Výlet do mořských hlubin

Jednou z velmi oblíbených a nenáročných je šnorchlování. Vzít si brejličky a podívat se pod sebe do vody může snad každý. Komu pohled na plážové dno nestačí, musí vyrazit někam dál. K tomu už je potřeba trochu více zkušeností a vybavení, třeba loď, která vás tam dopraví.
A protože tyto potápěčské zkušenosti nemáme a ani nedisponujeme lodí, využili jsme příležitost nahlédnout do hlubin trochu jinak. Na moře jsme vypluli na lodi se skleněným dnem, kde můžete velmi pohodlně pozorovat dění v hlubinách.
Naše zkušenosti jsou z chorvatského města Vodice, které leží v těsné blízkosti známého historického Šibeniku. Podobné lodě najdete určitě i na mnoha dalších místech Chorvatska a také v dalších zemích, kde je moře vhodné k pozorování.
U mola na nás čekala nevelká bílá loď. Zaplatili jsme 70 kuna za osobu a usedli na lavice. Středem lodi procházela pozorovací šachta zespodu uzavřená sklem. Za tímto sklem už na nás pomrkávaly malé rybky a na dně se rýsovaly typické přístavní odpadky. Lavice byly umístěny po všech stranách pozorovací šachty, a tak každý mohl pohodlně sedět a sledovat dění pod hladinou.
Po vyplutí nás přivítal kapitán lodi a průvodce v jedné osobě. K ruce měl ještě lodníka, který se nijak zvlášť neprojevoval. S touto dvoučlennou posádkou nás na palubě bylo necelých dvacet a zamířili jsme ke dva kilometry vzdálenému ostrovu. Loď se lehce pohupovala a pod hladinou se pro nás šnorchlaře zatím nic moc zajímavého neodehrávalo. Čím víc jsme se blížili k ostrovu, dno se začínalo měnit a přibývalo různých živočichů. Mezi množstvím ježků a mořských okurek svítili červené hvězdice. Náš průvodce nám postupně vysvětloval co tam vlastně vidíme. Používal k tomu několik jazyků, které asi přizpůsobil složení cestujících. Pro nás byla důležitá hlavně směs češtiny, slovenštiny a chorvatštiny, které bylo při troše pozornosti dobře rozumět. Někdy nám pomohla s pochopením i angličtina, ale maďarštinu jsme vypustili. Nutno podotknout, že česky bylo informací nejvíce, anglicky trochu méně a maďarsky jen takový strohý souhrn. Rusky mluvící turisté si museli vybrat, co je jim bližší.
Po seznámení s místními živočichy nadešel zlatý hřeb programu. Kapitán předal kormidlo svému pomocníkovi, nasadil si potápěčskou masku a vrhnul se do hlubin. Nejdříve předvedl krátký volný program. Různě podplouval pod lodí a mával na nás, chodil po skle hlavou dolů jako protinožec a nakonec začal lovit vodní obyvatele. Na palubě se tak ocitlo několik ježků, mořská okurka, hvězdice a další zástupci podmořského života. Při jejich prohlídce jsme se dozvěděli, že ježek má 5 zubů, že samičky na sobě mají nalepené kamínky a škeble, a že právě samičky se dají jíst syrové. Čekal jsem ochutnávku, ale marně. Kdo měl zájem, mohl si vše osahat a tak tu ježci putovali z ruky do ruky. Na okurku sáhli už jen ti nejotrlejší. Tento sumýš vypadá opravdu jako okurka, ale má šedou barvu. Pomalu se pohybuje po mořském dně, ze kterého filtruje písek a vodu. Tím se živí. Rukama putovala i mořská hvězdice, kdo na ni sáhnul, měl pak červené ruce. Po prohlídce putovali tito podvodní návštěvníci zpět do vody a loď plula dál kolem ostrova.
Dopluli jsme do míst, kde se v hloubce kolem 15 metrů vyskytovalo několik exemplářů obřích mušlí. Dosahují prý velikosti více jak půl metru a jsou přísně chráněné zákonem.
Na naší plavbě nás čekala přestávka na ostrově. Přístav působil velmi příjemnou poklidnou atmosférou. Lidí se koupali, nebo posedávali v hospůdce na břehu. Tento klid určitě způsobovala také naprostá absence automobilů. Na ostrově je jen jedno jediné auto a to hasičské.
Na zpáteční cestě jsme už jen pozorovali dno pod sebou a hlavně diskutovali s kapitánem. Asi jsme mu padli do oka. Vytáhl několik atlasů a knih o moři, vyprávěl a odpovídal na naše otázky. Víte, že největší bílý žralok byl vyloven v roce 1928 právě u města Šibenik? Nebo že tady žije ryba, která má jedovaté ostny? Pokud ji chytnete při lovu ryb a nepoznáte ji, máte na problém zaděláno. Když se o trn píchnete, v lepším případě vám oteče ruka do obřích rozměrů, ten horší ani nechci domýšlet.
Kapitán byl výřečný a tak jsme se dozvěděli ještě mnoho zajímavých věcí. Naplněni krásnými zážitky i zajímavými informacemi jsme vystupovali z lodě. Mezi celotýdenním válením na pláži to bylo velmi příjemně strávené dopoledne.
Poslední komentáře