historie

Vamberecký fext a jiní zmrzlíci

Vamberecký fext a jiní zmrzlíci
Ve staré temné a ledově chladné hrobce sní v práchnivějících rakvích svůj věčný sen bývalí duchovní pastýři i významní měšťané. Měli hrůzu z toho, že se jejich mrtvoly v hlíně prostého hřbitova obrátí v prach a zvolili proto raději vysušení v kostelní kryptě. Jeden však s nimi neleží, jeden nesní. Stojí opřen o kamennou zeď a zčernalá sesychající kůže mu v obličeji vycenila děsivý škleb. Je i ve své neživosti statný, hrozivý a dokonce jakoby nemrtvý. Stojí tu co stráž nad smrtí ostatních a čeká. Čeká, až přijde znovu čas jeho rasy, čas, kdy budou lidé znovu potřebovat nepřemožitelné hrdiny.

Svatováclavský dub

Svatováclavský dub
Jen nedaleko od umírajícího Džbánského buku, o kterém jsem psal na jaře, stojí jiný, slavný a velmi starý strom. Na rozdíl od buku u Mšeckých Žehrovic je tento dub stromem téměř posvátným, opředeným mnoha pověstmi a lidé ho vždy měli ve velké oblibě. Dalo by se říci, že jeho mohutné kořeny sahají přímo až k počátkům naší státnosti a tento „tisíciletý“ kmet byl od vypučení prvních svých lístků jedním z jejích symbolů.

Skoky na konci cesty - dokumentární film

Skoky na konci cesty

Kdysi proslulé a vyhledávané, dnes zapomenuté a téměř zaniklé poutní místo. Z vesnice Skoky v západních Čechách zbylo jen několik posledních staveb a malý zarostlý hřbitov. Zdejší dominanta, barokní kostel Navštívení Panny Marie naštěstí stále stojí. Dokumentární film nahlíží do historie a současnosti kdysi vyhledávaného poutního místa Mariánské Skoky u Žlutic, které proslulo zázračným obrazem Panny Marie Pomocné ze Skoků, a které bývalo cílem mnoha tísíců poutníků z Čech i Německa.

O Panence Skákavé

Příběh Panenky Skákavé
Západočeská obec Skoky, původně sudetská vesnice Maria Stock se stala v 18. století vyhledávaným poutním místem. Ročně sem přicházely tisíce poutníků, děly se tu věci úžasné až zázračné, a snad právě proto odtud prý pochází zlidovělé udivené zvolání panenko skákavá. Za vším tím pozdvižením, za těmi požehnanými časy, které však ve 20. století skončily totální zkázou všeho, byl jeden nevelký předmět. Jedno výtvarné dílo – právě ta skákavá panenka.

Bašta v hladomorně

Bašta v hladomorně
Ze skalnatého hřebene nad řekou Sázavou vypíná se již od roku 1241 hrdý hrad Český Šternberk. Od hlubokého středověku patřil v podstatě jedinému panskému rodu a za staletí prodělal několik stavebních úprav. Jako každá středověká pevnost potřeboval funkční opevnění, které by bylo schopné odolávat stále účinnějším zbraním a vývoji vojenské taktiky. Jeden takový působivý obranný fortifikační prvek z 15. století se u Šternberku zachoval ve velmi dobrém stavu a jeho důkladnější prohlídkou můžeme částečně proniknout nejen do vojenské historie.

Virtuální návštěva středověkého Posázaví

Virtuální návštěva středověkého Posázaví
Jak se žilo ve středověku? Jak to vypadalo na hradech v době jejich největší slávy? To jsou otázky, které mě napadají snad při každé prohlídce některého z českých hradů. Přesto, že se nám mnoho hradů dochovalo v poměrně ucelené podobě, jejich skutečnou středověkou atmosféru si můžeme jen představovat. V těch dobách bych sice žít nechtěl, ale krátké nahlédnutí do dávných časů by bylo zajímavé. Rád bych viděl živé středověké město nebo navštívil vesnickou krčmu. Konečně se mně to splní - virtuálně.

Síla kamenů

Síla kamenů
V pradávných dobách, lidé vnímali energii prostředí, rostlin, živočichů a svého těla. Energie-prasíla je jenom neobklopovala; ona jimi v určité struktuře též prostupovala. Dokázali vylepšovat jak jeho energetický potenciál, tak energii krajiny. Tělo třeba s pomocí přírodnin, které umisťovali na jeho různá místa (např. jako tzv. amulety). Ledový muž Ötzi, nalezený v Alpách žijící před 5 300 lety, měl na krku kožený váček s bylinami, zavěšený na koženém řemínku. V různém provedení, pod pojmenováním škapulíř je známý dodnes. Jenže to už je pouze pověrečný předmět, na jehož původní léčivý energetický význam se zcela zapomnělo.

Stará Kouřim

Stará Kouřim
Výpravy po stopách hodně dávné minulosti často končí jen u představ, jak to tam nebo támhle kdysi dávno vypadalo, kde přesně to asi bylo a kdo tam asi tak žil. Pokusím se teď doprovodit vás na místo, kde i dnes něco konkrétního z těch dávných časů k vidění je a fantazii není třeba příliš namáhat ani v případě, že se ptáte kde a kdo. Podíváme se tam, kde možná mohlo stát naše hlavní město, kdyby se v jednom konkrétním okamžiku dějiny vydaly trochu jiným směrem.

Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech, slavnostně otevřené v rámci oslav Dne veteránů v Rokycanech 11. listopadu 1997 je největší nestátní vojenské muzeum v České republice. Nachází se na okraji Rokycan, kde se díky podpoře města Rokycany a velení armády podařilo pro tento účel získat prostory v bývalých kasárnách raketového pluku přímo na bývalé demarkační linii (Karlovy Vary, Rokycany, Písek, Netolice).

Muzeum je zaměřeno na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj ČR armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii doplněné výzbrojí a výstrojí ČSLA.

Venkovní expozice

Ve venkovních expozicích je umístěno více než 150 ks vojenské techniky, většinou plně pojízdné. Samostatnými expozicemi jsou expozice automobilní techniky z období II. světové války a poválečné výzbroje ČSLA, ženijní a spojovací technika, dále rozsáhlé expozice obrněných transportérů, tanků a dělostřelectva.

Součástí venkovních expozic je Naučná stezka československého stálého opevnění a „Železné opony“, která prochází celým areálem muzea a seznamuje s jednotlivými typy předválečného a poválečného opevnění, které byly do muzea převezeny z pohraničí. Součástí naučné stezky je také replika lehkého objektu vz. 36, která byla v měřítku 1: postavena v budově vnitřních expozic. Replika je kompletně vybavena, tak jak byla v roce 1938. Do všech objektů může návštěvník volně vstupovat.

Vnitřní expozice

Nově zrekonstruované vnitřní expozice projektu „Nikdo nemá právo zapomenout!“, které chronologicky popisují vývoj událostí v Československu od vzniku republiky až do roku 1945, byly slavnostně otevřeny 7.5.2011 za účasti vnuka generála Pattona. Návštěvník je v deseti expozicích seznámen se vznikem republiky, přípravou republiky na obranu před hrozícím nacistickým agresorem zejména budováním československého stálého opevnění. Pro názornost je součástí těchto výstavních prostor dioráma a replika lehkého objektu ŘOP vz. 36. Další výstavní prostory popisují události v letech 1938 a 1939 v Československu. Vzhledem k naší jedinečné poloze ve městě, kudy procházela demarkační linie, je věnována vždy samostatná expozice jednotlivým armádám, které se podílely na bojích konce II. světové války na této čáře dotyku. Závěr vnitřních expozic popisuje právě tuto linii a zejména ukazuje prostřednictvím expozice holocaustu a II. odboje na Rokycansku důsledky této ničivé doby. Expozice jsou obohaceny o trojrozměrné exponáty a LCD obrazovky, kde mohou návštěvníci shlédnout dobové dokumenty.

Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech

otevřeno denně od 1. 4. do 31. 10., 9,00 - 18,00 hod.
http://www.vojenskemuzeumrokycany.cz

Pod dlažbou Pražského hradu

Pod dlažbou Pražského hradu
Pražský hrad je a od svého vzniku byl symbolem, střediskem moci, architektonickým unikátem i mystickým místem zvláštního významu. Je atraktivní a zajímavý tím co mohou jeho návštěvníci spatřit a možná ještě více tím, co je běžným turistům skryto. Jsou tu výjimečné prostory, kam prostě není možno veřejnost vpustit, jsou tu lokality, na kterých se provádí archeologický průzkum a je tu neznámá historie hradu, skrytá zatím ještě úplně všem, ve spodních vrstvách dávných sedimentů, zavážek a zásypů.

Stránky

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Zimující netopýři
Ze štoly k nám přicházel podivný zvuk. Netrvalo to dlouho, naše baterky prořízly temnotu a proti nám vyjel nějaký...
Nadrozměrný val v Kopańcu
Za tajemstvím neobvyklého kamenného objektu se Moskyt rozhodl putovat až do polské země. O původu žádného podobně...
Ochozská jeskyně
Pomalu se nízkou spárou posunuji vpřed, kde vidím ve světle baterky zablácené boty toho, co leze přede mnou. Několik...
Pobývají v Pivoňském klášteře duchové?
Na fotografii, kterou pořídili dva řemeslníci v troskách starého kláštera na Domažlicku, bylo zachyceno něco opravdu...