Určování světových stran

Při pobytu v přírodě je velmi důležité umět se orientovat a to zejména, když se ztratíte. Nejjednodušší způsob, jak určit světové strany, je pomocí kompasu nebo buzoly. Ale jak postupovat v případě, že kompas nemáte?

Pokud tedy nemáte kompas, existuje řada způsobů, jak určit světové strany. Některé jsou více přesné, některé zas méně. Velmi přesně zorientovat se můžete pomocí Slunce a hvězd. Je mnoho metod na určování směru a to i na jižní i na severní polokouli.

Pohyb Slunce

Velmi jednoduchý způsob, jak se orientovat je podle Slunce. To se pohybuje po obloze a za jednu hodinu se posune o 15°. Podle tohoto údaje si můžete i spočítat, kam se Slunce posune za určitou dobu. V den rovnodennosti, to je 21.3. a 21.9. Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Pro všechny dny platí, že Slunce je na SV ve 4 hodiny ráno, v 6 hodin je na východě, přesně v poledne je na jihu a v 18 hodin je na západě. Na principu Slunce je postavená celá řada metod určování světových stran.

Určování směru podle hodinek

Tato metoda je velmi jednoduchá. Stačí vám k ní pouze klasické ručičkové hodinky. Ovšem musí ukazovat přesný čas a to beze změny na Hodinky letní čas (není nutné je přeřizovat, stačí, když si je posunete jen „v hlavě“). Čím blíže jste rovníku, tím méně přesná tato metoda je. Protože Slunce je přímo nad vámi, je složité určit jeho směr.

Severní polokoule:

Hodinky dejte do vodorovné polohy před sebe. Malou ručičkou zamiřte na Slunce. Přesně v půlce mezi malou ručičkou a číslem 12 je severojižní směr (míříte na jih, sever je za vámi).

Jižní polokoule:

Na jižní polokouli je to vlastně obráceně. Namiřte číslem 12 na Slunce. Severojižní směr je opět v půlce mezi dvanáctkou a malou ručičkou.

Jehlový kompas

Kompas si můžete vyrobit i z kousku železného drátku, ideální je jehla (tu by měl ostatně mít každý u sebe v KPZ). Opakovaně jí třeme o kousek látky (nejlépe hedvábí), až se zmagnetizuje. Potom ji zavěsíme na provázek nebo nit. Magnetizmus není silný, proto je jehlu potřeba „dobíjet“. Nutné je, zavěsit ji tak, aby nedošlo k narušení rovnováhy. Musíte zabránit kroucení nitě. Jehlu můžete třít i o magnet, ale pouze v JEDNOM SMĚRU. Magnetování bude mnohem efektnější. Pomocí jiné metody určete sever a pak označte, který konec jehly k němu ukazuje. Směr můžete ověřit i díky Slunci.

Plovoucí jehla

Další způsob se zmagnetizovanou jehlou. Jehlu položte ne kousek papírku, trávy nebo kůry a dejte na vodní hladinu. Jehla se otočí na severojižní směr (musí být zmagnetizovaná – třeba o tričko). Sám jsem to zkoušel a funguje to přesně, dokonce plave i sama o sobě (leží jenom na hladině bez papírku nebo čehokoli jiného).

Orientovat se můžeme i podle velmi jednoduchých ukazatelů. Třeba na stromech ze strany severozápadní – severní je více mechu, lišejníků a zelených řas. Letorosty (letokruhy) na pařezu osamělých stromů jsou více zhuštěny na severozápadní straně než jinde. Starší kostely jsou stavěny hlavním vchodem na západ a oltář je orientován na východ (Pozor: neplatí to u všech kostelů). Nebo mraveniště mají větší plochu s mírnějším sklonem otočenou na jih. V dnešní moderní době jsou i jiné metody. Třeba satelitní přijímače. Ty jsou vždy otočeny na jih. Je to metoda spíš jen pro zajímavost, protože kde jsou satelity, tam je i civilizace a tudíž není problém najít cestu, ale funguje to. Existuje celá řada způsobů, jak určit světové strany. Ovšem většina těchto metod je spíše jen pro zajímavost. Nicméně fungují a můžete je použít v nouzi, ale i třeba na výletě pro snadnější orientaci v mapě. Také si je můžete vyzkoušet a ověřit jejich funkčnost jenom tak pro zábavu. Vyberte vždy tu správnou metodu, ať dojdete tam, kam chcete.

Stínová metoda

Ještě je zde jedna zajímavá metoda, nejsem si však jistý její funkčností.

Je potřeba, aby svítilo Slunce. Funguje ve všech zeměpisných šířkách.

Na rovném a čistém kousku země zabodněte tyč (klacek), dlouhou asi metr. Podívejte se, kam dopadá její stín a vrchol stínu označte třeba kamenem nebo klacíkem. Počkejte nejméně 15 minut a potom stejným způsobem označte polohu nového stínu. Když tyto dva body spojíte, dostanete směr východ-západ, přičemž první označený bod směřuje na západ. Zároveň můžete jednoduše odvodit směr severojižní, ten je kolmý na spojnici.

Poznámka: Když jsem si pročítal knížky, ve kterých se píše o určování světových stran, našel jsem i tuto stínovou metodu. Chtěl jsem ji vyzkoušet, a tak jsem šel ven. Postupoval jsem přesně podle knihy, ale výsledek byl špatný. Místo směru východ-západ vyšel spíše směr sever-jih. Nevím, jestli je to chybou v knize nebo jestli tato metoda funguje jen v některou denní dobu, o čemž se již autor knihy nezmínil. I když jsem si zkoušel vytvořit náčrt na papíře, pořád to nevycházelo tak, jak by mělo.

Pokud by někdo z vás věděl či zjistil něco bližšího o této metodě, tak mě prosím informujte.

Rubrika: 

Komentáře

Ahoj,
něco málo k určování světových stran stánovou metodou. Mám to vyzkoušené.
prvně. není potřea klacek dlouhý 1m. stačí krátší ... ale rovný. ten zapíchnout kolmo do země. v místě kde nejsou nerovnosti. co je dobré. vždy si šáhnout na horní konec klacku a tím si ověřit přesný vrchol stínu. ten si přesně označit něčím výrazným. to stejné o deset minut později. propojíš dva body a vznikne východozápaní směr. kolmice na tento směr je severojížní. a kde je jih? na severní polokouli je na jihu. to jest v bodě kde je zapíchnutý klacek. a sever na druhé straně. na jížní polokouli jsem to neměl možnost vyzkoušet, protože jsem tam ještě nebyl, ale tam je sluníčko v poledne na severu. takže by to bylo obráceně.

Nefunguje to, pokud není období kolem rovnodennosti, tj. 21/3 nebo 21/9.
Konec stínu jde po hyperbole.

Stínovou metodou si nejsem jistej. Podle mme funguje jen okolo poledne. Vezmněme si, že slunce je ráno v 4 hod v poloze severovýchovní a ve 12:00 je v poloze jižní. Kdybych označil body A a B zrovna v zyto okamžiky, tedy v 4:00 a 12:00 hod., měl bych jejich propojením získat směr ze severovýchodu na jih. Kolmice tedy nemůže výt severo-jižní.

Také jsem to zkoušel a nefunguje to. Dále, jak je to s východem a západem slunce na kterémkoli místě, když jsou hory aj. To by fungovalo na rovině, mě zapadá slunko v létě třeba za stodolou.

Poslední komentáře

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Pohanští obři na Šumavě
Pohanští obři - Heidenmicheln, Pohanské kameny - Heidensteine, Slunovratové kameny - Sonnwendsteine, Obětní kameny -...
Perchta - Bílá Paní z Rožmberka
O přízraku Bílé Paní z Rožmberka a snaze Moskyta poodhalit část jejího tajemství.
Historie borecké Skály
Zpráva o jednom zaprášeném lomu ve východních Čechách a jeho proměnách.
Zapomenutá hrobka
V lese poblíž malé vesnice stojí chátrající ponurá, ale zajímavá stavba, na kterou zdá se živí lidé již dávno zapomněli.