Město Žatec je centrem českého chmelařství. Dlouholetá tradice pěstování světově uznávaného žateckého chmele se podepsala na vzhledu města. V unikátních bývalých chmelařských budovách v centru Žatce byl zbudován Chrám chmele a piva – naučně zábavný komplex opírající se o místní chmelařskou historii i současnost. A tak se z města Žatce stalo atraktivní kulturní město pro každého.
Tento článek volně navazuje na první díl. Aby Vám neunikly žádné souvislosti, doporučuji začít článkem Chmel: Chmelařství včera, dnes a zítra (1. díl).
Žatec – centrum českého chmelařství
Město Žatec je již dlouhou dobu považováno za centrum českého chmelařství. Už ve 12. století byl Žatec, který se později stal i královským městem, významným střediskem obchodu. Kdy se Žatec stal významným centrem chmelařství, není přesně známo. První zmínky o pěstování chmele na Žatecku pochází až z 2. poloviny 13. století a dokumenty výslovně zmiňující žatecký chmel se objevují asi o sto let později.
Chmelařství se rozvíjelo a díky vhodným klimatickým podmínkám pro pěstování chmele se postupně soustředilo zejména do okolí Žatce. A právě Žatecko je největší a nejvýznamnější chmelařskou oblastí dodnes. Dlouholetá tradice pěstování chmele v okolí Žatce měla významný vliv nejen na místní krajinu, ale i na vzhled měst, a také na zdejší kulturu a lidi samotné.
Město plné komínů
Období 19. a počátku 20. století nazývané zlatý věk českého chmelařství, změnilo podobu Žatce snad nejvíce. Ve městě vznikaly nejrůznější stavby určené ke zpracování či skladování chmele. Siluetu města tak začaly měnit nově vznikající vysoké komíny od sirných komor, byly budovány sušárny, balírny a sklady chmele. Tyto nové chmelařské budovy vznikaly zejména na takzvaném Pražském předměstí, v centru města, kousek od žateckého náměstí. Vzniknul tak unikátní komplex průmyslových staveb, propojených náměstíčky a ulicemi.
Postupem času však tyto významné stavby přestávaly být používány a začaly chátrat. Celý komplex se v roce 2003 dočkal prohlášení za památkovou zónu. Dalšímu chátrání nevyužitých staveb zabránil nový projekt Chrám chmele a piva, který v roce 2011 vnesl do chmelařského centra nový život.
Říkanky o chmelu
Chmel pro svou dlouhou tradici pěstování a význam v životě zdejšího obyvatelstva vstoupil také do řady uměleckých děl a promítnul se i do lidové tvořivosti. Není tak divu, že vznikala různá lidová rčení, básničky a pořekadla oslavující právě chmel. Některá rčení dokonce považují chmel za látku, která v pivu způsobuje opilost.
Mozek se mu chmelem zahřál. Kroutí se jak chmel na tyčce. Je futrovaný chmelem. Řemeslo mu chmelem zarostlo.
Chrám chmele a piva
Chrám chmele a piva je novou dominantou Žatce. Jde o naučně zábavný komplex sídlící ve zrenovovaných chmelařských budovách. Projekt Chrám chmele a piva tak vytvořil ze žateckého Pražského předměstí příjemné a turisticky atraktivní místo, které by při výletech po zemi české nemělo uniknout ani vám.
Výtah 4D a labyrint
Chrám není lákadlem jen pro pivní odborníky či pivaře, ba možná i naopak. Zábavu i poučení zde najde snad každý včetně dětí. Největším poutačem chrámu je zbrusu nový Chmelový maják. Je to 42 metrů vysoká moderní věž, která má na svém vrcholu jakési sloupy připomínající chmelnicové konstrukce a navíc osvětlení, kterým může věž plnohodnotně plnit funkci majáku a vysílat nejrůznější světelné signály do okolí.
Chmelový maják je ale ještě zajímavější uvnitř, ve věži je totiž skryt speciální 3D výtah. Při vstupu do zdánlivě obyčejného výtahu obdržíte speciální 3D brýle a cestou vzhůru zhlédnete některý z 3D filmů – i když by možná bylo na místě říkat tomu 4D! Nejen, že na podlaze výtahu pozorujete trojrozměrný film, zároveň s vámi výtah pohybuje nahoru i dolů. Díky jízdě ve výtahu je zážitek z filmového letu ve vesmíru či přeletu nad Žatcem ještě intenzivnější. Po několika minutách výtah zastaví na horní vyhlídkové stanici a z virtuálního 4D světa se ocitnete zpět v reálném světě 40 metrů nad Žatcem.
Prohlídka Chrámu chmele a piva může pokračovat labyrintem z chmelových žoků. Cesta skrz toto bludiště je plná nečekaných překvapení a zajímavostí, a pokud máte alespoň trochu hravou náladu, určitě ho navštivte.
Pivní zastávka u Orloje
Raritou a světovým unikátem je zdejší chmelový orloj. Tak jako třeba ten Staroměstský z Prahy, umí i tento žatecký orloj odbíjet hodiny a navíc ve svém výtvarném ztvárnění nabízí i svůj originální pivně-chmelařský příběh…
Posílení po náročné prohlídce labyrintu najdete v Restauraci a minipivovaru U Orloje. Nebyl by to přeci správný Chrám chmele a piva, kdyby zde neměli svůj vlastní pivovar. Rozhodně je o co stát. Zdejší piva, jako Žatecký samec 11°, Chemlový ležák 12°, Chmelová královna 13° či Chrámové tmavé 12° jsou velmi dobrá a poctivě vařená, použití prvotřídního žateckého poloraného červeňáku nezapřou. A také zdejší kuchyně je chutná a za dobrou cenu.
Pro odborníky je tu muzeum
Součástí Chrámu chmele a piva je také Chmelařské muzeum. To v Žatci sídlí již delší dobu, avšak v posledních letech bylo rozšířeno a modernizováno. Dnes jde o největší muzeum svého druhu na světě, nacházející se v budově, ve které se do roku 1995 balil a skladoval chmel. Na několika podlažích nabízí muzeum návštěvníkům široký a hloubkový pohled do historie i současnosti českého chmelařství.
Tím ale výčet atrakcí Chrámu chmele a piva ještě nekončí. Další součástí je také nově zrekonstruovaná renesanční sladovna nebo pěkně upravené klášterní zahrady.
Říkanky o chmelu
Řada lidových říkanek se zaměřuje spíše na oslavu piva, než samotného chmele. Následující básnička však vyzdvihuje podstatnou roli českého chmele při výrobě dobrého piva.
„Všichni sládci světa, slyšte radu: pivo skvělé z českého jen sladu. Pivo máš vždy jistě skvělé, z českého když vaříš chmele. Chmelíček, toť dárek z nebe, z rajských sadů vzácný květ, bez něho by musil člověk zapomenout rozprávět.“Další pivovarská básnička oslavuje nejen chmel, ale také český slad:
„Slad a chmel – božský tmel. Sláva sladu, sláva chmeli, kéž bychom je stále měli. Dobré pivo, hezké děvče, to jsou dary země české.“
Na procházce po Žatci
Samotný Žatec také stojí za návštěvu. V centu města se nachází velké náměstí, jehož dominantou je radnice s věží. Na radniční věž je možné se dostat a prohlédnout si tak centrum Žatce zase z trochu jiného místa než z Chmelového majáku.
Chloubou Žatce a místní raritou je údajně nejmenší chmelnice na světě. Ta stojí přímo na náměstí naproti radnici. Se svými šesti sloupy a plochou menší, než pozemek sousedního domu, by se mohlo zdát, že jde skutečně o nejmenší chmelnici světa. Ovšem při prohlídce chmelařského muzea jsem si na dvoře všimnul ještě menší, ukázkové chmelničky. Ta se ale asi nepočítá. Přeci jen, ta údajná nejmenší chmelnice světa je přímo v centru města, a tak je na očích všech návštěvníků. A že se jich sem občas sjede obrovské množství. Je tomu tak například při tradiční a proslulé dočesné – slavnosti dokončení chmelové sklizně.
Dočesná
Dočesná byla původně středověkou oslavou a byla spojována se žateckým vinařským cechem. Zajímavostí totiž je, že ještě v 16. století se na Žatecku pěstovala réva vinná na stejné rozloze jako chmel. A tak vinaři spolu s vinobraním každoročně na oslavu dočesání posledního chmelového štoku pořádali také dočesnou.
Tato původně středověká tradice však postupem času zanikla, až začátkem 20. století došlo opět k jejímu obnovení. V poněkud upravené podobě se dočesná dochovala až dodnes a každoročně na konci léta láká tisíce návštěvníků na pivo, jídlo a zábavu.
Dvoudílný článek o českém chmelařství je u konce. Doufám, že se vám exkurze do historie pěstování tradiční a věhlasné české rostliny líbila. Snad Vás také zaujalo vyprávění o Chrámu chmele a piva, jehož návštěvu (a návštěvu Žatce vůbec) mohu vřele doporučit.
Literatura:
Pro zájemce o hlubší poznání českého chmelařství mohu doporučit následující knihy, ze kterých jsem současně čerpal některé informace pro tento článek.BASAŘOVÁ, Gabriela, a kolektiv. České pivo. ISBN 978-80-87109-25-0.
JACKSON, Michael. Encyklopedie piva. Volvox Globator. 1988. ISBN 80-85769-37-9.
VENT, Luboš. Zelené zlato. VÚPS, 2002, ISBN 80-86576-03-5.
ŠURÁŇ, Jan. Degustace piva – VI. díl: Kategorie piva. Pivo, Bier & Ale. 2011, roč. 1, č. 6.
