Během cyklotůry lesem na Sedlčansku jsem zpozoroval, že něco přes deset metrů od červeně značené turistické lesní cesty (na skoro neznatelné terénní vlně) ční ze země a z hustého borůvčí robustní žulový kvádr. Je mírně nakloněný směrem k jinému menšímu kameni, který se nachází na okraji této pěšiny. Ten menší z nich je opatřen puklinou podobnou hledí na pušce, jež ukazuje přesně na onen vztyčený podlouhlý balvan, což může, ale nemusí být náhoda.
Spodní, do země několika decimetry zapuštěný „konec“ toho velkého, se mi podařilo zviditelnit jen zčásti. Zbylý nevyproštěný průběh obrysu spodní hrany však lze do velké míry spolehlivě odhadnout. O rostlou skálu se tu v žádném případě nemůže jednat. V těsné blízkosti stojícího monolitu, před jeho hladkou „čelní“ plochou, leží dva bochníkovité balvany, z nichž jeden vykazuje hladkou jakoby „useknutou“ lomnou plochu. Stojící kvádr je svou zadní méně hladkou plochou přivrácen k lesní cestě a ke zmíněnému malému kameni s vizírovou puklinou. Od zadní plochy monolitu se směrem k lesní pěšině táhne několik metrů dlouhý pruh složený ze žulových ploten, což činí dojem krátkého kamenného „chodníku“. Celou formaci je pak možné označit jako „žulové plateau“, z něhož vyčnívá svislý podlouhlý balvan vykazující známky hrubého opracování. Od dalšího slovního popisu upouštím, ostatní řeknou snímky. Stojící monolit každopádně opticky dominuje svému zasněnému okolí. Celé toto tiché místo „střežené“ vztyčeným kamenem je velmi krásné.
Níže uvádím, co si o kamenné sestavě myslí odborníci, jimž jsem prezentoval fotografie.
Geolog RNDr. Jiří Slouka: „Kámen sám byl určitě vztyčen člověkem.“
Geolog RNDr. Václav Cílek: „Balvan byl s velkou pravděpodobností vztyčen člověkem. A za sebou ležící kamenné desky – pokud by se jich našlo o několik více – by pak bylo možno považovat za člověkem vytvořený krátký „chodník“.
Co si myslí další dva archeologové a jeden geolog, které se mi podařilo do lokality přivést: „Všechno je dílem přírody.“
Názor objevitele, autora textu a fotografií: Všechno je dílem člověka. Zda tu jde o menhir v pravém slova smyslu, není jasné, ale vyloučit to nelze. Nicméně kultovní funkce této kamenné sestavy je velmi pravděpodobná. Tento názor je „pocitově zesílen“ přítomností blízkého oválného balvanu s velkou skalní mísou.
Tak jestli jste přesvědčen o kultovní funkci, proč jste to tam celé rozhrabal jak divokej kanec? Pokud by to byla archeologická lokalita, dopustil jste se nelegálního archeologického výzkumu a poškození cizí věci, tedy v prvním případě pokuta až 4 miliony a ve druhém trestní stíhání! Tuto stránku si kopírujeme jako důkaz vaší nezákonné činnosti, která není ojedinělá.
Milý komentátore, asi jste si článek nepřečetl dost pozorně. Na místo jsem ke svému „čerstvému objevu“ v r. 2008 přivedl certifikované odborníky, archeology a geology. Za jejich fysické přítomnosti jsem se z jejich povolaných úst dověděl, že oni jako vědci mají mou kamennou sestavu za dílo přírody a že se o nějakou „archeologickou lokalitu“ dle jejich názoru v žádném případě nejedná, což mě v tu chvíli zamrzelo. Mimochodem – 40% největších archeologických objevů učinili amatéři = oficiální statistika. A pak – rozhrabání lesní půdy není vítané, ale není trestné. Lesy ČR to občas dokonce podporují, viz https://regiony.rozhlas.cz/spicacka-stezka-u-kounova-na-rakovnicku-je-lemovana-menhiry-nikdo-nevi-kde-se-7440320 Takže tak.