Moskyt

Fotoreportáž z cyklistického výletu na Mladoboleslavsko

Město Žatec je centrem českého chmelařství. Dlouholetá tradice pěstování světově uznávaného žateckého chmele se podepsala na vzhledu města. V unikátních bývalých chmelařských budovách v centru Žatce byl zbudován Chrám chmele a piva - naučně zábavný komplex opírající se o místní chmelařskou historii i současnost. A tak se z města Žatce stalo atraktivní kulturní město pro každého.

České chmelařství má dlouhou tradici a těší se světovému věhlasu. Chmel je surovina používaná zejména k výrobě piva a je známo, že české pivo i žatecký chmel, patří ve světě k těm nejvyhledávanějším. Česká krajina je poseta mnoha hektary chmelnic, jejichž rozloha je natolik velká, že řadí Českou republiku k největším pěstitelům chmele na světě. Dlouholetá tradice chmelařství změnila nejen krajinu, ale také města, lidi a kulturu. Tento dvoudílný seriál je o chmelu, pivu, Žatci, české kultuře a české zemi.

České pivo je známo po celém světě a tak není nic divného na tom, dát si ho třeba v holandském Amsterdamu. Pokud si ale dáte Plzeň v Brouwerij 't IJ, něco divného vás určitě zarazí.

V posledních letech se začínají v české pivní kotlině dít zvláštní věci. Po éře centrálního plánování v minulém režimu přes nadnárodní megapivovary současnosti se začínají stále více objevovat nové minipivovary. Kolem roku 1990 byl na území Česka asi jen jediný malý pivovar, 22 let poté jich máme asi 150 a toto číslo stále stoupá. Tento pozitivní trend se odrazil i v letošním ročníku soutěže 100 jarních piv, kterou už po šesté vyhlašují v karlínském Pivovarském klubu.

Ještě jednou se Moskyt pustil do pátrání po záhadách šumavské samoty, poznamenané temnou minulostí. Po zimě zase o trochu víc zchátralejší bývalý statek poblíž osady Bradné láká děsivou pověstí i množstvím nezodpovězených otázek. Mluví se o kletbě ukamenované ženy, o zmizení i sebevraždách obyvatel samoty a samozřejmě také o době, kdy stavení obýval za několikanásobnou vraždu odsouzený Ivan Roubal. Je možné, že tyto neblahé události zanechaly ve starém statku nějakou stopu třeba v podobě podivných jevů, kterých jsou tu lidé svědky?

Ahoj kamarádi trampové vodáci a jiní živlové. Rád bych vás upozornil na možnost prozkoumat a zažít levně nádhernou přírodu ve Skandinávii tak jak jí paďouři a suchozemský krysy nepoznají.

Moskyt se vydal na šumavské pláně, aby tu pátral po tajemných světýlkách, objevujících se prý v minulosti v blízkosti četných rašelinišť. Říká se, že bludičky po nocích tancovaly v rejích, lákaly do zrádných močálů, či dokonce zuřivě napadaly pocestné. Opravdu něco takového existovalo, či dokonce stále existuje? Jsou jich plné pohádky, lidová vyprávění, ale i staré romány. Jak ale hledat na dnešní Šumavě takové skoro pohádkové bytosti. Kam za nimi jít, koho se ptát, když současní obyvatelé hor na nic takového nevěří a původních pamětníků je tu snad ještě méně než bludiček.