Moskyt

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, slavnostně otevřené v rámci oslav Dne veteránů v Rokycanech 11. listopadu 1997 je největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Nachází se na okraji Rokycan, kde se díky podpoře města Rokycany a velení armády podařilo pro tento účel získat prostory v bývalých kasárnách raketového pluku přímo na bývalé demarkační linii (Karlovy Vary, Rokycany, Písek, Netolice).

Muzeum je zaměřeno na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj ČR armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii doplněné výzbrojí a výstrojí ČSLA.

Venkovní expozice

Ve venkovních expozicích je umístěno více než 150 ks vojenské techniky, většinou plně pojízdné. Samostatnými expozicemi jsou expozice automobilní techniky z období II. světové války a poválečné výzbroje ČSLA, ženijní a spojovací technika, dále rozsáhlé expozice obrněných transportérů, tanků a dělostřelectva.

Součástí venkovních expozic je Naučná stezka československého stálého opevnění a „Železné opony“, která prochází celým areálem muzea a seznamuje s jednotlivými typy předválečného a poválečného opevnění, které byly do muzea převezeny z pohraničí. Součástí naučné stezky je také replika lehkého objektu vz. 36, která byla v měřítku 1: postavena v budově vnitřních expozic. Replika je kompletně vybavena, tak jak byla v roce 1938. Do všech objektů může návštěvník volně vstupovat.

Vnitřní expozice

Nově zrekonstruované vnitřní expozice projektu „Nikdo nemá právo zapomenout!“, které chronologicky popisují vývoj událostí v Československu od vzniku republiky až do roku 1945, byly slavnostně otevřeny 7.5.2011 za účasti vnuka generála Pattona. Návštěvník je v deseti expozicích seznámen se vznikem republiky, přípravou republiky na obranu před hrozícím nacistickým agresorem zejména budováním československého stálého opevnění. Pro názornost je součástí těchto výstavních prostor dioráma a replika lehkého objektu ŘOP vz. 36. Další výstavní prostory popisují události v letech 1938 a 1939 v Československu. Vzhledem k naší jedinečné poloze ve městě, kudy procházela demarkační linie, je věnována vždy samostatná expozice jednotlivým armádám, které se podílely na bojích konce II. světové války na této čáře dotyku. Závěr vnitřních expozic popisuje právě tuto linii a zejména ukazuje prostřednictvím expozice holocaustu a II. odboje na Rokycansku důsledky této ničivé doby. Expozice jsou obohaceny o trojrozměrné exponáty a LCD obrazovky, kde mohou návštěvníci shlédnout dobové dokumenty.

Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech

Otevřeno od 1. 5. do 31. 8. denně od 9,00 do 17,00 hod.
V září pouze víkendy od 9,00 do 17,00 hod.

http://www.vojenskemuzeumrokycany.cz

Baťův kanál, nebo-li Vnitrozemský průplav Otrokovice – Rohatec. S myšlenkou postavit kanál přišel už Zlínský podnikatel Tomáš Baťa kolem roku 1927 a po jeho smrti se tohoto úkolu ujal jeho bratr Jan Antonín Baťa. Tato technicky náročná stavba, která proběhla v roce 1934 až 1938., měla několik cílů. Jednak chtěl Baťa po vodě dopravovat lignit z dolu v Ratíškovicích do Otrokovic a zadruhé byla provedena meliorace okolí řeky Moravy. Také tu byl dávný sen o propojení evropských veletoků, jehož splnění se nikdy neuskutečnilo a asi nikdy neuskuteční.
Celková délka plavební trasy byla 51.8 km. Po kanálu pluly čluny dlouhé 38 metrů a 5 metrů široké. Uvezly až 150 tun materiálu. Průměrná plavební hloubka byla asi 1,5 metru. Na celé trase bylo 14 plavebních komor. Část cesty vede řekou Moravou a část kanálovými úseky. Na říčním úseku tahaly čluny remorkéry Baťa 1 a Baťa 2. Na kanále nejdříve po břehu tahaly koně, později traktory. V dnešní době je jen 13 komor a splavný úsek je kratší asi o 1 jeden kilometr, který vedl v Otrokovicích po říčce Dřevnici.