Jak se žilo ve středověku? Jak to vypadalo na hradech v době jejich největší slávy? To jsou otázky, které mě napadají snad při každé prohlídce některého z českých hradů. Přesto, že se nám mnoho hradů dochovalo v poměrně ucelené podobě, jejich skutečnou středověkou atmosféru si můžeme jen představovat. V těch dobách bych sice žít nechtěl, ale krátké nahlédnutí do dávných časů by bylo zajímavé. Rád bych viděl živé středověké město nebo navštívil vesnickou krčmu. Konečně se mně to splní – virtuálně.
Každý, kdo má podobné choutky jako já, bude moci nakouknout do středověku a tak trochu si na vlastní kůži zkusit, jak se tehdy žilo. Virtuální návštěvu 15. století zprostředkuje nová počítačová hra nazvaná Kingdom Come: Deliverance.(link is external)
Možná si říkáte, proč tady na Moskytu píšu o počítačové hře. Vždyť tematika středověku není v herním průmyslu vůbec nová a s geografií a badatelstvím má hra také pramálo společného. Opak je však pravdou. Kingdom Come je totiž ryze český počin, zaměřený na věrné zobrazení středověkého Posázaví. A když uvádím věrné zobrazení, mám tím na mysli takřka encyklopedickou přesnost.
Z českých luhů a hájů
Je krásné počasí, svítí sluníčko, léto je v plném proudu. Já sedím na hřbetu hnědáka a kochám se okolní krajinou. Kam mé oko dohlédne, rozprostírá se krásná a čistá příroda. Louky jsou rozkvetlé, mezi rudě červenými květy vlčího máku vykukují žluté pampelišky, opodál zase září sytě oranžové měsíčky. Nad květy sem tam přeletí motýl a z dálky ke mně doléhá zpěv ptáků. O něco dál lemuje končící malebné louky tmavě zelený pás hustého lesa.
Ohlížím se za sebe, kde se na skále dominantně tyčí hrad Talmberk. Pod hradem je malá vesnička, pár desítek dřevěných, veskrze roubených stavení rozprostřených kolem malého rybníka a potoka. Na koni pomalu projíždím vesnicí a pozoruji místní obyvatele. Někteří sklízí úrodu na poli, jiní třeba rybaří nebo se poflakují v krčmě. Pokračuji na konec vesnice, kde narážím na kamenolom.
Tak nějak může probíhat první návštěva virtuálního herního Posázaví. Píše se rok 1403 a já hraji za postavu Jindřicha, syna kovářova. Příběh hry se odehrává v reálném prostředí tehdejšího Českého království na pozadí skutečných událostí známých z hodin dějepisu. Po smrti Karla IV. se novým panovníkem stává jeho syn Václav IV. Ten je však uvězněn svým bratrem Zikmundem Lucemburským. V ten moment Zikmund se svou armádou napadá zemi i Jindřichovu rodnou vesnici a dům. Při tomto incidentu Zikmundovi vojáci zničí Jindřichův dům a pobijí jeho rodinu. Jako jediný přeživší se Jindřich vydává na dlouhou a nebezpečnou cestu k vykoupení.
Od kamenolomu vyrážím přes kopec, mám namířeno do prazvláštně pojmenované vesnice, do Mrchojed. Překonávám další širé louky a pole a na kraji Mrchojed zastavuji a sesedám z koně. Zaujal mě totiž nenápadný, ve vysoké trávě posazený kámen. Při bližším pozorování jde o kámen opracovaný, snad menhir nebo smírčí kámen, na jehož přední straně je patrný vyrytý obrys postavy…
Středověk, hra a současnost
Zážitky nabité hraním chci porovnat se skutečností. Vyrážím tedy na výlet do Posázaví, abych prozkoumal lokality známé ze hry také v opravdovém světě. Skutečnost je výrazně odlišná, než hra. Jistá spojení a podobnosti ale nacházím.
Nad vesničkou Talmberk na malé skále stojí zbytky stejnojmenného hradu. Gotický hrad Talmberk byl zbudován pravděpodobně na začátku 14. století a fungoval do roku 1533. Dodnes se uchovala jen část kulaté věže a zbytky některých zdí a hradeb. Přístup ke zřícenině je omezený, neboť nejbližší okolí hradu někdo před lety využil jako pozemek pro stavbu rodinných domů. Při troše představivosti je ale i z toho mála, co zbylo, možné poznat hrad Talmberk ze hry Kingdom Come: Deliverance.
Prohlížím a fotím také kamenolom, který se, tak jako ve hře, nachází na okraji Talmberku. Odsud vyrážím na kopec do Mrchojed, kde je mým hlavním cílem již zmiňovaný pozoruhodný kámen. Skutečně tady stojí a svou podobou hodně připomíná ten herní. Jde snad o smírčí kámen nebo smírčí kříž, usazený pevně v zemi jako menhir. Opracovaný pískovcový útvar je asi 80 cm vysoký a jeho horní část je rozšířená. Na přední straně kamene je vytesaný reliéf lidské postavy. Obrys postavy je ve skutečnosti již málo patrný, herní varianta je mnohem zřetelnější, i tak je ale možné rozpoznat, že postava na reliéfu má vztyčené ruce a u nohou nejspíš zapíchnuté kopí. Kámen je proto nazývám Kamenný muž. Přesný výklad obrazce i význam celého kamene je opředen tajemstvím a celé zmapování jeho možného významu by bylo na delší povídání. Více o záhadném kameni píše třeba ve svých knihách Otomar Dvořák.
Samotná vesnice Mrchojedy už nemá se středověkou podobou, ani tou herní, prakticky nic společného. A je tomu tak i v případě nedalekých Samopší. Proto Samopše vynechávám a pokračuji za dalšími významnějšími cíli mého putování.
Herní mapa byla navržena na základě skutečné podoby kousku Čech. Hráč se bude moci volně pohybovat mezi městem Sázavou a Rataji. Tok řeky Sázavy a rozmístění jednotlivých vesniček více méně odpovídá skutečnosti. Pro lepší uzpůsobení samotnému hraní je ale herní svět koncentrovanější – některé vzdálenosti jsou kratší.
Rataje a Sázava
Abyste byli v obraze: hra, o které se bavíme, je stále ve výrobě. V současné době je pro fanoušky, kteří si hru zakoupili s předstihem, dostupná jen testovací zmenšená verze hry. V této rozpracované verzi je dostupná jen malá část herního světa a ještě menší část herního obsahu. Do Ratají jsem tedy zatím mohl zavítat jen ve skutečnosti, nikoliv však ve hře. Obrázky z herních Ratají jsou ale už dostupné, proto porovnání skutečnosti a hry nic nebrání.
Rataje nad Sázavou se ještě do roku 1900 nazývaly Rataje Hrazené a to proto, že ve středověku bylo město obehnáno hradbami a docela netradičně disponovalo dvěma hrady. To je také důvod, proč Rataje ve hře vystupují jako největší a nejdůležitější město.
Na jednom konci města, na skalnatém výběžku, byl ve 14. století zbudován hrad Pirkštejn. Ten do dnešních dní přečkal ve velmi celistvé podobě. Dochovalo se téměř vše, především kulatá věž a hlavní hradní budova. V 18. století byl Pirkštejn částečně přestavěn na faru. Přímo vedle hradu se zachovala jedna ze dvou městských bran.
O kousek výš byl taktéž ve 14. století postaven druhý, takzvaný Hořejší hrad (někdy také Přední hrad). Ten se na rozdíl od Pirkštejnu dočkal více úprav a jeho původní středověkou podobu již přesně neznáme. Hořejší hrad byl v 16. století upraven v renesančním slohu a následně v 17. století ve slohu barokním do podoby dnešního zámku. Jenže ani dnešní Ratajský zámek se nedochoval v příliš úhledné podobě. Ostatně celý současný městys Rataje chátrá a zeje prázdnotou. Náměstí je pusté a nápisy na opadávajících omítkách starých domů hlásají “na prodej”.
Zajímavé je celkové porovnání herních středověkých Ratají s těmi skutečnými ze současnosti. Pro ilustraci můžete srovnat obrázek ze hry se současnou fotografií. Hrad Pirkštejn se změnil jen minimálně. Hořejší hrad se změnil více, ale jedna ze zdí současného zámku dává tušit původní středověký hrad. Herní Rataje věrně kopírují skutečnou krajinu – řeka Sázava je na svém místě, stejně jako vyvýšenina, na které se Rataje tyčí.
Z Ratají nad Sázavou ještě putuji ke klášteru do Sázavy. Jde o další lokalitu, která v současné verzi hry ještě není přístupná. Sázavský klášter je ve hře ale možné pozorovat aspoň z povzdálí a jak byste teď už asi čekali, věrně vystihuje svou reálnou předlohu. Pokud by vás zajímalo více o Sázavském klášteře, můžete si přečíst můj starší článek popisující klášter od špiček jeho věží až do legendárního podzemí sv. Prokopa.
Autentičtější návštěva středověku tady ještě nebyla!
Hra Kingdom Come: Deliverance vzniká ve vývojářském studiu Warhorse Studios(link is external) v Praze. Kreativním ředitelem a autorem projektu je Dan Vávra, který se zásadní měrou podílel na legendární české hře Mafia: The City of Lost Heaven a je podepsán také pod větší částí scénáře k pokračování Mafia II.
Hra je stále ve vývoji, který se, nutno přiznat, táhne déle, než se očekávalo. (Aktualizace: hra oficiáně vyšla 13.02.2018). Je to způsobeno také obrovským rozsahem celého projektu a poměrně vysokou realističností. Autoři sice nemají v plánu vytvořit simulátor středověku, i tak je ale smysl pro detail a historickou přesnost impozantní. Občas se prostě narazí na nečekané překážky, které vývoj prodlužují. V tvůrčím týmu pracuje i historička, jejímž úkolem je shromažďovat informace, dohledávat historické prameny o dané době a pomáhat celému týmu v udržení věrohodné středověké iluze.
Snad se to několikaleté čekání vyplatí a dostane se k nám parádní herní zážitek a jedinečná příležitost, jak nahlédnout do českých luhů a hájů na počátku 15. století. Při troše štěstí to tvůrci stihnou ještě letos. A snad budeme potom moci konstatovat, že lepší a autentičtější návštěva českého středověku tady ještě nebyla.