Zimní toulky Děčínskem III. - Chlum

Třetí část seriálu nás zavede na rozhlednu na jihovýchodě Děčína na vrcholu Velkého Chlumu.

Pobýváte-li delší dobu v Děčíně a chcete-li se po tuto dobu věnovat turistice, musíte se smířit s tím, že z důvodů popsaných ve druhém díle bude každá vaše cesta začínat stoupáním. Dobrá, když stoupat, potom k místu dalekého rozhledu, nejlépe na rozhlednu. Jednu takovou najdete na jihovýchode Děčína na vrcholu Velkého Chlumu. Z města ji však neuvidíte, nanejvýš si ji můžete splést s kovovou konstrukcí jakési telekomunikační společnosti, která se usídlila na vrcholu sousedního Chlumu.

Ať už se do Děčína dostanete jakkoli, ke Chlumu musíte vyrazit z pravého břehu Labe, lhostejno odkud. Důležitý orientační bod představuje železniční stanice Děčín - Staré město, najdete ji snadno, protože, jak tvrdí Josef Švejk, nádraží se nehýbe. Odtud vede na vrchol červená turistická značka, pro lepší orientaci Chlumskou ulicí. Na konci rodinných domků si nezapomeňte všimnout železničních cisteren, které tady, několik desítek metrů nad nejbližší tratí, na zahradě rodinného domu působí takřka fantaskně. Dostat je sem muselo dát majiteli dost zabrat.

Cesta příjemně ubíhá, jen oproti předpokladům nevede nejdříve na Chlum a potom po hřebeni, nýbrž pod vrcholem pokračuje po vrstevnici a po mírném nastoupání dorazíte do Chlumu, tentokrát Horního. Civilizace dorazila už i sem, osada je "rozrekonstruovaná" a původní, jistě romanticky založení obyvatelé, pomalu ale jistě postupují svoje domky a usedlosti novým osadníkům. Na návsi zahnete doprava, pokračujete stále po červené a od rozhledny postavené na vrcholu vysokém 488 metrů n.m. již v roce 1927 vás dělí sotva kilometr. Poslední etapu si můžete krátit dumáním o pomíjivosti věků, literatura uvádí, že Horní Chlum, který jste právě opustili je v kronikách zmiňován již v roce 1383. Než si stačíte uvědomit geografickou polohu rozhledny umístěné mezi řekami Ploučnicí a Labem, stojíte na jejím vrcholu. Legenda "padesátky" KČT hovoří o výhledu zčásti zakrytém stromy, není to ale tak strašné. Minimálně loděnice a děčínské předměstí si můžete vychutnat v celé jejich "kráse".

K návratu do Děčína využijte žlutou turistickou značku, která vás dovede do Boletic nad Labem, odkud byste sice teoreticky mohli pokračovat pěšky, nedělejte to však. Cesta totiž vede místy, která do vínku mnoho malebnosti nedostaly. Využijte proto radši služeb místního dopravního podniku, nezkazíte si tak dojem ze sestupu, který stojí za to. Zejména pasáž "padání" po spádnici (úhel si netroufnu odhadnout) na zasněžené cestě s podložím tvořeným zetlelými listy se vám nadlouho vryje do paměti. Poslední fáze cesty dobře poslouží ke studiu vývoje předměstské architektury dvacátého století. Najdete tu všechno...

Od počátku Vaší cesty uběhly dvě, možná tři hodiny, v nohách máte něco kolem deseti kilometrů (podle toho, odkud jste vyrazili), měli-li jste štěstí na počasí, vyfotografovali jste víc než nádraží a jste o poznání bohatší.

Příště se můžete vydat třeba na levý břeh Labe na procházku všemi Žleby.
K+K

P.S. Na tomhle výletu nám počasí příliš nepřálo, fotodokumentace se proto tentokrát týká spíš popisovaného ročního období.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Klatovské sklepy
Tak jako pod Jihlavou či Znojmem, skrývá se i pod západočeskými Klatovy členité středověké podzemí. Některé jeho části...
Veselý Kopec
Skanzen lidové architektury v přirozeném prostředí Českomoravské vysočiny.
Kanada
Kanada je velká země plná velkých, kosmopolitních měst i krásné panenské přírody. Vydaly jsme se ji s maminkou...
Poklady České země III - Český granát
Almandin, spessartin, grosulár, andradit, uvarovit a pyrop. To a mnohé další jsou odrůdy kamene zvaného granát. Jedna...