Zapomenutá hrobka

V lese poblíž malé vesnice stojí chátrající ponurá, ale zajímavá stavba, na kterou zdá se živí lidé již dávno zapomněli.

Odbočujeme ze silničky do zpustlého lesa a krátce poté se před námi z hustého porostu vynořuje zvláštní stavba. Je vybudována z poctivých kamenných kvádrů a na první pohled je patrné, že tomu kdo ji dal stavět na ní velmi záleželo. Jak by také ne. Vždyť měl v útrobách této budovy strávit doslova celou věčnost. On i jeho rodina. Jak totiž prozrazuje nápis nad vchodem, jedná se o "rodinnou hrobku".

Tato "hrobní kaple", jak je označována v mapách, má téměř velikost kostelíčku. Její kamenné zdi jsou zvenku neomítnuté, ale pečlivě vyspárované. Je vybavena malou zvoničkou nad členitým průčelím a největší část jejího interiéru skutečně zabírá celkem prostorná kaple s kupolovitou klenbou. Dodnes se uvnitř zachoval kamenný oltář, velký kříž a špinavý červený koberec. Ještě nedávno prý dokonce podél zdí stálo několik dřevěných lavic. Na jejich místě dnes zbyly už jen dva větrací otvory v podlaze, pod kterými se nachází sklepní prostor vlastní hrobky.

Místo, kde byla hrobka postavena, kdysi jistě vypadalo jinak. Ve stínu starých stromů stála tato novorománská kaple od roku 1882. Okolí bylo zřejmě pečlivě upravené a socha na podstavci nedaleko vchodu nebyla ztracena v houštinách, jak je tomu dnes. Právě jeden ze starých mohutných stromů, který desítky let pietně skláněl své větve nad místem posledního odpočinku členů kdysi jistě zámožné rodiny, byl však nedávno vyvrácen větrem a padl na střechu hrobky. Střešní krytinu i nosnou konstrukci velmi poškodil a pravděpodobně tím značně urychlil budoucí zkázu celé stavby. Je zřejmé, že o objekt už mnoho let nikdo nepečuje. Chybí dveře, okna jsou vymlácená a vnitřek kaple zřejmě vykradený. Dá se proto předpokládat, přestože zdivo je zatím neporušené, že zánik této pozoruhodné budovy už nic neodvrátí.

Hrobka dnes v lidech kteří sem zabloudí vyvolává depresivní pocity. Celé místo i díky zanedbanému stavu okolního lesa skutečně působí skličujícím dojmem a samotnému člověku zde rozhodně není do zpěvu. Jen váhavě jsme tak nakonec vešli zadním vchodem i do vlastní podzemní hrobky. Vchod kdysi uzavíraly bytelné dveře, dnes tu do podzemí zeje volně přístupná, jen křovím zarostlá černá díra. Opatrně jsme sestoupili po krátkém schodišti do čtvercové místnosti a ve světle baterky se nám vzápětí naskytl morbidní pohled. Kobka byla naplněna pokroucenými a rozlámanými troskami rakví, nacházejícími se v nepřirozených polohách. Mezi rozpadajícím se dřevem a lepenkou se válely kusy lidských koster, cihly a kolejnice, na které byly rakve po pohřbu položeny. V otevřené a pravděpodobně jediné rakvi spočívající na svém původním místě u zadní stěny hrobky, ležela pánev stále ještě spojená s páteří a stehenními kostmi. Ostatní části kostry však chyběly. Jak jsme zjistili při podrobnější prohlídce, ani jedna z koster již nebyla úplná a některé kosti byly rozlámané. Zdá se, že vnitřek hrobky někdo velmi nevybíravě demoloval a nešetřil při tom ani lidské ostatky.

Ze dvou mramorových náhrobních desek zavěšených uvnitř kaple je možné vyčíst, že hrobka patřila rodině Schüttelsbergů. Z těchto do kamene vytesaných seznamů pohřbených, opatřených daty narození i úmrtí také vyplývá, že v hrobce bylo v rozmezí asi čtyřiceti let pochováno deset těl. Jak je ale vidět, ani velká a honosná kamenná hrobní kaple nezajistila zesnulým klid k věčnému odpočinku. Ještě nikdy jsem podobnou rodinou hrobku umístěnou takto o samotě neviděl. Je to bezesporu zajímavé a zvláštní místo. V dobách, kdy bylo rodinou udržováno, jistě vypadalo jako klidné, útulné a k věčnému spánku příhodné útočiště. Dnes však působí téměř strašidelně. Původní majitelé jistě předpokládali, že jejich potomci budou mít vždy dost prostředků a snahy kapli udržovat. Jak se však zdá, vše dopadlo jinak a stavba nákladné hrobky na samotě za vesnicí s odstupem času nevypadá zrovna jako nejšťastnější nápad.

Opouštíme s večerem les, v jehož houstnoucím porostu dál chátrá nezvyklá a pozoruhodná zapomenutá stavba. Pochybuji, že se najde někdo, kdo by se pustil do opravy staré hrobky a kultivace jejího okolí. Kamenné zdi zřejmě vydrží stát ještě dlouho poté, co se propadne děravá střecha a promáčený strop kaple. I zdi ale jednou spadnou, nebo budou rozebrány na světské stavby současníků. V ruinách kdysi jistě velmi reprezentativní budovy pak možná definitivně najdou klid i pohřbení, kteří si do kulaté klenby vstupního portálu kaple nechali vytesat nápis: "Zde jsme Pane, očekávajíce hlasu Tvého".

Další články na podobné téma: 

Komentáře

Dobrý večír můžu se zeptat kde se hrobka nachází?

Obrázek uživatele Leoš Drahota

Dobrý večer. Podívejte se na článek Zachráněná hrobka, která je pokračováním článku tohoto. Tam naleznete svou odpověď :-)

Leoš Drahota bM

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Kostel sv. Máří Magdaleny
Studium ekonomicko-kulturního oboru na vysoké škole se bez exkurzí do terénu s názornými ukázkami nemůže obejít, a tak...
Podzemí Velehradu
Navštivte s Moskytem rozlehlé a v mnoha ohledech výjimečné podzemí pod prastarou bazilikou na Uherskohradišťsku.
Ivančena
Ivančena se jí říká. Je připomínkou dávného příběhu zmařených lidských životů, je památníkem boje za vlast i touhy po...
Mnichovské mumie
V temnotách podzemní krypty mnichovského kostela nedaleko Mariánských lázní leží nezvykle zachovalé ostatky místních...