Moskyt

Při našem pátrání i obyčejném toulání s Moskytem, ale i v běžném životě občas zavadím o příběhy, příhody, nebo informace, které mě zaujmou a donutí k zamyšlení. Často jsou to věci, které tak úplně nezapadají do rámce Geograficko badatelského magazínu, ale přesto bych se o ně rád podělil s čtenáři, které budou zajímat mé osobní pocity a postřehy. Bude to někdy veselejší, někdy smutnější, tu velmi krátké a jindy zas trochu delší čtení.

Chtěla bych vám trochu přiblížit svůj nedávný výstup na horu Kleť a třeba vás tím i trochu inspirovat. Jde o tisíc metrů vysoký kopec Šumavského podhůří, zdvihající se k obloze uprostřed chráněné krajinné oblasti Blanský les. Jeho podivně znějící jméno je jedním z nejstarších dochovaných pojmenování hor na našem území a ve staročeštině může znamenat něco jako komůrku či sklep, ale také hrot nebo špici.

V pradávných dobách, lidé vnímali energii prostředí, rostlin, živočichů a svého těla. Energie-prasíla je jenom neobklopovala; ona jimi v určité struktuře též prostupovala. Dokázali vylepšovat jak jeho energetický potenciál, tak energii krajiny. Tělo třeba s pomocí přírodnin, které umisťovali na jeho různá místa (např. jako tzv. amulety). Ledový muž Ötzi, nalezený v Alpách žijící před 5 300 lety, měl na krku kožený váček s bylinami, zavěšený na koženém řemínku. V různém provedení, pod pojmenováním škapulíř je známý dodnes. Jenže to už je pouze pověrečný předmět, na jehož původní léčivý energetický význam se zcela zapomnělo.

Občas se někde nečekaně a na málo pravděpodobném místě vyloupne něco zajímavého, něco zapomenutého, trochu tajemného, i když ne třeba úplně významného, co Moskyta zaujme. A přesně to je případ zvláštního objektu, nacházejícího se těsně za okrajem Benešova na území zámeckého parku. Po Keltském valu v Jizerských horách je to další historická záhada, která má formu lidmi neobvykle navršených kamenů, za nám zatím neznámým účelem.