři restaurační minipivovary a k tomu jedna legendární hospoda. Vzdálené jsou od sebe coby kamenem dohodil. Budete-li chtít tyto 4 pivní zastávky obejít, ujdete celkem sotva 500 metrů. Při návštěvě jižních Čech jsme nemohli tahle lákadla nechat bez povšimnutí a udělali jsme si malou pivní procházku.

Na skalnatém vršku, nedaleko Černoviček na Kladensku je spoustu kamení, křovin, mladých stromků a klíšťat. Stojí tu ale i něco, co kdysi vybudovali lidé a jejich potomci již zapomněli proč. Vzpomínají ale na dávnou pověst, která se o tomto kamýku vypráví, a která snad objasňuje z jakého důvodu je toto místo tak zpustlé, zapomenuté a tak trochu strašidelné.

Pobyt v přírodě nabízí člověku mnohé radosti i strasti. Jednou takovou nemilou strastí, někdy až s fatálními následky může být bloudění. Radostí tuto strast zahánějící pak je nalezení správného směru. Zvládnutí umění orientace v terénu je proto velice důležitou schopností, ale i potěšením, otevírajícím člověku nové, nevídané obzory. Otevírání těchto obzorů je námětem knižního titulu, jehož překlad je nyní na pultech českých obchodů.

Potkávali ho toulajícího se v ženských šatech po lesích východních Jizerek, s vlasy spletenými do copu a košem plným vzácných bylinek. Jeho jediné oko pronikavým pohledem hledělo až kamsi do lidských duší a jeho zjevením posvěcené poslání se mu stalo vším. Lidové léčitelství má v Jizerských horách dávnou tradici. Ne všichni bylinkáři dosáhli slávy rodiny Kittelů, jejich nezištná pomoc prostým a chudým však nezasluhuje o nic menší uznání.

V roce 2018 Moskyt a především jeho internetový magazín tak trochu hibernoval. Moc toho nepředvedl a projekty, které měl v plánu, většinou nevyšly. Doufáme, že rok nový bude mnohem výživnější, že Moskyt znovu v plné síle vzlétne nad svou bažinu a hladový po nových výpravách, po novém bádání, zamíří k pastvinám. Vám, všem našim čtenářům a příznivcům děkujeme za věrnost a přejeme Vám i sobě do nového roku více článků a filmů, ale i potřebné množství osobního štěstí, zdraví a spokojenosti.