Poklady České země II - Vltavín

O záhadných zelených vrásčitých kamenech z jiných světů. Mají barvu láhve od piva, dolíčky jak po neštovicích a nejlepší pomocník pro jejich nalezení je traktor s pořádnou radlicí.

Vltavín

Co to je a kde se to tu vzalo?

Když se v roce 1788 objevila první zpráva o nálezu podivně vrásčitých zelenavých kamenů poblíž Vltavy v jižních Čechách, vyjádřil se profesor přírodopisu Josef Mayer, že jde nejspíše o chryzolity sopečného původu. Pozdější celosvětové výzkumy však odhalily jinou pravdu. Po objevu podobných sklovitých hmot v Austrálii, v Asii, v západní Africe nebo u Aralského jezera, kterým se souhrně začalo říkat tektity, se vědecká obec shodla na tom, že jejich vznik souvisí s dopadem mimozemského tělesa na povrch Země. Dodnes však existuje několik teoríí procesu jejich vzniku a několik názorů na to odkud z vesmíru pocházelo těleso, které je stvořilo.

Jedna z nejuznávanějších teorií říká, že tato přírodní křemičitanová skla lahvově zelené barvy, která se nacházejí na území jižních Čech a Moravy, vznikla při dopadu velkého meteoritu u Stuttgartu, kde je dnes kráter Ries o průměru 24 kilometrů, před 14 800 000 lety. Při dopadu vzniklo obrovské množství tepelné energie, která přetavila povrchové vrstvy horniny v oblasti dopadu na sklo. To pak bylo silou nárazu rozmetáno do ovzduší a proudy plynů a vzdušnými víry zaneseno do oblasti dnešního výskytu. Navíc se při explozi doprovázející dopad, vytvořila vakuová bublina, díky které je v dutinách tektitů zachován velmi nízký tlak plynů. Jiné teorie říkají, že samotné vltavíny jsou mimozemského původu a dopadaly v rojích na povrch Země po dlouhé cestě vesmírem.

Zelená skla z Jižních Čech a Moravy

Ať už se k nám tato skla dostala jakkoliv, jejich další osud určovala voda. Předpokládaných 3000 tun skla, což by byla krychle o hraně 11 metrů, bylo splaveno do řek a následně uloženo do písčitých sedimentů, kde sklo milióny let naleptávaly agresivní přírodní roztoky. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků i odlišnosti podle místa nálezu. Unikátně zbarvené české a moravské vltavíny se dnes nachází především na polích, pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů. Při hluboké orbě se vltavíny z písků přimíchají do vrstvy zeminy a dostanou se na povrch. Díky častému pohybu a těžké zemědělské technice jsou však bohužel často poškozeny a rozlámány. Hledání vltavínů v pískovnách je sice méně úspěšné - 1 až 3 kousky na metr krychlový, ale nálezy odtud jsou čisté, lesklé a nepoškozené, čímž výrazně získávají na hodnotě. Nejvíce ceněny jsou kompaktní kusy kulovitého tvaru s bohatou pravidelnou strukturou povrchu. Vltavíny se vkládají do šperků buď v přírodním stavu nebo s rytinou na vyleštěné plošce. Průměrná velikost vltavínů českých je 6,7g a moravských 13,5g, jejichž výskyt je však mnohem řidší než v Čechách. Největší známý vltavín na území České republiky pak pochází ze Slavic a váží 265,5g.

Viděl jsem v luxusních mineralogických obchodech v Coloradu i v New Orleans prodávat jihočeské "moldavity" vedle kompletní lebky malého dinosaura nebo zubů obřího vymřelého žraloka za několikaset dolarové cifry a jejich velikost přitom ani náhodou nedosahovala velikosti kousků, které má v krabici od bot každý kluk žijící ve vesnici poblíž nalezišť. Viděli to zřejmě i jiní a tak se mnohé lokality na jihu Čech proměnily v doly na ilegální těžbu. Lesy v těch místech se podobají lesíkům které jsem viděl v ruském výcvikovém prostoru u Ralska, kam dopadaly granáty všech velikostí a účinků. Hluboké záhraby a krátery zde doslova odřízly mohutné kořenové systémy borovic od půdy a soukromé pískovny se stávají cílem nájezdů organizovaných skupin vybavených těžkou technikou.

Hledači

Vltavínů ubývá a nové již nebudou, jejich cena stoupá a úsilí hledačů se zvyšuje. Svět je zásobován záhadnými zelenými vrásčitými sklíčky z jižních Čech a rád za ně štědře platí. Ti kteří hledají vltavíny pro radost, do své sbírky nebo jako dárek blízkému člověku, dál chodí celé dny po polích, nejlépe po orbě a po dešti, kdy je členitá sklovitá hmota omytá a nejlépe viditelná a často nenajdou vůbec nic. Jsou však i dny kdy se urodí a člověk jich najde třeba šest, čehož jsem byl svědkem.

Hledačům pro radost a bez bagrů přeji a doufám, že je jednou nezaženou společně s najatými kopáči. Rozumím jejich touze po krásném kousku mimozemské hmoty, po přírodním klenotu i romantice samotného hledání. Smutno pak bude všem nadšeným sběratelům, až kvůli nenasytnosti a bezohlednosti k přírodě jiných, zbaví je vyhlášky, zákazy, ploty a ostraha, možnosti sebrat jakýkoliv barevný kamínek.

Naleziště:

Vrábče u Českých Budějovic - Vltavíny se nacházejí na poli po pravé straně silnice vedoucí z Vrábče do Záhorčic. Pole výskytu je ohraničeno na straně vzdálenější od Vrábče osamoceným stavením, na straně bližší ke vsi, potokem a nudlovitým přilehlým polem. Za tímto malým polem, směrem dál od silnice se nachází borový lesík, při jehož kraji se nalézá menší pískovna s výskytem vltavínů a valounů záhnědy v různě hlubokých vrstvách písčitých naplavenin. Od blízkého zemědělského statku poblíž vesnice, vede k pískovně polní cesta.

Další naleziště jsou v pískovnách v Ločenicích, u Chlumu nad Malší nebo v cihelně v Besednici. Blízko Habří, Krasejovky, Dolních Chrášťan, Brusné, Radomilic, Záluží, Borovan. Na Moravě poblíž Slavice, Kojetic, Štěpánovic, Slavětic, Mohelna.

V příštím díle budeme v písku hledat kapky krve - České granáty

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Svatojakubské osárium
Jedno z nejobsáhlejších druhotných úložišť lidských ostatků na světě se nachází pod brněnským Jakubským náměstím a...
Kamenné kupy u Noviny
Kdo a proč poskládal v lese nad Souší bloky jizerské žuly do podivných tvarů?
Poklady České země IV - Křemen
Nejobyčejnější z kamenů, ale přesto tak zajímavý. Vyskytuje se v bezpočtu podobách i barev a přestože ho dobře známe,...
Zachraňte jizerské lesy
Zpráva o cestě, která se stala výzvou k ochraně zbytků jizerské přírody, ohrožené úmyslem uspořádat v roce 2003 ve...