Na Rakovnicku severně od Kounova se nachází nenápadné návrší Špičák, vysoké 490 m. Na jeho severovýchodním úpatí se rozkládá lesní areál, v němž skupinu vnímavých milovníků přírody zaujaly na povrchu a těsně pod povrchem ležící větší kameny. Roku 2011 je začali tito nadšenci – Lovci menhirů – odkrývat, a celkem 29 jich vztyčili do svislé polohy. Ukázalo se, že jimi postavené kameny na několika místech tvoří krátké řady a některé objekty mají tvary upomínající na menhiry. Několik málo z nich pak navíc budí dojem možného (částečného) opracování člověkem. Areálu s nově vztyčenými kameny dali název Kamenný les. Mnozí jeho návštěvníci si kladli otázky o případném předvěkém vzniku a možném rituálním významu zdejších křemencových balvanů. Oblast zaujala i renomovaného geologa RNDr. Václava Cílka, jenž ji opakovaně navštívil. V knize Kameny a hvězdy píše, že kamenná uskupení pod Špičákem jsou umělou sbírkou kamenů sebraných v blízkém okolí, které místy tvoří i krátké řady.
O kamenném „zubu“
Když jsem před lety spolu s Lovci menhirů v (nynějším) Kamenném lese hledal „zakopané“ křemence, tak jsme mj. narazili na mělce pod povrchem ležící něco přes metr dlouhý balvan připomínající „kamenný zub“, shodou okolností zub špičák.
Kámen se v průběhu vyprošťování zpočátku jevil jako přírodní a obvodově neopracovaný. Až při bližším pohledu po jeho kompletním vyproštění se ukázalo, že je na jednom místě přece jen opracovaný. Tím místem byla jeho hladce „uťatá pata“, na níž tento křemencový blok může bez opory stát, jak vyplývá z fotografií. U jeho paty se nacházelo hnízdo mnoha menších doprovodných kamenů. Byly to kameny výstelky jeho lůžka, které ho podle mě (a podle předpokládané vůle stavitelů) držely ve svislé poloze. Nález zbytků výstelky zvyšuje podezření na možný zásah člověka při jeho umístění a při jeho vztyčení. Kámen je zahnutý. To podle mých letitých pozorování vyproštěných zvláštních kamenů svědčí pro jeho někdejší informační funkci. Tenhle přes metr „vysoký“ balvan měl (ve svislé poloze) svému okolí něco sdělovat. Později mohl z nějakého důvodu překážet, mohl být povalen, zakopán, a tak zneviditelněn. Byla-li v době jeho vzniku jeho funkce rituální nebo utilitární (pragmaticky účelová), o tom lze nyní jen spekulovat. Funkci kamene jako mezníku považuji za méně pravděpodobnou, a to vzhledem k množství okolních „pohřbených“ křemenců. Posouzení je věcí subjektivního náhledu pozorovatele. Každopádně je to zajímavý objekt.
