Pár slov na úvod
Kounovské kamenné řady jsou největším (pre)historickým kamenným monumentem v republice. Sporadicky ho přes deset let navštěvuji a fotograficky dokumentuji. Fotoalbum si klade za cíl jednak zprostředkovat divákovi představu čím tato lokalita je a také předložit indicie o jejím rituálních charakteru.
Jde o 14 řad kamenů orientovaných severojižním směrem. Řady se nacházejí na Rakovnicku nedaleko obce Kounov v místě s názvem Rovina. Je to skutečně rovná plocha. Nalézá se na návrší, které z okolní krajiny vystupuje jako protáhlý hřbet. Lokalita se může označit i jako náhorní plošina. Podle jednoho geologa je to s nadsázkou „stolová hora“. Od železniční stanice Mutějovice vede k řadám značená turistická stezka. Kamenů je dnes v řadách celkem něco přes 2 000 s tím, že původně jich mělo být zhruba třikrát tolik. Areál řad je rozdělen takzvanou středovou cestou na část severní a jižní. Část severní je na kameny bohatší.
Území, na němž se řady nalézají, bylo v průběhu středověku až do 19. století střídavě obděláváno. Sloužilo malým rolníkům jako políčka. Předchozí funkce tohoto místa není jasná. Od poloviny 19. století byl areál řad na popud Schwarzenbergů zalesněn. Tím byly řady svým způsobem zachráněny před jejich postupným úmyslným či náhodným poškozováním.
Co se složení kamenů týče, ty jsou z těžko opracovatelného křemence. Geologické podloží Roviny je složením opuka. Křemence se na ní přirozeným způsobem nevyskytují. Křemencové kameny naskládané do řad se značně liší svými velikostmi. Jejich rozměry nemají být zcela bez významu. Podle nepřekonané monografie badatelů Jaroslava Helšuse a Antonína Hluštíka měly velké protáhlé kameny původně sloužit ke vztyčení v určitých významných bodech celého systému řad. Naproti tomu křemencové kaménky o velikosti v řádech centimetrů měly převážně sloužit k usazování větších kusů v mělké rýze nebo v kamenném loži.
Stáří Kounovských řad zrovna jako jejich účel je od jejich objevení v r. 1934 dlouhodobě předmětem diskusí. Ty se točí hlavně kolem otázky, zda je původ objektu pravěký nebo středověký. Původní, většinou vědců uznávaná hypotéza tvrdila, že řady byly odjakživa středověkými hranicemi políček. Ale vyskytly se i názory, že byly např. tržištěm, posvátným hájem, závodištěm, astronomickou pozorovatelnou, kalendářem, obětištěm či přistávací dráhou. Všechny tyto funkce byly někdy tomuto objektu průběžně přisuzovány a jejich autory míněny vážně. Největší znalci Kounovských řad, badatelé A. Helšus a J. Hluštík vyslovili myšlenku, že řady mohly být i něčím jako „zástupným pohřebištěm“ s tím, že za určitého mrtvého pohřbeného jinde se do řad vložil nebo vztyčil cca. 80-ti centimetrový kámen, který na poměry řad patřil k těm větším nebo velkým. Tyto kameny by pak podle jejich teorie představovaly tzv. kenotafy neboli „nepravé pomníky“. Potud různé hypotézy. Tak či onak, stáří řad nebylo dodnes vědecky spolehlivě určeno. Nepomohl polovičatě provedený archeologický průzkum, ani důkladně provedená pylová analýza půdy pod a kolem kamenů.
Vlastní cíl fotoalba je předložit divákům, když ne důkazy, tak alespoň indicie svědčící pro předvěký původ řad a pro jejich původní rituální poslání. V bodech uvádím, co těmi indiciemi myslím.
- Je to přesná severojižní orientace řad. Tuto orientaci vykazuje množství velkých megalitických staveb jinde na světě.
- Horninou kamenných řad není opuka, jak by se dalo podle geologického podloží předpokládat. Je to křemenec, jedna z nejobtížněji opracovatelných hornin. Ta se na Rovině přirozeně nevyskytuje, kameny byly na místo přineseny odjinud. Transport těch největších z nich na místo jejich současného výskytu není zcela vyjasněn. Wikipedie se k tomuto bodu vyjadřuje takto: „Kameny řad byly pravděpodobně sbírány přímo na místě.[26“ To považují znalci řad Helšus s Hluštíkem za nepravděpodobné. Já sám bych myšlenku sesbírání kamenů z Roviny označil peprnějším výrazem.
- Některé kameny dosahují několikatunové váhy. Největším z nich je balvan pojmenovaný jako Gibbon. Má něco kolem 6 tun a je opatřen okrouhlým výřezem, který je odborníky oficiálně uznán jako vytvořený člověkem.
- Jeden z kamenů je opatřen rituální miskou, kterou nemohla do kamene „vysoustružit“ příroda. Misky tohoto typu jsou obecně uznávané jako (spi-)rituální. Podobná vyhloubenina se nachází na velkém balvanu v sousední ceremoniální krajině pod Špičákem, něco přes deset jich je na Znojemsku.
- Větší křemencové kameny spočívají na mělkém kamenném lůžku. To je vystláno menšími kaménky, taktéž křemencovými. Pro stavitele by přitom bylo mnohem jednodušší použít kaménky z opuky, z kteréžto horniny je geologické podloží, pročež se na povrchu hojně vyskytují. Opuka se zde již ve středověku těžila.
- Pár set metrů severně od řad se na stejné výši nachází pravěké hradiště. To podle vědců nikdy nebylo soustavně obýváno a je i odborníky považováno za primárně kultovní objekt. Z jednoho místa hradištního valu je do kamenných řad přímo vidět.
- Kounovské řady leží na tzv. na slunovratové linii společně s dalšími nedalekými zvláštními kamennými uskupeními. Viz černobílou skicu.
- Na poli východně od řad se občas najdou zvláštní kusy kovu. Odborníci je nepovažují za nijak výjimečné a samy o sobě rituální být nemusely, jistě. Ale podle mě zvyšují odlišnost lokality od okolní „běžné“ krajiny.
- Menhiry východně od řad. Souborná vědecká publikace o kounovských řadách Kamenné otazníky aneb Megality v Čechách badatelů Jaroslava Helšuse a geologa(!) Antonína Hluštíka podle vyprávění pamětníků zmiňuje existenci tří stojících kamenů na Přední Rovině na poli východně od řad. Uvedení badatelé je považují za menhiry a označili je písmeny A, B a C, viz výňatek z knihy ve fotoalbu. Kameny A a C autoři fyzicky nalezli na okrajích srázů a také je popsali.
- Největší byl menhir B a byl podle pamětníků kolem dvou metrů vysoký. Určitá část jeho délky musela sloužit k jeho upevnění v zemi. Celková velikost respektive délka kamene dohromady s jeho podzemní částí by pak činila přibližně 230 – 250 centimetrů. Byl stržen a na místě zakopán, nicméně jeho původní polohu bylo možné určit. Pokud by se podařilo tento veliký křemencový blok vyprostit, odborně prozkoumat a potvrdit ho jako menhir, tak by se tento kámen stal téměř stoprocentním důkazem kultovního poslání řad. Vůbec ve spojitosti se dvěma fyzicky existujícími kameny A a C, označenými certifikovaným geologem Hluštíkem jako menhiry. V žádném případě se nemohlo jednat o „předimenzované“ hraničníky.
- Fyzická existence „menhiroidních“ balvanů, které do padesátých let 20. století podle pamětníků ještě stály, je poměrně pádný důkaz pro pravěký původ řad a pro jejich primárně kultovní funkci. Zde budiž zmíněn i fakt, že tři z pole „vyčnívající“ a svým způsobem překážející balvany byly zemědělci po staletí tolerovány. S určitou nadsázkou by se dalo mluvit o jakési archetypické posvátné úctě lidí ke vztyčeným kamenům.
- I mně se menhiry A a C podařilo najít, zdokumentovat jejich polohu, a nakonec polohu všech tří zakreslit v mapce. S pomocí několika přátel a tří maket jsem se pak pokusil zviditelnit, jakým dojmem mohly tři v poli stojící osamělé kameny působit na lidi, kteří na Rovině pracovali nebo tam přišli odjinud.
Závěrem
Kounovské kamenné řady jsou dobře dostupné. U železniční stanice Mutějovice se nachází prostorné parkoviště. Rozsáhlé kamenné uskupení je vděčným výletním cílem pro lidi, kteří chtějí zapomenout na všední realitu tohoto světa, přijít na jiné myšlenky nebo „dobít energii“. Řady jsou krásné i pod sněhem.
Můžete se také podívat na přednášku na téma Záhadné Kounovské kamenné řady
