V pradávných dobách, lidé vnímali energii prostředí, rostlin, živočichů a svého těla. Energie-prasíla je jenom neobklopovala; ona jimi v určité struktuře též prostupovala. Dokázali vylepšovat jak jeho energetický potenciál, tak energii krajiny. Tělo třeba s pomocí přírodnin, které umisťovali na jeho různá místa (např. jako tzv. amulety). Ledový muž Ötzi, nalezený v Alpách žijící před 5 300 lety, měl na krku kožený váček s bylinami, zavěšený na koženém řemínku. V různém provedení, pod pojmenováním škapulíř je známý dodnes. Jenže to už je pouze pověrečný předmět, na jehož původní léčivý energetický význam se zcela zapomnělo.
Pralidé si nejenom vybírali vhodné místo pro svůj pobyt, ale uměli si je, např. v rondeloidních stavbách (třeba se spečenými valy), energeticky vylepšovat. Dokonce dokázali, podle svých potřeb, pomocí dřevěných kůlů a kamenů, proměňovat energii krajiny…
Věděli, co neví současné mariánské vědecké spolčení: Energie-prasíla se v různé míře nachází všude a ve všem. A nejenom to, oni se v krajině vzařovací (jinové) vyhýbali, zatímco opačnou vyzařovací (jangovou) vyhledávali. Což platilo zejména pro místa v nichž přebývali.
Síla kamenů se nečekaně projevila v jedné malé obdélníkové prodejně šperků a nerostů. Nachází se ve Starém Městě Pražském. Mezi Starým židovským hřbitovem a stanicí metra Staroměstská. Při pátrání po zajímavých „kamenech“ ji občas navštěvuji.
Jakmile jsem v prosinci 2008 do prodejny vešel, tak mě ovanul nepříjemný odér – puch přímo ďábelský. Nikdy předtím jsem něco takového v tomto obchůdku nezaznamenal. Což naznačovalo, že v něm došlo k velké změně energetických poměrů. Výrazně se musela navýšit vzařovací (ženská, jinová, měsíční) složka prasíly. To znamená, že z prostoru je odebírána energie-prasíla, což je pro zdraví velmi nebezpečné.
Ve středu pražské galerijní prodejny, byly na podlaze postaveny čtyři podélně rozpůlené ametystové drúzy, vysoké bezmála jeden metr. Váha každé jedné byla víc jak půl metráku. Otevřeným podélným řezem byly od sebe odvráceny a osově vytvářely kříž. Co to v samém důsledku znamená? Každá jedna vtahovala vyzařovací složku prasíly ke středu a navyšovala tak ve zbytku prodejny nedostatek energie-prasíly. Masivním odebíráním energie z místnosti se místo kolem nich stalo převelice nezdravým. V jejich středu se vytvořil energetický vyzařovací komín prasíly stoupající vzhůru. To znamená, že se v prodejně navýšila hodnota opačné – vzařovací složky prasíly. Na tuto skutečnost jsem majitelku prodejny upozornil. Při další návštěvě už bylo prostředí prodejny téměř v původním energetickém stavu. Jedna středová drúza zmizela. Zbylé tři byly přemístěny. Dvě byly postavené ve výkladní skříni, a to tak, že vyzařovací složku prasíly vtahovaly do prodejny. Jenom poslední, na opačném konci prodejny, tento nový energetický průvan snižovala.
Krátce připomínán několik příkladů, zčásti podrobně popsaných v předchozích knihách: Puch uváděný jako „ďábelský“ se objevuje např. v části kostela sv. Alžběty Uherské ve Cvikově, nebo v novější části zákupského kostela svatých Fabiána a Šebestiána v Zákupech u České Lípy, nebo sv. Jakuba Staršího v Praze-Petrovicích. V Jítravě byl z kostela sv. Pankráce, vyhozen, energeticky funkční oltářní kámen původně uložený pod dřevěným oltářním stolem. V jeho základech se nedlouho poté začala objevovat vlhkost. Podobné energetické poměry najdeme např. na hradě Zvíkově ve věži Markomance.
Cosi podobného jsem objevil v kostele sv. Jiljí v Markvarticích u Sobotky, kde jsem, z iniciativy majitelů firmy Planta naturalis, vybudoval menhirovou energetickou léčebnu (Keltské šance).
V Markvarticích u Sobotky, v podélné ose kostela sv. Jiljí, byl za oltářem prázdný výklenek. Do něj vložil p. Ing Bradna mnou vybraný kámen menhirového typu vysoký cca 60 cm. Vzniklý vyzařovací prostor se výrazně navýšil a způsobil, že se podlaha, v jeho energetickém dosahu, viditelně vysušila. Kostel Panny Marie před Týnem je nepoměrně větší stavbou. Při jeho gotické dostavbě byl za hlavní oltář usazen opracovaný 15ti tunový kamenný kvádr. Navyšuje vyzařovací prostor kostela, který zároveň vysušuje.
Vše co bylo, v souvislosti s prasílou, různým způsobem poznané a používané po celém světě, všemi rodovými společenstvími a prastarými kulturami s pamětí, je za necelých posledních sto let téměř zapomenuto. Co dodat? V první polovině září 2015 jsem nechal v Humenném vztyčit na vybraných místech dva andezitové půltunové „hromové kameny“ – menhiry. Jejich okolní prostor se energeticky navýšil nejméně o 100%. Několik dní poté mi mistr reiki magistr T. L. napsal: Včera sme mali v Humennom veľku búrku. Všademožne padal kamenec (kroupy), v našom okolí sme zaznamenali len silnejší a hustý dážď.
Po půl roce se dozvídám Všímali sme si, že jednak kumulativní sila samotného kameňa a zároveň síly energetické vyžarujú do, ich okolia, tak, že bezprostredné okolie menhirov do dlhej doby nezamrzalo a bolo roztopené. Ja však životodarnosť menhirov, samozrejme okrem iného, vidím aj v tom, že na záhrade medzi nimi, se před zimou, ale už aj teraz, keď u nás vyšlo slnečko a pripomínalo nám to skor jar, sa prostor medzi menhirmi stal obľúbeným miestom množství vtákov, ktoré se hľadali potravu, čo v minulosti, keťď tam ešte neboli tak nebývalo; a to si pamatám úplne jasne. Pozoruhodné je, že viac priťahuje (samozrejme) ten kameň, ktorý ste popísali, že má vydatné vyžarovanie. Tohoto stavu si všimla dokonca aj moja mama, ktorá je k týmto poznatkom nedoverčivá.
Představme si něco takového ve velkém. Ať v menhirových, či pyramidálních systémech prasíly. Všechny totiž byly, budované starobylými kulturami celého světa, stavbami vysoce účelovými, založenými na poznaných fyzikálních principech prasíly (více Magická prasíla). U menhirových nebo pyramidálních staveb, považovaných archeology mnohdy za posvátné, nešlo o nic jiného než o vodu, která jak víme je základem hmotného života na zemi. Stavby by ji do okolního prostoru buď vytlačovaly (navýšením vyzařovací složky prasíly), nebo navýšením opačné (vzařovací) hladinu spodní vody snižovaly (vtlačovaly). Funkce vhodně uložených kamenů snižujících hladinu spodní vody byla všeobecně známa ještě novověkým barokním stavitelům. Některé malostranské domy jimi byly přímo obloženy.
Z předchozího uvedeného příkladu je patrné co všechno dokáže „magie“ několika málo vhodně uložených a pečlivě vybraných kamínků usazených podle správného vyhodnocení a poznání průběhu linií prasíly. Byly představeny také jiné příklady související s náhlou energetickou proměnou místa. Připomínám třeba jeden uvedený v knize Zpověď Druida. Prvním příběhem bylo „záhadné“ rozhození minerálů na jejich výstavě v zámeckém muzeu Blanska. Energetický výron prasíly rozhodil skupinu minerálů. Něco podobného jsem vyvolal u jediné pražské mumie, blahořečené sedící Marie Elekty (více Tajemství prasíly 1., Zapomínání). Náhlým dodáním energie-prasíly v jednom místě vyrazil energetický proud na průsečíku linií, cca 20 metrů vzdáleném místě, tím způsobem, že na kostelní lavici náhlý výron vyzařovací složky prasíly nadzvedl na energetickém průsečíku linií, asi půlkilový kancionál, aby s ním mrštil na dřevěnou podlážku mezi kostelními lavicemi. Zvuk mou průvodkyni vyděsil natolik, že jsem musel z kostela okamžitě odejít. Abych se při opakované návštěvě dozvěděl, že už v kostele žádné další pokusy nesmím dělat, protože prý vyvolávám zlé síly. Mohu ale mumii Marii Elektu navštěvovat. Děkuji jí za to, že se, třeba i s pozdějším energetickým výbuchem prasíly před přechodem studené fronty v letohrádku Hvězda opět potvrdily mé předchozí závěry. Vyděsil strážného, protože zněl jako výstřel.
Fyzikální podstata energie prasíly byla představena v knize Tajemství prasíly 2. Zjevování. Stejně jako fyzikální vlastnosti jejich opačných složek, spolu s jejich praktickými projevy v přírodním a zastavěném prostředí spolu s dopady na člověka a stavby v knihách předchozích. Přesto se celá řada zoufalců urputně drží, při hodnocení nepochopitelných staveb prasíly, zavedených domněnek patřících do science fiction. Od bájných mimozemských, až po astronomické. Tato jejich činnost přivádí na světlo světa trapné projekty, někdy až megalomanské, nemající s principy prasíly nic společného. Nejsou totiž napojeny na síť linií prasíly. Také u nás se objevuje celá řada pseudomenhirových kamenů a soustav. Některé z nich mohou, při delším pobytu v jejich energetickém dosahu, i ublížit.
Neboť jejich stavitelé nemají nejmenší povědomí o tom, že existují „nějaké“ linie prostupující zemským povrchem. Dokonce, že by snad souvisely s nějakou energií-prasílou. Proto ani nevědí, že máme, v bývalém Rakousko-Uherském mocnářství, takovou evropskou, a možná i světovou zvláštnost. Protože na průsečících linií prasíly, byly u nás, za panování císařovny a královny Marie Terezie (1740-80) usazovány katastrální a zemské hraniční kameny. Směr průsečíků linií byl na jejich horní plošce dokonce označován křížkem. Vzácně se mezi nimi objeví i pomocné, které nejsou nijak opracované. Takové lze snadno rozlišit, neboť jsou součástí systému, a proto se také nacházejí na průsečících linií. Právě průsečíky energetických linií, na nichž byly mezní hraniční kameny usazeny, zaručovaly to, že se bezpečně pozná jejich přemístění. To stejné platí pro většinu šlechtických hraničních (mezních) kamenů. Zároveň je třeba uvést, že se všechny takto uložené kameny chovaly jako menhiry. Neboť také ony. I když nevýrazně, pozměňují energetický charakter místa.
Čímsi neznámým až magickým, pro dnešní „civilizovaná“ vědecká spolčení, je prasíla, Energie – poznaná a využívaná už pravěkými rodovými společenstvími a starobylými kulturami celého světa. Vesmírná elektromagnetická energie – prasíla, už možná byla na planetě Zemi, nejednou, dokonce před mnoha tisíciletími, vyspělou civilizací využívána též technologicky. Stroj vimana mohl l být na využívání prány (prasíly) létat. Podrobně popisuje hinduistický 40. svazek Vimanika Šastra. Dokonce byl poměrně nedávno prý nalezen US vojáky v Afghanistánu.
Jakési náznaky návratu tohoto poznání, se už začínají pomalu objevovat. Jsou známy energetické přístroje založené na získávání prasíly (či tzv. éteru, nebo jinak volné energie) z okolního prostoru. Oprávněně se soudí, že se touto problematikou již zabýval vnímavý Nikola Tesla. Zanechal po sobě v tomto směru několik odkazů. Energii-prasílu pojmenoval jako éterickou. K ekologickému energetickému přesměrování zřejmě dojde, až budou vyčerpány veškeré surovinové energetické zdroje, protože už za života Nikoly Tesly, se další technický vývoj lidstva neblaze nasměroval. Stalo se tak díky nemocným mocným. Nedošlo proto k jímání levné volné éterické elektrické energie Nikoly Tesly. Přednost dostal Tomáš Alva Edison kvůli budoucím ziskům výrobců jeho elektřiny. Technologický vývoj se díky surovinové exploataci planety dostal na scestí. Otázkou zůstává, zda využívání prasíly nenastane v dobách, kdy dojde až k nevratné devastaci planety Země, to znamená, že to pro život lidstva na naší planetě už bude možná příliš pozdě. Potom budou poznatky Nikoly Tesly k ničemu. Protože se opět vrátí doba kamenná.
