Moskyt

S Moskytem nemusíte mít strach z žádného dobrodružství.

Všeobecné rady:

1. KPZ – Krabička poslední záchrany by měla obsahovat: 3x ploché zavoskované zápalky, háček na ryby, vlasec, bankovku, mapový náčrt na cigaretovém papíře, náplast, analgetikum, svíčku – nejlépe lojovou, neboť se dá v případě nouze sníst, tabletu na čištění vody, šití, drátovou pilu, zavírací špendlík. Vše zatavit do pevného igelitu a přišít na spodní prádlo.

2. V oblékání na cesty je výhodný systém více vrstev, neboť vzduch mezi nimi zajišťuje nejlepší izolaci a teplota se snadno reguluje přidáváním či odebíráním jednotlivých vrstev. Přehřátí organismu je stejně nebezpečné jako podchlazení. Při zapocení za chladného počasí potem promočené oblečení působí jako vodič odvádějící tělesné teplo pryč a při výrazném snížení tělesné aktivity snadno dojde k podchlazení.

3. Při vysokých teplotách může člověk vypotit až 4 litry vody za hodinu. Neodkládejte oděv. Pot v oděvu ochlazuje vzduch mezi oděvem a pokožkou, omezuje se tím činnost potních žláz a snižuje ztráta vody. Při dehydrataci udržujte postiženého v teple, v klidu a podávejte mu pozvolna tekutiny a sůl – čajovou lžičku soli na 2 litry vody.

4. Vodu hledáme tam kde pozorujeme zvýšený výskyt hmyzu, především včel a mravenců, hojnost a pestrost druhů rostlin, trhliny ve skalách s okolním výskytem ptačího trusu. Vodu je často mužné vysát brčkem.

5. Podchlazení nebo dehydratace často vede k vyčerpanosti a nesoustředěnosti, což má často za následek nejčastější příčiny nehod v terénu – zakopnutí nebo uklouznutí.

6. Při začátku bouřky snížíme riziko zásahu bleskem tím, že sestupujeme z horského hřebene ve směru od přicházející bouřky. Malé jeskyně a prohlubně jsou jako úkryt nebezpečné. Lepší je místo s co nejméně vodivým podkladem, vzdálené od předmětů sloužících jako bleskosvod asi jednu třetinu jejich výšky. Toto místo však musí být nejméně 15 metrů od kritických svodných míst, jako jsou věže, jehly apod.

7. V nerovném terénu chodíme po vršcích drnů, kamenů a vyvýšenin. Snažíme se zbytečně nesestupovat a nestoupat. Stoupání o jeden metr nás stojí 12 joulů, klesání 8 joulů. Je lépe 20 metrů obejít než jít jeden metr do výšky. V hlubokém sněhu, písku nebo hustém křoví však jdeme stále vpřed nejkratší cestou.

8. V průběhu pochodu si kontrolujeme otlačeniny a opruzeniny a vzájemně se sledujeme, zda nemáme začínající omrzliny či spáleniny. Je lepší drobná zranění ošetřit včas, než se z nich rozvine vážnější a špatně hojitelné zranění. Jen jde-li nám přímo o život, platí pravidlo, že je lepší člověk s odřenou nohou, než člověk žádný.

9. Jako obaly jsou nevhodné skleněné nádoby neboť jsou těžké a snadno rozbitelné. Těžké a neskladné jsou i obaly kovové. Lehké a skladné jsou obaly z plastu, papíru a tkanin. Lze je také snadno spálit. Nejvhodnější obalem jsou zvířecí střeva, neboť jsou kromě jiných výhod také v případě nouze stravitelná.

10. Svědění, způsobené kousnutím hmyzu, zmírněte studenými obklady, chladivou směsí bláta a popela, mlékem z pampelišek, kokosovou dužinou nebo rozdrcenými listy česneku.

11. První známkou, že jste ohroženi dehydratací, je zbarvení moči do tmavěžluta. Poté pocítíte nechutenství, zpomalení pohyblivosti, závratě a zvýšenou teplotu. Pijte vodu, čaj, polévky. Nepijte alkohol – podporuje vznik omrzlin.

12. Při hadím uštknutí:

- Pokud jste sám obětí, hada zabijte, budete ho moci lépe určit a také se vám uleví. - Položte postiženého a okamžitě znehybněte postiženou část těla. - Udržujte postiženého v klidu a teple

Chřestýšovití a zmijovití:

- V místě kousnutí veďte zářez hluboký 0,31-0,63cm rovnoběžně se svalstvem. Zářez nemá mít tvar X a nesmí zasahovat klouby. - Odsávejte ránu pomocí mechanického odsávače, odsávejte ústy jen v krajním případě a jen když nemáte v ústech poranění, afty apod. - Neužívejte řezu ani odsávání, když můžete postiženému podat protijed do jedné hodiny a nebo když od kousnutí uplynula více než jedna hodina. - Nepoužívejte škrtidlo, elastické obinadlo ani studené obklady. - Pacient nesmí nic jíst a nesmí pít alkohol. - Podávejte pacientovi malé dávky vody v krátkých intervalech. - Pokud máte k dispozici fyziologický roztok IV DSW, použijte ho, aby jste zabránili šoku. - Podejte protijed. - Podle potřeby podejte pacientovi prostředek k utišení bolesti.

Korálovcovití a úžovkovití:

- Na postiženou končetinu aplikujte škrtidlo v blízkosti kousnutí, v části s jedinou kostí nad kolenem respektive nad loktem a utáhněte je tak, aby jste zastavili průtok krve tepnou. Uvolňujte škrtidlo na třicet vteřin vždy po dvaceti minutách, aby do postiženého místa mohla přitékat krev. - Podejte pacientovi protijed. - Nepoužívejte morfium ani jiné léky, které působí oslabení dýchání.

Vodnářovití:

- Jediným účinným prostředkem je protijed, operativní zákrok a odsávání jsou neúčinné.

13. Klíšťata namažte vazelínou, hustým olejem nebo šťávou ze stromu, aby jste jim odřízli přívod vzduchu. Klíště uvolní svůj stisk a pak je můžete odstranit uchopením za hlavovou část, přichycenou kusadly k pokožce. Poté si umyjte ruce a ránu po kousnutí denně důkladně vyčistěte.

14. Nejezte hmyz, živící se odpady a výkaly – přenáší infekce.

15. Nejezte jasně zbarvené druhy hmyzu – jsou jedovaté.

16. Nesbírejte larvy a housenky žijící na spodní straně listí – vylučují jedovaté výměšky.

17. Vyhýbejte se hnízdům divokých včel a vos, pokud nejste v beznadějné situaci – chrání svá hnízda zuřivě a jejich žihadla jsou nebezpečná.

18. Mravence vařte alespoň šest minut, zničí se tak jedovaté látky, které se u některých druhů vyskytují.

19. Izolační vlastnosti oděvu můžete zvýšit oblečením více vrstev. Noste dvoje ponožky. Mezi ně můžete ještě vložit suchou trávu nebo mech. Také suché listy stromů je možno vložit jako izolaci mezi dvě vrstvy látky, např. mezi látku a podšívku bundy. Jako izolaci je možno použít i papír, peří a srst. Mezi chmířím na konci klasů rákosu se udržuje vzduch, který mezi dvěma vrstvami látky tepelně izoluje jako prachové peří.

20. Nepromokavou úpravu oděvu lze také zajistit impregnací živočišným tukem, což ale nelze provádět při extrémně nízkých teplotách, protože tím oděv rychle ztrácí na tepelně izolačních vlastnostech.

21. Šneci, plži a červi jsou bohatí na živiny, jsou však poživatelní jen v čerstvém stavu. Vyvarujte se šneků s jasně barevnými ulitami – jsou jedovatí. Velké červy nechte den vyčistit nebo z nich vymačkejte odpadní látky.

22. Nepožívejte ropuchy – mají v kůži jedovaté žlázy.

23. Vyvarujte se pojídání hub s kloboukem s bílými lupeny, pohárovitou pochvou a prstencem kolem třeně. Nesbírejte červivé a rozkládají se houby a nesbírejte houby pokud si nejste naprosto jisti jejich druhem.

24. I smrtelně jedovaté houby mají někdy příjemnou chuť. Symptomy otravy se někdy projeví až po několika hodinách. Při otravě houbami neexistují žádné protijedy.

25. V teplém podnebí je nutné být opatrný na vepřové maso. I divoká prasata a ostatní zvěř bývá zamořena červy a motolicí jaterní.

26. Ptáky vařit vcelku, drobné nebo mladé ptáky možno rožnit.

27. Plazi vyvrhnout a opékat nestažené na žhavých uhlících, když kůže popraská stáhnout a vařit. Před zpracováním uříznout hlavu – někteří plazi mají v hlavě jedovaté žlázy.

28. Hmyz a červi se mohou vařit nebo sušit na horkých kamenech, drtit a mělnit na prášek, který se přidává do polévek a omáček.

29. Nedávejte do blízkosti ohně vlhké a porézní kameny, které mohou při zahřátí explodovat. Nepoužívejte břidlici a měkké kameny vůbec, nepoužívejte prasklé, dutě znějící nebo vrstevnaté kameny. Před použitím je vyzkoušejte poklepem nebo nárazy o sebe. Obsahují-li v pórech, štěrbinách nebo dutinách vodu, ta se při zahřívání roztáhne rychleji než kámen a může explodovat i se smrtelnými následky.