Žižkův dub

Památné stromy jsou jedinými živými pamětníky dob tak dávných, že už o nich nevíme téměř nic. Stovky let dějin kolem nich rychle plynuly, stejně tak jako krátké epizody lidských osudů. Jsou krásné, mohutné a vznešené. Jen jedno jim můžeme mít za zlé – nechtějí vyprávět. Během dlouhých staletí utržily i mnohé rány, a jizvy po nich rostly s nimi. Nad Třemošnicí v Železných horách stojí jeden takový strom, který dělá čest přívlastku památný.

Žižkových dubů je v Česku více. Tenhle stojí v obci Podhradí v podhradí hradu Lichnice. Stojí na kraji vesnice za bývalou hospodou, odhaduje se, že je mu 600 až 800 let a obvod jeho kmene měří 9 metrů. Své jméno získal díky pověsti, ve které v jeho stínu odpočíval vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, když jeho husité dobývali blízký hrad. Žižka se však podle všeho těchto vojenských tažení vůbec neúčastnil a pod dubem tak pravděpodobně nikdy nespočinul. Nevadí. Myslím, že pod dubem stanulo velmi mnoho jiných zajímavých lidí a stopy po jejich přítomnosti jsou možná zakódovány někde mezi letokruhy dubového dřeva, nebo ve vzoru žilkování listoví.

Někdy v dobách, kdy Lichnice patřila Mikuláši Trčkovi z Lípy, tedy kolem roku 1490, se prý pod dubem odehrálo romantické drama. Hradní pán musel nečekaně odcestovat z Prahy do Vídně a zprávu o tom poslal své choti na Lichnici po mladém rytíři Vilémovi. Rytíř se však do mladé a krásné paní Kateřiny beznadějně zamiloval a nedal jinak, než že se s ním musí pod hradem tajně sejít. Kateřina nakonec svolila s tím, že se s neodbytným mladíkem definitivně rozloučí právě pod naším dubem. Krátká schůzka milenců pod větvemi vzrostlého stromu se již chýlila ke konci, když se náhle u dubu zjevil podezíravý Trčka. Nebylo už ničeho, co by zmírnilo jeho hněv. Vilém hned vzápětí přišel o hlavu, Kateřinu čekal ještě hroznější osud. Krutý manžel jí nechal na hradě zaživa zazdít.

Údajně byl Žižkův dub letní zasazen někdy kolem roku 1250 při stavbě hradu. Stával u původní hradní brány a měl podle všeho vskutku rušný život. Přežil bitvy, které zuřily v jeho bezprostřední blízkosti, v roce 1610 byl svědkem toho, jak hrad vyhořel, v roce 1649, jak byl hrad zbořen. Dub sám přečkal roku 1969 požár kmene, který přijeli hasit hasiči až z Chrudimi. Vyhořelá dutina byla vyzděna, ale jak se později zjistilo, tento typ ochrany stromům nesvědčí, neboť jim brání v regeneraci. Zazdívka proto byla odstraněna, dutina ošetřena a zastřešena. V roce 1987 pak mohutného starce potkala zatím poslední nehoda, kdy se mu vylomila část koruny.

Na staré fotografii z roku 1982 stojím jako kluk na zbytnělém kořenu Žižkova dubu a evidentně nevnímám výjimečnost starého stromu. Je to pro mě jen velký dub. Dnes je tomu jinak a památné velikány chovám ve velké úctě. Je prostě úžasné, že tu něco živého existuje tak dlouho. Pamatuje tolik, a přesto se pokaždé na jaře znovu zazelená mladými lístky, jakoby toho stále neměl dost. Na kmeni Žižkova stromu nacházím malou cedulku s nápisem: "Přes 600 let tu stojím u staré hradní cesty. Viděl jsem hrad stavěti, jeho slávu, obléhání, zánik. Kéž bych se dočkal šťastných dnů příštích věků." Sedím na trávě, upřeně pozoruji ve větru ševelící korunu a najednou se mi zdá, že ke mně přeci jen starý velikán tiše promlouvá. Ještě úplně nevím, co chce říci, ale třeba jednou porozumím.

Poslední komentáře

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Mnichovské mumie
V temnotách podzemní krypty mnichovského kostela nedaleko Mariánských lázní leží nezvykle zachovalé ostatky místních...
Naše šibenice 10 - Rožmberk nad Vltavou
10. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na...
Jedním z míst, kde lze u nás dodnes najít hmatatelné stopy podmořského pravěkého života, je okolí brdských Jinců.
Kanada
Kanada je velká země plná velkých, kosmopolitních měst i krásné panenské přírody. Vydaly jsme se ji s maminkou...