V roce 2003 došlo na území ČR k senzačnímu archeologickému objevu, a to u vesnice Cehnice nedaleko Strakonic. Lokalita u Cehnic byla archeologům do té doby neznámá. Objevena byla archeologem Janem Michálkem v době, kdy tamní úřady zaregistrovaly černou stavbu budoucího rybníka na východním okraji obce. Obec Cehnice se nachází v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, zhruba 10 km jihovýchodně od Strakonic a 13,5 km jihozápadně od Písku.
Výtah z archeologické nálezové zprávy říká následující
„Devět kamenů o velikosti asi 50×60 centimetrů až jeden metr tu kdysi bylo sestaveno do tvaru elipsy. Při podrobném výzkumu plochy byly pozorovány jako nad povrch vystupující žulové balvany, další byly v jejich blízkosti. Žádné další kameny se na celé zbývající zkoumané ploše již nenalézaly. V jednom případě se jednalo o prokazatelně uměle vztyčený kámen (menhir), jak prokázal výkop v jeho okolí až na lůžko do podloží. Tento kámen výšky 126 cm maximální šířky 122 cm a síly 48 cm vyčníval před výzkumem 30 cm nad okolní travnatý terén, ostatní kameny potom jen necelých 10 až 20 cm. Kameny vytváří kruhový areál o průměru necelých 12,5 m. Mimo jiné se našlo a odkrylo celkem 10 kůlových jamek. Výzkumem odkryté velké kameny jsou podle určení geologa Prácheňského muzea v Písku Ing. J. Cíchy místní provenience a pocházejí buď přímo z místa samotného či z nejbližšího okolí naleziště. V jednom případě malého zlomku byl jako hornina určen pegmatit rovněž místního výskytu. Hmotné nálezy z výzkumu zahrnují předměty z doby kamenné (mezolitu), z mladší doby bronzové, vrcholného středověku až novověku. Mezolitické nálezy sestávají ze 147 kusů štípané industrie včetně úlomků křemene a kamenného otloukače. Ostatní nálezy sestávají z různých nádob… následuje (zde neuvedený) výčet nalezených předmětů. Podle stavu dnešních znalostí situaci u Cehnic je možné s největší pravděpodobností zařadit do okruhu staveb tzv. sociokultovní architektury. Takovým stavbám jsou připisovány funkce sakrální, společenské, organizační, ekonomické a v neposlední řadě informační. Zatímní nedostatek větších plošných odkryvů a stále ještě nedostačující terénní prospekce nám způsobují stále malou informovanost o těchto sociokultovních objektech. Kruhové areály jsou (normálně) řazeny do kategorie památek nazývaných cromlech. Všechny pravé cromlechy se potom vyskytují téměř bez výjimky jen v Evropě západní (Sklenář 1996). Ve střední dosud jednoznačně prokázány nebyly“. Konec citátu z jinak obsáhlé nálezové zprávy.
Komentář autora
Nález kamenného kruhu se vztyčeným kamenem uprostřed je na naše malé české poměry opravdu úžasný. Kamenné kruhy jsou známy skutečně prakticky jen ze západní Evropy, kde se jim říká cromlech. Objevitel lokality J. Michálek onen vertikální (centrální) kámen spontánně nazval menhirem. S tím ostatní archeologové nesouhlasili, stejně jako s tím, aby se poměrně malý kamenný kruh nazýval kromlechem. Ale takový je svět vědy, respektive svět vědců. Budiž. Já jsem před lety (tou dobou ještě viditelné) kameny vyfotil a jeden podobný jsem našel v přilehlém lese. Vzhledem k množství a ke stáří nálezů sahajícímu hluboko do doby kamenné bych řekl, že místo bylo tehdejším lidem z nějakého (nám nepochopitelného) důvodu „svaté“. Byl zde jejich ceremoniální areál. Naši dávní předchůdci pravděpodobně vnímali věci, které my dnes vnímat neumíme, a možná ani nechceme. Kromlech v době vzniku těchto řádků již prakticky neexistuje, byl totiž zemními pracemi zničen. Jeho kopie je k vidění přímo v Cehnicích.
