Moskyt

Přechod hřebene Nízkých Tater je lákavá a krásná túra o délce asi 120km. Kupodivu i tady v poměrně drsném (když se zadaří) podnebí lze z batohu s klidným svědomím vypustit stan. Turistické útulně jsou po hřebenu rozmístěny v dostatečných vzdálenostech schůdných i pro méně zdatné turisty.

Králova Hoľa:

Jedná se v podstatě o zádveří velikosti asi 2x2m v objektu vysílače. Je vybaveno třemi lavičkami a ústředním topením. V hliníkové bandasce bývá asi 20l vody. Slouží jako útulňa před špatným počasím, je zde možno nouzově (opravdu nouzově) přenocovat. V případě problémů je možno se dovolat na obsluhu vysílače. Okolí je poměrně civilizované - barák, stožár, silnice, stanovat poblíž nedoporučuju, taky tam obvykle silně fouká.

Andrejcová:

Turistická útulňa Andrejcová je dřevěná chata, nikým nehlídaná, v poměrně špatném stavu. Kdo přijde včas, může se uvelebit na patrových palandách, ostatní se musí spokojit s prkennou podlahou. Vybavení boudy dotváří lavice (na spaní úzká), stůl a v rohu stavěná pícka. Celkový dojem poněkud kazí děravá střecha. Před chatou je ohniště, kontejner na odpadky upravený tak, aby do něj nedosáhl medvěd a opodál poměrně vydatný pramen. Na blízké louce se nechá stanovat. Útulňa je maskovaná kosodřevinou, od ukazatele asi 100m. V současné době by měla procházet kompletní rekonstrukcí, takže lze předpokládat minimálně novou střechu, mělo by snad být vestavěno i podkroví.

Ramža:

Dřevěná útulňa bez správce. Je sice menší, než Andrejcová, zato v lepším stavu. Na palandy se vleze tak 15 lidiček, na podlaze může přespat dalších pět. Podlahu sice tvoří jen udusaná hlína, zato palandy jsou bytelné. Zatopit se dá v kamenné pícce opásané železnými pásy po způsobu Golema, dřeva je v okolí dostatek. Při větším náporu nocležníků se nechají v okolí postavit stany. Před chatou je ohniště a kontejner na odpadky, taktéž s protimedvědí úpravou. Vodní zdroj se nachází na opačné straně paseky než chata. Samotná útulňa se nachází malinko severněji od značky schovaná v houští, upozorňuje na ni ale rozcestník.

Čertovica:

Sedlo uprostřed hřebene, kterým prochází poměrně frekventovaná silnice spojující Váh a Hron. Nachází se zde lyžařské a turistické centrum silně komerčně zaměřené. Několik restaurací, hotelů a sjezdovek. Údajně je tam někde místo určené ke stanování, ale nikdy jsem ho nenašel. Popravdě řečeny bych tu ani spát nechtěl. Vodu lze načepovat na záchodcích, s přímou žádostí jsem neuspěl. Byla mi nabízena kofola za 50Sk/litr.

Štefanička:

Chata Milana Rastislava Štefánika se nachází pod nejvyšším vrcholem Níkých Tater - Ďumbierom. Ubytování je řešeno v několikalůžkových pokojích za cca. 230Sk. Lze ho zarezervovat telefonicky, ale nemá to smysl. Chatár úřaduje v kuchyni, jeho kancelář tvoří malý stolek pokrytý vrstvou papírků 10x10cm. Rezervaci přijme, zapíše na čistý papírek a položí na stůl. Nikdy ho už nenajde. V přízemí funguje poměrně narvaná hospoda. Čepuje se tu pivo a kofola - levněji, než na Čertovici. K jídlu lze objednat převážně smažené záležitosti, cenově přijatelné a po instantním týdnu opravdu přijde vhod. Chatár je poměrně dobrosrdečný, nechal mě třeba zdarma zavolat na Chopok a nakonec jsme s ním domluvili ubytování za 80Sk. Tato chata disponuje i jedním trumfem - jedinou teplou sprchou na hřebeni:o) Taky je příjemný vyhřívaný sušák na boty pod schodištěm. Nedaleko odsud se nachází Jeskyně mrtvých netopýrů, kam lze domluvit placenou exkurzi.

Kamienka:

Kamenná chata pod Chopkom (2010 m) je třetí nejvyšší chatou na Slovensku. Na hřeben vedou z obou stran lanovky, v zimě tu bude asi poměrně rušno. Ubytovna je schopna pojmout 15 osob za lidovou cenu 150Sk. Moji rezervaci si pamatovali, byli jsme provedeni domem, vysvětleny nám záludnosti používání WC:o) a předány přikrývky. Přístup k zákazníkovi na úrovni. Restaurace je poněkud dražší, převaha smažených jídel je znát i tady. Holt, čas jsou peníze. POZOR! Není tady voda. Je možno s koupit stolní vodu za poměrně vysokohorskou cenu. Okolí poněkud kazí krabice slovenského Telekomu, jinak je tu nádherně, mají zde i web kameru. Jednou tu měli opravdu plno, ale nechalo se domluvit přespání ve stanici jedné z lanovek. Bylo tehdy fakt hnusně, takže to bodlo.

Ďurková:

Původně útulňa, v současnosti plynule dostavovaná na normální chatu. Už teď tady je správce, vybírá 50Sk poplatek a na veškeré dění dohlíží s vojenskou důsledností. Má to i své výhody: ztracená rezervace tady opravdu nehrozí. Dole je krčma, podává ale jen pitivo, v podkroví se spí. Kapacitu bych odhadl asi na 50lidí. My jsme přišli včas, spali jsme na žíněnce, na opozdilce zbylo jen lino. Pramen vody je pár set metrů západněji, kadibudka je dvojitá, jedna polovina vybavená popelníkem:o) V okolí by se možná dalo i stanovat, vzhledem k ceně a kapacitě chaty to není třeba.

Donovaly:

Sedlo dělící Nízké Tatry od Velké Fatry. Poměrně komerčně zaměřené, podobně jako Čertovice, leč vodu nám tady dali. Ubytování je tu spousta, asi bude poměrně drahé, není ovšem problém kamkoli zalézt a přenocovat. V okolí se nachází několik sjezdovek různých kvalit a v obci premávají taky normální potraviny, hospody a zastávka autobusu. Pohled na vzdalující se poslední spoj opravdu stojí za to:o/ Západně od části Polianka lze najít v létě bačovnu, kde udí ovčí sýry - oštiepok. Jsou tam levnější něž na krámě.