Poklady České země IV - Křemen

Nejobyčejnější z kamenů, ale přesto tak zajímavý. Vyskytuje se v bezpočtu podobách i barev a přestože ho dobře známe, často ho ani nepoznáme. Jeho polodrahokamové odrůdy mnohdy přímo udivují a někdy dokonce vzbuzují pochyby, zda-li je možné, aby za jejich vznik byla odpovědná jen samotná příroda.

Oxid křemičitý

Asi každý už někdy narazil na pěkně kulaťoučké kamenné pecky, válející se na cestě. Někdo možná měl to štěstí a spatřil ve skalní stěně blýskat se krystalky ametystu nebo křišťálu. Různobarevné úlomky s ostrými hranami se válejí v suti na dně starých opuštěných kamenolomů a velké kusy růženínů i jiných lákavě zabarvených kamenů často září i z čerstvě zoraného pole. Jen málokdo však z pecky sebrané na cestě vybrousil krásně probarvený achát nebo ze skály vyloupl bezkazový, krásně rostlý krystal sytě fialového ametystu. Křemenného původu je spousty kamení kolem nás. Jen málo ho je však polodrahokamového charakteru a ještě méně opravdu cenné polodrahokamová kvality. Jsou však i v České republice místa, kde máte mnohem větší šanci než jinde, že se trpělivým pátráním a usilovnou prací dostanete k opravdu vzácným přírodním klenotům z houževnatého křemenného rodu.

Křemen SiO2 tvoří 12% zemské kůry. Má tvrdost 7 a jeho hustota 2,65 g/cm3 je jakousi hranicí mezi těžkými a lehkými minerály, což je podstatné především při rýžování drahých kamenů a kovů. Přesto, že je to nejběžnější z nerostů, nebo právě proto, najdeme ho po celém světě v nepřeberném množství podob. Ty nejkrásnější pak jakoby neměly s obyčejným křemenem nic společného.

Krystalové odrůdy tohoto nerostu vzniklé v dutinách tvořících se hornin při vysokých teplotách a tlacích, které potřebuje matečný roztok s vysokým obsahem oxidu křemičitého k tvorbě krystalů, se prezentují v průhledných barevných i čirých formách, často s téměř dokonalou krystalickou stavbou. Bezbarvý a čirý jak voda je křišťál, kouřový nádech má záhněda, fialové zabarvení je zase typické pro ametyst, černý je morión a žlutý citrín. Krystaly těchto polodrahokamů se často vyskytují ve srostlicích připomínajících keříčky. Nejkrásnější a nejvzácnější z těchto krystalů bývá někdy až purpurový ametyst i když jeho barva na denním světle bohužel časem bledne.

I kusový křemen se objevuje v polodrahokamových formách. Růžový růženín, zlatý aventurín, železitý křemen červenohnědého zabarvení či mléčný ledový křemen se leští a brousí jako ozdobné kameny pro četné využití. Oblíbené růženíny však na slunci a po delší době i při běžném světle šednou a zcela ztrácejí své kouzlo.

Vláknité křemeny mají někdy dokonce i drahokamovou hodnotu. Vznik těchto po vyleštění opticky proměnlivých klenotů je podmíněn přítomností vláknitého azbestu zvaného krokydolit, do kterého za příhodných podmínek proniká oxid křemičitý z okolních vrstev jaspisu. V první fázi tohoto prokřemenění vzniká modrá forma nerostu zvaná sokolí oko. V druhé fázi vlivem oxidace železa v blízkosti azbestů, přichází postupné probarvování zkřemenělých žil do žluté a hnědé barvy. Tím vzniká tygří oko žlutohnědého, pruhovaného vzhledu. Zajímavá je na tygřím oku jeho měna barev v závislosti na úhlu pohledu, kdy se žlutá mění v hnědou a naopak. Vzácně se pak vyskytují i formy zelené, zvané kočičí oka.

Velkou barevnou paletou se mohou chlubit skrytě krystalické křemeny, které bývají většinou jen lehce průsvitné, ale vytvářejí často velmi atraktivní vzory, díky uspořádání v různoodstínových vrstvičkách, vrostlicím nebo sytě probarveným segmentům odlišného složení. Chalcedony bývají modravé, nažloutlé, červené i zelené. Acháty obsahují pestrobarevné proužky chalcedonu, opálu a křemene. Vznikají v mandlovitých dutinách melafyrů, které se postupně během geologických procesů plnily křemičitými gely různého složení. Vytvořily se tak jakési vrstvy, které časem zaplnily celou dutinu. Někdy však zbylo ve středu místo pro vznik křemenných krystalů směřujících do nitra zbylé dutiny. Z horniny uvolněné pecky se často řežou na plátky a leští aby se tím zvýraznily barevné vrstvy připomínající letokruhy stromů. Velmi pěkný je i mechový achát obsahující bohatě rozvětvené stromečkovité vrostlice chloritu. Další z odrůd skrytě krystalického křemene je nejčastěji zelený, žlutý, červený a bílý jaspis, tvořený především agregáty chalcedonu a křemene.

Obecný křemen najdeme téměř všude. V podobě valounů, písku či pískovce, úlomků nebo často jako nenápadnou, ale významnou součást různých hornin, nás křemen obklopuje na každém kroku. Jeho polodrahokamové nebo dokonce drahokamové formy však už tak snadno k nalezení nejsou. Musíme za nimi do lomů, pískoven, starých štol nebo se prokopat pod vrstvy hlíny. Přesto je i v naší republice několik lokalit, kde je možné opravdu pěkné kousky vzácného křemene najít. Na rozdíl od těžkých drahokamů a zlata však neuspějeme s rýžovací pánví. Budeme ale často potřebovat geologické kladívko.

Naleziště:

KOZÁKOV východně od Turnova V lomu na jižním svahu vrchu Kozákov se nacházejí četné achátové pecky, často velmi vysoké polodrahokamové kvality. V dutinách achátových koulí někdy ametyst a křišťál. Největší bývají v jihovýchodní stěně lomu. Pecky se ale hojně vyskytují i na příjezdové cestě do lomu. Ukázku těch nejlepších kusů achátu z tohoto lomu můžete spatřit i v malém muzeu u silnice poblíž odbočující příjezdové cesty do lomu.

LEVÍN severně od Nové Paky Na táhlém návrší s kótou 562 m.n.m. chalcedon a achát volně v ornici. V lese západně od značené cesty vedoucí z Podlevína na zříceninu hradu Levína se nalézají valouny melafyrových mandlovců.

KUMBURSKÝ ÚJEZD jihojihozápadně od Nové Paky Achát se nachází v mandlovci mezi Újezdem, Stavem a Lužany. Jde o bohaté naleziště velmi pěkných achátů.

STARÁ PAKA V lomech ve stráni nad železničním ostrým ohybem mezi Starou Pakou a Ždírcem, blíže Ždírci, pěkné, sytě probarvené krystaly ametystu. Dále výskyt křišťálu, záhnědy, jaspisu a chalcedonu.

ŽELEZNICE severoseverovýchodně od Jičína Achát, chalcedon, jaspis, karneol, křemen v mandlovcových dutinách melafyru Doubravice severozápadně od Železnice, Druhanci, Hůrce, Dílcích a obecním lese Habřina

PÍSEK V lomu U obrázku východně od Písku se dají najít pěkné krystaly křišťálu a citrínu. V lomu U Nového rybníka zase růženín. Ten se často nachází ve velkém množství i v lese pod tenkou vrstvou hlíny. Další jeho naleziště jsou na východním svahu Kraví hory nebo severním úpatí Jarníku.

PRACHATICE Krásné krystaly mléčného křemene uprostřed cesty z Prachatic do Husince. Velké krystaly v živcovém vápenci v okolí Prachatic. Žíly křemene v granulitu po stranách silnice do Husince.

JETĚTICE severovýchodně od Písku, jihojihozápadně od Milevska V lomu U kříže celistvý křemen bílý, růžový nebo čirý. Růženín spíše šedorůžový místy rezavý. Občas výskyt krystalů křemene nebo ametystu s méně intenzivním fialovým zabarvením.

ZBOŘENÝ KOSTELEC jihovýchodně od Jílového severozápadně od Benešova V lomu na pravém břehu Sázavy, východně od zříceniny Zb.k. proti stejnojmenné obci, růženín světle nafialovělý. Menší hnízda růženínu v křemenné injekci v profilu silnice k Týnci, na pravém břehu Sázavy.

KŘEMŽE severně od Českého Krumlova Chalcedon ve strži proti Křemži na 1. břehu potoka. Vyskytují se zde deskovité a hlízovité kusy zevně drsné a dírkaté spojené přechody s opálem a rohovcem. Světle žluté a zelené hlízy.

VLČETÍN severoseverovýchodně od Českého Dubu, jižně od Liberce Jaspis severně od Vlčetína na kótě 613. Karneol a chalcedon se vyskytují na Vlčetíně. Mnoho jaspisu je na západním svahu nad potokem v trati Trhovec.

LOMNICE NAD POPELKOU jihojihovýchodně od Semil Chalcedon hojný v melafyrovém mandlovci na vrchu Táboře a v okolí Morcinova. Jaspis jako brekcie starších ostrohranných 1-3 cm velkých úlomků stmelených skvrnitým jaspisem s ryzí mědí v lomu V Popelkách.

VOLYNĚ jižně od Strakonic Chalcedon je v řečišti Volyňky u bývalého Blízkova mlýna severně od Volyně, na vrchu Hradišti a na levém břehu Volyňky. Na východním svahu tvoří pak achát proužek ve žlutavém křemenu.

VĚŠŤANY východně od Teplic Jaspis porcelánový 10-30 metrů pod vrcholem na severním svahu Věšťanského kopce.

Příště budeme hledat pravé drahokamy

Komentáře

Děkuji za zajímavé texty z cest, bádání - nejvíce mne zaujaly články o vltavínech, čes. granátu a křemeni.
"Kamínky" sbírám jako poklady z cest a některé mi dělají radost už mnoho let. Granátové náušnice jsem dostala ke křtu před téměř 60 lety, pečlivě je opatruji, užila si je už dcera i vnučka. Další kousky jsem dostala, nebo si sama koupila pro radost.
Je to pro mne "echt" český šperk. Totéž vltavíny - volně jsme našli na poli pár drobných kousků. Tady v okolí ČB prý dřív ženiši dávali svým selským nevěstám šňůrku granátků s vltavíny, nebo aspoň křížek s vltavínem.
Těším se na Vaše další články.
V. Slachová

Obrázek uživatele Leoš Drahota

A my doufáme, že Vás naše další články zaujmou a snad i potěší jako ty o Pokladech. Děkujeme za přízeň!

Leoš Drahota bM

Děláte to dobře :-)

Článek obecně zajímavý, ale připadají mi uvedené lokality, jakoby jenom ty, kde autor křemen a jeho odrůdy našel a jinde už žádný křemen není. Je sice pravdou, že kdo nic nedělá nic nepokazí, ale hlavní či významné lokality by skutečně neměly chybět.

Obrázek uživatele Leoš Drahota

Dobrý den, děkuji za pochvalu a asi máte pravdu, mohla být uvedena všechna významná naleziště. Nechtěl jsem však jen encyklopedicky odkazovat na místa, o kterých nevím, v jakém stavu se v současnosti (tedy vlastně již před 16 lety :-)) nacházejí. Mějte se fajn.

Leoš Drahota bM

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Meandry Moravy
Pomalu jsme pluli po proudu klidné řeky. Rozhlíželi jsme se okolo a prostě si jen tak užívali pohodové a nerušené...
Historie borecké Skály
Zpráva o jednom zaprášeném lomu ve východních Čechách a jeho proměnách.
Bludičky a modré plamínky
Ve slovanské mytologii nejsou jednoznačně definovány a rovněž i vědecký zájem o tento problém byl značný. Podle...
Lví hlava ve skále
Adršpašské skály spolu s Teplickými skalami tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské...