V Polné nedaleko Jihlavy se nachází starý židovský hřbitov a na něm hrob s pozoruhodnou pověstí.
Polná – Českomoravská vysočina
Severozápadně od polenského náměstí a již stranou od obydlené části města se u potoka Šlapanka skrývá ve stínu letitých stromů malý židovský hřbitov. Byl založen zřejmě na konci 16. století a pohřbívalo se tu až do 2. světové války. Ve stinné stráni tu postává množství náhrobků barokního a klasicistního typu, na kterých se již více či méně podepsal zub času.
V domku nalevo od úzké silničky, kterou se ke hřbitovu přijíždí je možné si u ochotné a zasvěcené paní půjčit klíč od jinak zamčené hřbitovní brány a vydat se na prohlídku této historické památky. Není však potřeba mezi mrtvé pospíchat. Rozhodně se vyplatí zeptat se u příležitosti půjčování klíče sdílné domorodé pamětnice na vše co vás případně zajímá.
Exkurze do prostředí poněkud odlišné kultury židovského národa, třebaže prezentované právě posmrtným útočištěm, může být poučné a překvapivě i příjemné. Procházka starým židovským polenským hřbitovem je uklidňující a na rozdíl od křesťanských hřbitovů nevyvolává pobyt mezi náhrobky až tolik pochmurné existenciální myšlenky. Polenský hřbitov však navíc skrývá jednu zajímavost. Je totiž známý především tím, že zde stojí náhrobek označující místo, kde by podle některých náznaků mohl být pochován předek či příbuzný samotného vůdce Třetí říše – Adolfa Hitlera.
Nenápadný kámen střední velikosti stojící při hřbitovní zdi nese německý nápis „Rosalia Müller gebor. Hüttler“ a je již několik desetiletí námětem mnoha diskusí, článků, pátrání a úvah. Pověst o tom, že je v Polné pochována židovská žena, která by mohla být i babičkou Adolfa Hitlera je hodně stará. Místní domorodci pamatují, jak na hřbitov ještě za války jezdili důstojníci SS a pátrali po náhrobku, aby ho odstanili. Náhrobní kámen však lidé předvídavě položili a zakryli vrstvou hlíny i listí. Po válce byl pak vrácen na své původní místo a stojí tu dodnes. Na náhrobku je kromě jména stále dobře čitelný nápis v hebrejštině, jehož překlad získal a publikoval záhadolog Zdeněk Lenc v časopise „2000 záhad“ 9/2002. Jak se však ukázalo, ani slova vytesaná do kamene náhrobní desky neskrývají stopu vedoucí k odpovědi na otázku, existoval-li příbuzenský vztah mezi Hitlerem a neznámou židovkou, žijící kdysi v Polné.
Byla-li či nebyla Rosalie Hüttlerová skutečně příbuzensky spřízněná s vůdcem už se asi zjistit nepodaří. Rozhodně je pro ní tak jako tak lepší, že už neviděla co z jejího případného „vnuka“ vyrostlo. Jak totiž vyplývá z přeloženého textu, zemřela už v 19. století. Uplynulo potom ještě mnoho vody v blízké Šlapance, než posluhovači vášnivého antisemity Adolfa Hitlera vyvraždili polenskou židovskou populaci v koncentračních táborech.
Výlet do Polné je možné stylově spojit i s návštěvou restaurace U Hilsnera, stojící kousek nad náměstím. Je vedená v židovském stylu a tomu je přizpůsobená i část nabídky v jídelním lístku. Ten, pokud si ho v jeho papírové podobě, imitující staré noviny dobře prohlédnete, připomíná hostům jinou část historie židů v tomto městečku ležícím na Českomoravské vysočině. Ostatně celá restaurace včetně jejího jména, ale i přilehlé staré židovské město a synagoga jsou jakýmsi neoficiálním památníkem nechvalně známého kriminálního případu, který přerostl v takzvanou Hilsneriádu.
