Klášter v Sázavě je známou historickou památkou naší země. Nachází se nedaleko od Prahy ve městě Sázava, a tak nabízí příležitost k výletu pro všechny Pražáky, Středočechy a nejen pro ně. Na obvyklé prohlídce areálu kláštera byl již kde kdo. Jaké pozoruhodnosti jsou ale skryty za stěnami kláštera v místech, kam se návštěvník běžně nepodívá? Pojďme společně prostřednictvím tohoto článku uskutečnit důkladnou prohlídku Sázavského kláštera od špiček jeho věží až do legendárního podzemí sv. Prokopa…
Procházka nad klenbou kostela
Naše prohlídka začala v rozlehlé budově bývalé klauzury, tedy obydlí mnichů, kteří zde na Sázavě sídlili. A hned jsme vyrazili do míst běžným návštěvníkům nepřístupných a sice na střechu této budovy. Tato stavba se rozkládá na čtyřúhelníkovém půdorysu a tak, jak je pro kláštery typické, obklopuje rajský dvůr, tedy prostranství se studnou uprostřed, obehnané křížovou chodbou.
Po výstupu na půdu jsme kráčeli po prkenných lávkách kolem dokola celé budovy. Střecha je zde přibližně ze tří čtvrtin nově zrekonstruovaná, jen poslední čtvrtina na svou obnovu ještě čeká. Místy jsou znatelné pozůstatky po dělnících v podobě uložených střešních tašek a dalšího materiálu.
Po chvíli chůze půdou se dostáváme k první skutečné zajímavosti naší prohlídky. Po strmé, lehce nestabilní, špinavé a ne zcela ideálně sestavené soustavě dřevěných žebříků stoupáme nad klenbu kostela. Klenba, která se rozkládá pod trámy, na kterých opatrně stojíme, patří baroknímu kostelu sv. Prokopa. Tento kostel těsně sousedí s hlavní budovou kláštera a je funkční, pravidelně se v něm odehrávají bohoslužby a další obřady.
Po důkladném prozkoumání klenby z opačné strany, než je pro návštěvníky kostela běžně k vidění, opatrně slézáme po žebřících zpět a po obvodu budovy pokračujeme na její protilehlou stranu. Zde se tyčí věž, která je naším dalším cílem. Z vrcholu této věže se otvírá běžně neviděný pohled nejen na celý Sázavský klášter, ale i na město, řeku a okolí.
Nedostavěný chrám Panny Marie a sv. Jana Křtitele
Z boku k této budově přiléhá rozestavěný chrám Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Tato velká gotická stavba pochází ze 14. století. Nikdy však nebyla zcela dokončena. Z celého zamýšleného monumentálního díla tak vznikla jedna věž a několik mohutných sloupů překlenutých oblouky, které měly sloužit jako nosníky střechy budoucího chrámu. Z vrcholu této samostatně stojící chrámové věže se opět kocháme výhledem a prohlížíme si zde také velký zvon, barokní hodinový stroj a původní dřevěné trámy sloužící jako výztuhy zdiva věže.
Jeskyně sv. Prokopa
Veřejnosti nepřístupnými cestami procházíme odlehlými zákoutími klášterních zahrad a po pěšině nad řekou Sázavou přicházíme ke vchodu do jeskyně sv. Prokopa. Dostáváme se ke zlatému hřebu naší výpravy, k tomu, na co jsem se jako milovník podzemí a tajemna těšil nejvíce.
Překonávám asi metrový schod a spolu s několika dalšími se tak vrhám do podzemních prostor. Jeskyně je malá a přehledná. Přesto je ale velmi zajímavá. Ne nadarmo je označována také jako křížová jeskyně. Její půdorys je totiž skutečně ve tvaru kříže.
V této jeskyni žil v 11. století sv. Prokop, později zakladatel Sázavského kláštera.
Sv. Prokop
Prokop byl skutečně existující historickou postavou. Stojí po boku sv. Václava na koni na Václavském náměstí a byl významnou osobností české historie. Narodil se kolem roku 970, po dokončení školy se stal knězem. Spolu se svou manželkou měl syna Jimrama. Později se Prokop rozhodl, že chce žít klidný a řádný život, proto odchází do kláštera na Břevnově, do společenství, které žije podle přísného řádu. Ani zde však nenachází to, co hledá, a proto se přesunuje do samoty na Sázavu, kde žije tvrdý poustevnický život v jeskyni. Tuto jeskyni podle legendy obývalo tisíc ďáblů, které Prokop vyhnal.
Postupem času se v Sázavě kolem Prokopa začali shromažďovat i další, kteří chtěli žít stejným způsobem života. Vznikla tak poustevnická kolonie, která později dala vzniknout klášteru. Ona změna z kolonie na Sázavský klášter se datuje přibližně v roce 1032, kdy se Prokop setkává s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Břetislavem I. Tito dva panovníci projevili nadšení na založení kláštera navazující na dílo sv. Cyrila, sv. Metoděje a sv. Benedikta, a zbudování kláštera tak povolili a podpořili.
Celý Prokopův život je propleten řadou záhad a legend. Jedna z nich se váže i k Prokopovu svatořečení. Legenda praví, že se Prokop při přípravě kanonizace zjevil samotnému papeži Inocenci III. a pohrozil mu, že nebude-li svatořečen, zbije ho svou opatskou holí. Kolik pravdy je na této legendě se asi nedozvíme, ale s jistotou víme, že k Prokopovu svatořečení skutečně došlo. Bylo to roku 1204 přímo na Sázavě papežským delegátem.
Legendární čertova bráza
Další legenda také vysvětluje vznik velké brázdy mezi Chotouní a Sázavou, tedy mezi místy narození a smrti sv. Prokopa. Tuto brázdu měl prý vytvořit ďábel, kterého Prokop zapřáhl do pluhu a popoháněl křížem.
Také k velkému obrazu Prokopově, který je k vidění zde, v Sázavském klášteře v kostele sv. Prokopa, se váže řada tajemství. Jde o barokní obraz ukazující sv. Prokopa, zvaný Prokopova pravá podoba. Mnoho poutníků a návštěvníků kostela od dob baroka až do současnosti údajně zaznamenalo jisté změny v Prokopově tváři na tomto obraze. Vypráví se, že celá skupinka návštěvníků doprovázená průvodkyní při všední prohlídce kláštera spatřila, že Prokopovy běžně zavřené oči jsou na obraze otevřeny.
Navštivte Sázavu i vy
Návštěvou jeskyně tak skončila naše speciální prohlídka. Sázavský klášter toho ale nabízí ještě mnohem více, a to i při zcela obvyklé prohlídce. Neváhejte tedy, a navštivte tento klášter a jeho okolí, které je nejen díky řece Sázavě velmi hezké a jako přímo stvořené na krátký výlet.
Od května do září je klášter v Sázavě návštěvníkům otevřen každý den kromě pondělí. V jiných měsících je otevřen pouze o víkendech a svátcích nebo po předchozí domluvě. Doporučujeme však zkontrolovat webové stránky a aktuální návštěvní dobu ověřit.