Úvodem k článku o ceremoniálních miskách předkládám čtenáři nejprve obrazový materiál, z něhož si může udělat představu, o co se v příspěvku jedná. Podrobnější informace o problematice najde pod fotografiemi.
První místo, kde se misky vyskytují, leží na okraji obce Havraníky. Nemá smysl popisovat „miskový“ balvan samotný, ani detailně popisovat kde je. Vzhled kamene zrovna jako vzhled misek vyplývá z obrázků č. 1–3. Poloha pak vyplývá z přiložené mapky označené bodem č. 1.
Druhou oblastí výskytu moravských misek je část národního parku Podyjí s názvem Staré vinice. Tam lze narazit celkem na tři balvany s miskami. I zde odkazuji na fotky a mapky. Jeden miskový kámen (obr. 4–7) leží na samém vrcholu kóty 339 m vedle nápadné skalky připomínající „kamenný trůn“. Na mapce je to bod číslo 2.
Dva miskové balvany pak leží několik metrů od sebe v poloze označených na mapce bodem číslo 3. Na mapách CZ je to areál označený jako pastviny exmoorských koní. Na jednom kamenném bloku (obr. 8–10) je několik misek menších než otvírací nůž.
Na druhém kamenném bloku (obr. 11–13) vzdáleném pár metrů od předchozího (obr. 8–10) je pouze jedna miska. Je větší, je zhruba stejně velká jako kapesní nůž a vypadá jako by byla hladce „vysoustružená“, což dávní tvůrci uměli.
Jednou z mála dobře přístupných miskových lokalit v Rakousku je návrší Heiliger Stein, obr. 14–18, na připojené mapce jde o bod číslo 4. Je to současně i výletní místo s vyhlídkou do krajiny. K vidění je tu archeologicky prozkoumaný balvan s několika většími, oficiálně uznanými umělými mísami. Dvěstě metrů od něj jsou na jedné skalce menší misky stejného typu, jako jsou ty „moravské“. Na poměrně malém prostoru se zde nedaleko od sebe vyskytují dva odlišné typy vhloubenin nejspíš vytvořené ve dvou různých časových obdobích dvěma různými skupinami tvůrců. Místo zřejmě bylo velmi dlouho tzv. ceremoniálním areálem.
Pár základních informací o skalních miskách
Značky pohárků nebo šálků (Schalensteine, cup marks) jsou formou prehistorického umění vtesaného do povrchu skal nebo do kamenů. V Evropě se nacházejí zhuštěně na pobřeží Atlantského oceánu ve státech a v oblastech jako je Irsko, Wales, severní Anglie, Skotsko, Francie (Bretaň), Portugalsko a Španělsko (Galicie). Vyskytují se i ve Skandinávii (Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko) a jsou i ve středomořské Evropě – v Itálii (v alpských údolích a na Sardinii), a taky v Řecku (Thesálie a Kyklady). Pár je jich také ve Švýcarsku v oblasti Caschenna a Graubünden.
Misky se dále nacházejí po celém světě na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ceremoniální / kultovní misky jsou konkávní prohlubně většinou o průměru ne více než několik centimetrů. Bývají vysekané či pomocí okrouhlého kamenného čepu „vyvrtané“, resp. vydřené do povrchu plochých kamenů. Někdy jsou obklopené vyrytými soustřednými kruhy nebo spirálami. „Misková výzdoba“ se vyskytuje na přírodních balvanech či skalkách nezřídka v přítomnosti skalních kreseb, tzv. petroglyfů. Misky platí za prvek megalitického umění nalézaného na vztyčených kamenech – na menhirech a na více či méně opracovaných megalitech jiných typů, jako jsou dolmeny nebo megalitické chodbové hroby. Konkrétní důvod jejich zhotovování předvěkými lidmi není znám. Nejasný je i důvod umístění cup marks na místech jejich výskytu. V ojedinělých lokalitách se odborníkům podařilo s jistou mírou pravděpodobnosti prokázat, že jejich rozmístění v krajině zhruba souhlasí s cestami, po nichž kdysi putovala stáda lovné zvěře. Z pozic miskami označených vyvýšených skalek byl na zóny tahu velkých býložravců dobrý výhled. Všude tomu tak ale nebylo. Značkám cup marks se však každopádně přisuzuje rituální význam, ať již zdobily skály ve volné krajině nebo nějaké megalitické stavby.
V tuzemsku zatím vím o dvou oblastech, kde se cup marks nacházejí. Dvě misky jsou na Rakovnicku. Něco kolem dvaceti je jich na Znojemsku, o nichž toto pojednání je. Přivedli mě k nim přátelé z Rakouska, kteří je prvně našli na jejich straně hranice. Potom je na základě intuice začali hledat i na našem území. Našli je díky faktu, že ty „jejich“ rakouské miskové lokality se na mapě nacházely přibližně na jedné linii. Tu prodloužili na moravské území, a tak našli tyto nenápadné kamenné značky i na naší krásné jižní Moravě. Který předvěký kulturní okruh tyto misky vytvořil, není známo. Zjištění, kdo byli tvůrci misek a k jakému kulturnímu okruhu patřili, je podle odborníků prakticky nemožné. Nicméně všechny misky na naší i na rakouské straně se nacházejí na vyvýšených místech, z nichž je velmi dobrý výhled na okolní plochou krajinu. A také na případná stáda zvěře, která by se na ní pásla. Nicméně vzhledem k tomu, že usedlí pastevci se na svá domestikovaná stáda nedívají a nehlídají je z vrcholků vzdálených skal, lze vyslovit domněnku, že tvůrci kamenných misek mohli být kočovní lovci a sběrači. Pak by bylo možné časově (spekulativně) situovat vznik moravsko-rakouských misek do pravěku a sice do doby před neolitickou revolucí.
Výskyt rituálních misek na našem území je přinejmenším určitou zajímavostí. To si myslí i geolog doktor Václav Cílek, jenž se přiklání k názoru, že by se kolem těchto tuzemských misek mělo přece jen trochu více bádat a přinejmenším je aspoň odborně zdokumentovat. O dokumentaci jsem se s rakouskými přáteli v rámci možností snažil, jak to vyplývá z fotografií.
