Skanzen lidové architektury v přirozeném prostředí Českomoravské vysočiny.
Kudy na Veselý Kopec
Ve východních Čechách, západně od Hlinska a severovýchodně od Ždírce, leží vedle CHKO Železné hory místo zvané Veselý Kopec. Vypravíte-li se sem autem, vede jedna příjezdová cesta napravo ze silnice Ždírec nad Doubravou – Trhová Kamenice a druhá nalevo ze silnice Hlinsko – Trhová Kamenice. V obou případech projedete Dřevíkovem a přímo u Veselého Kopce můžete zanechat auto na placeném parkovišti (5.7.2001 jsem platil 10 Kč). U parkoviště je stylový hostinec „U kováře Matěje“, kde vám nabídnou teplá jídla, minutky, nápoje a poháry. Pěšky je možné na Veselý Kopec dojít například podél řeky Chrudimky od Hlinska po příjemné zelené turistické stezce.
Co je Veselý Kopec
Veselý Kopec je součástí souboru obce Vysočina, představující rozsáhlou expozici lidové architektury v přirozeném prostředí Českomoravské vysočiny. Od roku 1972, kdy se pracovníkům památkové péče podařilo zpřístupnit veřejnosti první původní stavby, se tu ve volné přírodě Železných hor, na rozmezí Čech a Moravy prezentuje soubor zachráněných stávajících nebo přenesených objektů, včetně jejich vnitřního vybavení. Představují se zde vlivy architektury i životního stylu typické pro tuto oblast od 17. století. Najdeme tu ukázky domu středního Polabí komorového typu, krytého doškem, se dvorem dvou nebo trojstranně uspořádaným. Poličský dům měl zase čtyřboký nebo úplně obestavěný dvůr, do kterého se vjíždělo jedním z hospodářských objektů, střechu nesly sloupy, lomenice bývaly přizdobeny příčným malovaným prknem a u stavení stály mnohoboké stodoly. Horácký dům byl roubený, neomazávaný s příslušenstvím pod jednou střechou – komoro-chlévní typ se sýpkou někdy samostatnou, někdy na hambalkách nad světnicí. Dům Středočeské pahorkatiny býval roubený, neomazávaný, přízemní, komorového typu, bílený pouze ve spárách. Černá kuchyně v síni byla často nevyčleněná, vchod do chléva byl vždy ze zápraží. Mírně zapuštěná lomenice se skládala do různých tvarů nahoře ukončená kuklou s bohatě zdobeným nápisem. Tyto čtyři typy lidové architektury, vycházející z přírodních podmínek a životního prostoru daných oblastí, nejvíce ovlivnily tento kraj a jejich ukázky jsou právě v souboru Vysočina prezentovány. Samotný skanzen Veselý Kopec pak představuje rozptýlenou pasekářskou osadu nad řekou Chrudimkou. Lidové stavby i uspořádání obce zde co nejvěrněji dokumentují základní objekty vesnického života našich předků. Obytné domy, technické stavby ke zpracování zemědělských a lesnických produktů jsou tu velmi věrně zrekonstruovány do snad i plně funkčního stavu. Věrně i když pro nás poněkud stísněně působí i vnitřní vybavení objektů, zvlášť když si uvědomíme v jak skromných a zároveň soběstačných podmínkách tehdy lidé žili.
Veselý Kopec
Pasekářská osada se pro návštěvníka otevírá vstupem u objektů obytného domu a hospodářských staveb z 18. století, které zároveň slouží jako pokladna, informace, WC a prodejna suvenýrů i informačních publikací. Cena vstupenky se pohybuje od 15 do 30Kč. Výměnek s chlévem – další objekt v doporučeném směru prohlídky, je i dnes obýván kozí rodinkou. Naproti zvoničce z Jeníkova stojí pak rozhodně za prohlédnutí usedlost z Lezníku, kde můžeme nechat zapracovat svojí fantazii uvnitř malého dvorku obklopeného vším co tvořilo domov i zvířecí společnost dávných obyvatel. Nedaleko od této usedlosti nás zaujme vzácná ukázka čtrnáctiboké stodoly z roku 1680 a maringotka starých loutkařů. Nejstarším objektem skanzenu je usedlost U Pilných, která nás upoutá velkým dřevěným holubníkem a která si zahrála už v mnoha filmech. Haltýř se studánkou, sušárna lnu, sušárna ovoce, včelí úly, hájenka z Kozojed a pazderna z Kameniček jsou další zajímavé zastávky naší cesty Veselým Kopcem, než dojdeme k stavením řekl bych jedoucím na vodu. Vodní pila z Dolní Sloupnice, vodní olejna a Veselokopecký mlýn jsou tu rozestavěny na důmyslném vodním díle, které tu plní nejen funkci pohonu, ale i funkci estetickou. Díky jezírku s vodními rostlinami a šumícím náhonům vodních kol, je tu uprostřed zrekonstruované, do krajiny krásně zapadající minulosti velmi příjemně. Veselokopecký mlýn se stylově vyvedenou světnicí, postavený před rokem 1580 a po požáru a následné obnově sem přenesený z Oldřetic, je doplněn přistavěnou varnou povidel na vodní pohon, stupníkem na tlučení třísla a sekernickou dílnou. Po minutí Mičkovy chalupy z Herálce a Gregorovy dílny na výrobu dřevěného nářadí pak cesta v době mé návštěvy pokračovala okolo jakéhosi velkého zděného statku, který však zatím nebyl dostavěn, ani opatřen popisem. Myslím si ale, že půjde o další zajímavou ukázku zemědělské usedlosti zřejmě z novější doby. Zahradní kapličku a chalupu bezzemka z Dolního Újezdu pak ještě uvidíme při návratu po doporučené okružní stezce, která nás však především neomylně zavede k útulné a hlavně fungující hospůdce Na vejměnku, která byla původně součástí většího statku z Poličska.
Délku prohlídkové trasy Veselého Kopce bych odhadoval asi na dva kilometry, pro důkladné zhlédnutí všech nabízených objektů bych doporučoval 2 až 3 hodiny, pro pořádné nasátí atmosféry a posezení v hospůdce i 5 hodin. Obchůzka je fyzicky zcela nenáročná, vhodná pro celorodinný výlet. Po celém skanzenu je také možné absolvovat pravidelnou prohlídku ve skupině s průvodcem, podávajícím odborný podrobný výklad.
Kdy na Veselý Kopec
Otevřeno je od 14. dubna. V dubnu září a říjnu – denně mimo pondělí, pokud není státním svátkem, od 10 do 15 hodin (areál se zavírá v 16 hodin). V květnu až srpnu je otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin (areál se zavírá v 17 hodin). Kromě běžného provozu skanzenu se na Veselém Kopci každoročně pořádá spousta akcí s různým programem. Slaví se zde Masopust, Velikonoce, Posvícení, prodávají se tu tradiční lidové výrobky, představují se tady lidová řemesla a ukazují dávné stavební postupy a techniky. Často se tu také můžete seznámit s přípravou jídel předků a tyto pochoutky i ochutnat. Podrobné informace o pořádání těchto akcí získáte na webových stránkách SLS Vysočina: www.pupce.cz(link is external) nebo welcome.to/vysocina.
Další objekty souboru Vysočina
Součástí souboru obce Vysočina jsou i objekty dalších tří blízkých osad. Ve Svobodných Hamrech, severně od Veselého Kopce, najdeme zpřístupněný vodní kovací hamr, mlýnici, roubenou hospodu a zámeček. Osada Možděnice, západně od Veselého Kopce, skrývá vzácnou stavbu Bláhovy kovárny, do jejíž blízkosti byla přenesena Žejdlíkova truhlářská dílna ze Svratouchu, srub vybavený kovářskou dílnou a kopie rumpálu studny ze Skály. V Možděnicích najdeme i lidovou zvoničku, klenutý kamenný haltýř a roubenou školu z roku 1814. V samotném městě Hlinsku pak doporučuji navštívit další část expozice souboru Vysočina zvanou Betlém. Jde o ojedinělou ukázku skupiny přízemních roubených staveb a jejich vybavení, převážně řemeslně zaměřeného, v prostředí města. Středem obce Vysočina je i v bezprostřední blízkosti Veselého Kopce se nacházející osada Dřevíkov, kde je zachována bývalá židovská ulička, synagóga, škola, draslovna a chráněná náves s chalupami z 18. a 19. století. Na severovýchod od Dřevíkova pak na samotě Svatý Mikuláš stojí pozoruhodný Kostelík postavený před rokem 1350, obklopený rázovitým hřbitovem se sbírkou litinových křížů ze zaniklých železáren.
