Pojďte s námi na malou, krátkou, ale zdvořilou návštěvu východočeského prastarého památného stromu, rostoucího a žijícího v Železných horách vedle velmi dlouhé řady lidských generací.
Klokočovská lípa je podle všeho jedním z našich nejstarších žijících stromů. Je pravděpodobně dokonce úplně nejstarším stromem České republiky, což se však dnes již nedá zcela průkazně zjistit. Stojí uprostřed stejnojmenné vesnice na kopcovité náhorní plošině Železných hor, nedaleko horního konce jezera Sečské přehrady a pamatuje i na památný strom nezvykle mnoho.
Před více než šesti sty lety se prý pod Klokočovskou lípou zastavil při své cestě z hradu Lichnice k léčivým pramenům v Modletíně český král Karel IV. Stalo se tak snad někdy kolem roku 1370, kdy ovšem ještě žádný Klokočov neexistoval.
Lípa tenkrát stála v lidmi opuštěné močálovité divočině, na kraji rozsáhlého hraničního pralesa a byla významným orientačním bodem při středověké obchodní stezce zvané Libická. Ukazovala pocestným směr, kudy se daly přejít rozlehlé močály klokočovského údolí. Stín stromu tehdy zřejmě poskytoval široko daleko to nejlepší místo, kde si mohl český panovník pohodlně odpočinout a ten proto této příležitosti vděčně využil. Bylo to tak dávno, že si ty časy už jen ztěží dokážeme představit. Lípa je ale zažila! A zažila toho ještě mnohem víc. Vždyť jí už tehdy bylo téměř 400 let. Je to neuvěřitelné, ale je tomu skutečně tak! Věk Klokočovské lípy velkolisté, zvané také podle Karlova zastavení Královská či Karlova, je totiž odhadován na nějakých 1000 let.
Kmen stromu, měřící téměř 9 metrů v obvodu, je dnes dutý, unavený a zjizvený. Aby se vahou svých hlavních větví zcela nerozlomil, svírají ho od roku 1923 železné obruče, pukliny chrání před zatékáním a následně zamrzáním vody malé šindelové stříšky. V roce 1935 opravil a ošetřil mrazem prasklý strom profesor Frič, od té doby však utrpěla živlům statečně odolávající stařenka další zranění.
Roku 1995 byla proto znovu ošetřena dutina stromu, šindelem byly přikryty další pukliny na větvích, trochu povolit bylo třeba železnou obruč. Pro zachování dobré kondice tohoto úžasného prastarého živého organismu byly ořezány suché či polámané větve a kolem 19 metrů vysokého stromu byl postaven nízký plůtek, chránící náběhy jeho kořenů.
Na kameni u kmene lípy byla až donedávna upevněna masivní mosazná deska s tímto nápisem:
“Tisíc skoro let přeletělo přes moji hlavu a jsouc nejstarší v království, mohu vyprávěti o svatém Václavu o slávě Žižkově a Jiříkově i o ponížení lidu českého po bitvě bělohorské. Stáří moje nechť zírá vstříc jen šťastným dnům příštích věků.
Lípa restaurována nákladem ministerstva školství a národní osvěty roku 1935 ing. J. Fričem.”
V listopadu roku 2007 někdo tuto desku odcizil.
Poznámka: obvod památných stromů se měří ve výšce 130 cm nad zemí.
