příroda

Bludičky - kriticky ohrožená entita - film

Bludičky

Opravdu existují bludičky? Jsou tato záhadná světýlka skutečným jevem nebo jsou pouze výmyslem legend a pověstí? Odpovědi na tyto otázky hledali členové Moskyta po dva roky na šumavských rašeliništích. Výsledky pátrání po tajemných světýlkách můžete vidět v tomto krátkém dokumentárním filmu.

Pohaslé světlo bludiček

Pohaslé světlo bludiček
Moskyt se vydal na šumavské pláně, aby tu pátral po tajemných světýlkách, objevujících se prý v minulosti v blízkosti četných rašelinišť. Říká se, že bludičky po nocích tancovaly v rejích, lákaly do zrádných močálů, či dokonce zuřivě napadaly pocestné. Opravdu něco takového existovalo, či dokonce stále existuje? Jsou jich plné pohádky, lidová vyprávění, ale i staré romány. Jak ale hledat na dnešní Šumavě takové skoro pohádkové bytosti. Kam za nimi jít, koho se ptát, když současní obyvatelé hor na nic takového nevěří a původních pamětníků je tu snad ještě méně než bludiček.

Na bobří řece

Lednicko-Valtický areál
Na řeku padá tma, snažíme se jí zrakem proniknout a zjistit, co to k nám plave. Stojíme nehnutě a potichu vyčkáváme. Je to on nebo není? Už je pár metrů před námi a my jsme si jisti. Je to ten, na něhož tady čekáme, je to bobr.

Moravský kras - Ochozská jeskyně

Ochozská jeskyně
Pomalu se nízkou spárou posunuji vpřed, kde vidím ve světle baterky zablácené boty toho, co leze přede mnou. Několik decimetrů silná vrstva bláta je lepkavá a smrdí. Dost ztěžuje postup vpřed. Je to namáhavé. Přesto, že jsem navlhlý a kolem je teplota asi 8 stupňů, je mi horko, potím se. Už se nemůžu dočkat, až se budu moci zase postavit. „Jak je to ještě daleko“?, ptám se sám sebe a zadýchaný se dál nořím do hlubin země.

Pod vodou

Tmavé a studené hlubiny vod i sluncem prozářené mělčiny skrývají velmi podmanivou část tohoto světa. Pokud je voda čistá, plná života a oči otevřené, je tu možné vidět a vnímat velmi pozoruhodné obrazy. Fotografie pořízené v tomto trojrozměrném prostoru, skrytém pod námi poněkud omezeně vnímanou dvojrozměrnou hladinou, mohou připomenout jinou perspektivu pohledu, z které je dvojrozměrný a jaksi obyčejnější spíš ten náš suchozemský díl.

V Kerkonoších s Pepínem

V Kerkonoších s Pepínem
Přejít Krkonoše od západu na východ… lákalo mě to! „Za tři dny to dám, nejsem béčko…“ povídal jsem před usnutím své přítelkyni. „Ze Špindlu do Žacléře, spacák s sebou, někde přespím, vařič mám dobrej…“ mlel jsem a mlel. Pak jsem zjistil, že už skoro spí. Otočila se na druhý bok a z polospánku zamumlala: „A že nevemeš i Pepína?!“ Usnula, potvora – a já toho měl ještě tolik na srdci i na jazyku. Zatvrdil jsem se. Vezmu! Na ni kašlem, vyrazíme jen my chlapi! Pro upřesnění – Pepíno je plyšový medvěd cca 15 cm vysoký. Když může Okamura…

S mjučkem pod vodou za opálovou štikou

S mjučkem pod vodou za opálovou štikou
Nedalo mi to a znovu jsem se vypravil do vodní říše s fotoaparátem, abych se odtud pokusil vylovit několik obrázků tajemného a podmanivého světa pod hladinou. Již jednou se mi máčení foťáku v kapalině nevyplatilo, i přesto jsem věřil, že mi potěšení z případných povedených snímků za to riziko stojí. Díky jedné takové výpravě do mokrého prostoru jsem pak zažil pozoruhodné setkání s tvorem, který mě trochu vylekal i okouzlil.

Meandry řeky Moravy

Meandry Moravy
Pomalu jsme pluli po proudu klidné řeky. Rozhlíželi jsme se okolo a prostě si jen tak užívali pohodové a nerušené plavby moravskou přírodou. Někdo z nejrychlejší kánoe, která byla oproti ostatním trochu napřed, zvolal: „Plujte vlevo, tady je málo vody!“ Háčci na ostatních lodích zbystřili a koukali skrz vodní hladinu před sebe, jestli se právě jejich loď neblíží do mělkých míst.

Plavba na lodi Zapa - film

Baťův kanál

Poslední zářijový víkend roku 2008 vystřídalo pošmourné dny krásné babí léto. Na plavbu po Baťově kanálu jsme si nemohli přát hezčí počasí. Poplujeme lodí, která je v kategorii malých plavidel největší na kanálu, má délku 11 metrů, šířku 4 metry a výtlak 8 tun.

S mjučkem pod vodou podruhé a naposledy

S mjučkem pod vodou podruhé a naposledy
O tom, jak pokračovaly mé pokusy s fotografováním pod vodní hladinou a o tom, jak jednoho krásného letního dne neslavně skončily. Jeden rok s fotoaparátem, který se nebál otloukání, vody, bláta, písku, piva ani mě a na to také dojel.

Stránky

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Bludičky a modré plamínky
Ve slovanské mytologii nejsou jednoznačně definovány a rovněž i vědecký zájem o tento problém byl značný. Podle...
Jedním z míst, kde lze u nás dodnes najít hmatatelné stopy podmořského pravěkého života, je okolí brdských Jinců.
Jizerské mordy - pachatel neznámý
I v nitru horské přírody čeká lidská bestie na svou oběť. Má výhodu překvapení a nepřítomnosti svědků. Ne vždy se pak...
Naše šibenice 2 - Spravedlnost
2. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na...