Měsíční kámen, pravěký menhir stojící v temném šumavském lese je opředen rouškou tajemna. Vyzařuje plno energie, která nám může sílu přidat, ale také ubrat. Nám se během krátké chvilky strávené v okolí Měsíčního kamene přihodila nejedna pozoruhodná věc. Co je to, co se zachytilo na několika našich fotografiích? Proč se u kamene udělalo jedné člence výpravy špatně? Ukrývá v sobě tento kámen ještě něco dalšího, něco neznámého? Dokážete snad Vy podat vysvětlení pro to, co se zde událo?
Měsíční kámen leží asi 1,3 km severně od obce Javorník na Šumavě, kousíček od silnice spojující Javorník a Zuklín. Tady z asfaltové silnice vede lesní cesta do hustého smrkového lesa a asi po sto metrech končí u Měsíčního kamene. U kamene se nachází také popisná tabule.
Měsíční kámen je necelé dva metry vysoký menhir. Termín menhir pochází z keltského jazyka a v překladu znamená vzpřímený kámen. Měsíční kámen byl tedy do své vzpřímené polohy v pradávné historii uměle postaven.
Menhiry se vyskytují po celém světě a i u nás je možné je nalézt v hojném počtu. Takovéto kameny pochází až z pravěku, jde zpravidla o samostatně stojící kameny, které byly lidmi postaveny do nezvyklé polohy.
Některé menhiry jsou zároveň aktility. Aktility znamenají zářící kameny a jsou to tedy takové menhiry, které vyzařují energii. Díky průzkumům v roce 1994 se ukázalo, že i Měsíční kámen vyzařuje energii a tak ho také můžeme označit jako aktilit.
Samotný tvar Měsíčního kamene není zcela obyčejný a nejen díky němu se od řady dalších menhirů odlišuje. Významný je uměle vytvořený obrazec na jeho západní straně, který připomíná měsíc. Odtud také pochází název kamene. Takovýto vyrytý obrazec, nazývaný oko menhiru, není ojedinělý. Na aktilitech je oko možné najít poměrně často. Oko menhiru označuje stranu kamene, která vyzařuje energii nejvíce.
Energie se z kamene šíří všemi směry, není však všude stejná. V případě Měsíčního kamene je nejsilnější západní strana s okem. Pokud chcete nabrat energii, ideální je vyzkoušet právě tuto stranu. Protilehlá východní strana vyzařuje naopak energii zápornou, která má tendenci z lidí sílu vysávat. Proto se nedoporučuje se zdržovat u této strany. V případě dlouhého pobytu u východní „vysávací“ strany kamene byste mohli pociťovat nepříjemný pocit. Při návštěvě Měsíčního kamene budete mít možnost vyzkoušet svou citlivost na tuto energii a třeba nabrat novou sílu.
Citlivost na energii kamene pravděpodobně pocítila jedna členka naší výpravy, Eva. Tím se dostávám k oněm slíbeným podivnostem, které se u kamene udály. Eva se snažila nabít energií a tak ležela opřená o tu stranu kamene, na které je oko. Po chvíli, jak sama přiznává, se jí však udělalo nějak divně. Svůj zážitek popsala následovně: „Nejspíš jsem očekávala něco trochu jiného. Nejsem bláhová, abych si myslela, že když se kamene dotknu, ucítím nějaký ohromný příval energie. Ale to, že se mi roztřesou nohy, začnu mít pocit slabosti a nevolnosti od žaludku, bylo pro mě spíš nemilým překvapením. Vždyť jsem přeci stála na té „správné“ straně kamene. Tak proč to vypadá, že si kámen ode mě spíš něco vzal? Napadá mě jediné. Třeba si vzal něco, co jsem nepotřebovala a pomohl mi tak po svém…“
To nejpozoruhodnější, co se nám přihodilo, jsme však objevili až po návratu. Při prohlížení fotek, které jsme u kamene pořídili, nás zarazilo něco neobvyklého. Celkem na čtyřech fotografiích se nachází pozoruhodný a dosud nevysvětlený obrazec, který může připomínat bílou větvičku nebo rybí kost. Ve všech případech je na kameni nebo těsně u jeho okraje. Jestli si říkáte, že to nic není, čtěte dále.
V případě, kde jsou obrazce nejpatrnější, byly pořízeny 3 fotografie v rozmezí jedné sekundy (každá fotografie byla pořízena záměrně s jinou expozicí, proto byly vyfoceny 3 hned po sobě). Na první fotografii není patrné zcela nic, na druhé fotografii, pořízené jen zlomek sekundy po té první, je onen obrazec na kameni spíše vlevo dole, na třetí fotografii je v zápětí obrazec natočený a ještě zrcadlově převrácený v pravé horní části kamene.
Obrazec se tedy posunul směrem nahoru, nepadalo to k zemi. Obrazec je velmi pěkně vidět a má zvláštní tvar. Navíc je ostrý a vypadá, jako by byl přímo na kameni samotném. Můžeme vyloučit něco, co by proletělo přímo před objektivem nebo bylo na čočce objektivu. Navíc by to muselo letět neuvěřitelnou rychlostí a proto by to ani nemohlo být ostré. Ani na samotném kameni jsme v době focení samozřejmě nic neviděli. Šlo o digitální zrcadlovku, a tak jsme uvažovali i možnost, že by bylo něco přímo na snímacím čipu, potom by se to však nemohlo projevit na výsledné fotce jako bílý obrazec, ale jako černý.
O 3 týdny později jsme se na místo vrátili znovu. Pořídil jsem mnoho dalších fotografií kamene, ale na žádné se již nic podobného neobjevilo. Ona „rybí kost“ není k nalezení ani na žádné jiné fotografii pořízené stejným foťákem před, ani po návštěvě kamene.
Nad původem neznámého výjevu na našich fotkách jsme přemýšleli snad hodiny. Nikdo však nevíme, jak se to na obrázky dostalo. Je to snad něco nadpřirozeného? Vyfotili jsme ducha? Objevují se u Měsíčního kamene astrální bytosti? Má snad Evina nevolnost nějakou souvislost s tím, co se uvelebilo na fotkách? Žádné racionální odůvodnění neznáme. Vy snad ano?
Aktualizace: Záhada objasněna
Zdá se, že tato záhada se nakonec vysvětlila. Pokud vás zajímá, co to na oněch fotografiích je, přečtěte si článek Fotky Měsíčního kamene už nejsou záhadou.
