Úvodem chci nejdřív (zkráceně) ocitovat zprávu archeologů, které jsem v únoru 2008 k mezníku přivedl a kteří se ke kameni písemně vyjádřili následovně:
„…Jde o nejspíše záměrně vztyčený, rozpraskaný kámen z nebulitického migmatitu ve tvaru desky výšky 130 cm, šířky max. 90 cm a tloušťky 45 cm. Kámen se nachází/nacházel 32 m západně od křižovatky lesních cest v sedle mezi Vysokým Kamenem a Kohoutem. Před východní stranou kamene vykopal p. Zemek soubor zlomků nejméně dvou nádob z pozdního středověku až časného novověku. Obě nádoby můžeme datovat do druhé poloviny 15. až do první poloviny 16. století. Protože v blízkosti kamene prochází katastrální hranice mezi obcemi Soběnov a Klení, domníváme se, že může jít o hraniční kámen prvotního vyměření hranice, který mohl být podle starého zvyku pojištěn proti přemístění zakopanými zlomky nádob. Hraniční kameny byly pravidelně podrobovány veřejné kontrole, aby nedocházelo k jejich přesazování. Při obcházení hranice probíhaly u mezníků různé ceremoniály, například mrskání mladíků či výkrop mezníků svěcenou vodou. Také přitom mohlo dojít k rozbití přinesených nádob.“ Potud archeologové Jiří Fröhlich a doc. Ondřej Chvojka.
Geolog Jiří Slouka po shlédnutí snímků: objekt byl jednoznačně vztyčen člověkem.
Autor fotografií: Stoprocentně jde o několik set let starý neopracovaný hraničník. Místo jeho nálezu muselo být v době jeho vzniku a „živé funkce“ důležitým bodem styku pozemkových vlastnických práv. Menhir to nebyl. U Myslivny pod Kohoutem se v minulosti stýkaly hranice několika pozemků. Pro tento fakt svědčí i přítomnost křížkem a číslem opatřeného v zemi ležícího plochého přírodního balvanu nacházejícího se pár desítek metrů od stojícího mezníku.
