Naše šibenice 8 - Blatná

8. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na některých vršcích poblíž českých měst. O místech, odkud pro mnohé příchozí již nebylo návratu.
poslední zbytky blatenské šibenice
novodobá pietní připomínka blatenského popraviště
dnes asi 60 cm vysoké zbytky podstavy blatenské šibenice
poslední zbytky blatenské šibenice
poslední zbytky blatenské šibenice
šibenice stála na nenápadné vyvýšenině vlevo od významné cesty z Buzic do Blatné

BLATNÁ

Nízké zbytky čtyřboké šibenice, zřejmě typu 4 či 5, stojí dodnes na vyvýšenině v malém neudržovaném lesíku asi 2 km východně od Blatné, při cestě na Buzice. Šibenice v tomto případě nebyla situována na příliš výrazném vrchu, ale zato v těsné blízkosti tehdy významné komunikace. Půdorys šibenice není čtvercový, ale obdélníkový, zdivo bylo tvořeno oblými kameny střední velikosti.

přibližné rozměry naměřené 22.9.2004:

vnitřní šířka: 420 cm
vnitřní délka: 590 cm
síla zdiva: 80 – 85 cm
výška zbytkového zdiva: 60 cm

Zbytky kamenného zdiva jsou v malé výšce zachovány po celém obvodu kromě severní zdi, kde zejména ve střední části zdivo chybí. Pokud byla šibenice vybavena vstupním otvorem nebo dveřmi, mohly být právě v této severní části, což by odpovídalo dobovým zvyklostem. (Na severu byla říše mrtvých a dveře šibenic byly někdy tímto směrem proto orientovány, aby duše popravených měly usnadněný odchod.) O vnitřní stěnu západní zdi se dnes opírá vzrostlý strom.

Nenápadná vyvýšenina byla v minulosti označována jako Spravedlnost, Šibeňák, Na šibenici a Šibeniční vrch. Tyto názvy se kupodivu mezi místním obyvatelstvem zachovaly dodnes a svědčí o dlouhodobém využívání tohoto místa k exekučním účelům. Popravište bylo v dobách, kdy plnilo svou funkci, dobře viditelné z důležité cesty spojující Blatnou s Pískem, Plzní a Prahou, v dlouhém úseku od Lapače až po blatenský zámek.

K potvrzení všeobecně uznávaného předpokladu, že se opravdu jedná o bývalé popraviště, byl 25. září 2002 proveden předběžný průzkum lokality za účasti archeologa Prácheňského muzea v Písku Jiřího Frolicha, historika Městského muzea v Milevsku, odborníka na středověké exekuce Vladimíra Šindeláře a ředitele Státního okresního archivu Strakonice Jana Olejníka.

Tímto výzkumem bylo v těsné blízkosti zbytků obvodových zdí kamenné podstavy vlastní šibenice odhaleno i tzv. jeviště, sloužící k vykonávání „ostatních“ exekucí a vzdálenější, níže situované „hlediště“, určené pro přihlížející veřejnost. Jeviště, kde se prováděly zostřující tresty a méně potupné, i když často mnohem drastičtější druhy poprav, bylo podle všeho uměle navršeno dovezeným světlým říčním pískem a vymezeno čtyřmi velkými balvany. Pod vrstvou písku, asi 30 cm. pod povrchem jeviště byly nalezeny zbytky dřevěného uhlí, které by snad mohly pocházet z ohniště využívaného při zostřujících trestech.

Předpokládá se, že blatenská šibenice mohla existovat již v 1. polovině 16. století. Jak však vypadala a jak se v průběhu staletí měnila její podoba se přesně neví. Některé prameny udávají, že byla o dvou sloupech, jiné, pravděpodobně z pozdější doby již mluví o sloupech čtyřech. Zdá se však, že v případě šibenice u Blatné to není zas až tak důležité, neboť popravy oběšením se tu se vší pravděpodobností nikdy nevykonávaly. Tato kamenná stavba sloužila zřejmě „jen“ k „vystavení“ již mrtvých těl jinak na jevišti popravených odsouzenců. Šibenice byla především výstrahou pro každého, kdo do města přicházel a byla také samozřejmě chloubou města, jemuž bylo uděleno privilegium hrdelního práva.

V Blatné se ale přeci jen podle všeho věšelo. Pro tehdy „nežádoucí“ skupiny obyvatel – především pro cikány a židy, mělo město k dispozici ještě jedno popraviště. Stálo na ostrůvku, na tehdy mnohem vodnatější říčce Lomnice, v místech, kde se dnes pod sokolovnou nachází hřiště. Vzhledem k tomu, že bylo věšení považováno za nejpotupnější druh popravy, je možné předpokládat, že bylo využíváno právě k trestání těchto lidí. Blatná tak zřejmě „běžné“ věšení prováděla stranou, na místě dnešního sportovního areálu, zatímco reprezentativní kamennou šibenici využívala jen k vykonávání „prestižních“ exekucí.

Z historických pramenů se zachovalo několik zpráv o blatenských popravách. V roce 1569 zaplatil životem za přestupek proti sedmému přikázání Jan z Krašovic, za smilstvo byl zase k smrti odsouzen v roce 1570 Jan Kozel. Vrazi Loreckého ze Lkouše skončili na blatenském popravišti v roce 1571 (viz Ze smolných knih) a v roce 1669 byl za vraždu desetiletého dítěte lámán kolem Václav Jabulka. Jeho rozlámané tělo bylo po exekuci vpleteno do kola a vystaveno na vrcholu šibenice. Katův meč sťal v Blatné roku 1700 za dvojženství poddaného Víta Rokose, za zabití pasáka byl v Blatné o 57 let později popraven i hajný z Buzic.

Lokalita bývalé blatenské šibenice byla prý ještě před 40 – 50 lety zřejmě z pietních důvodů místními lidmi udržována, vegetace pravidelně odstraňována a zbylé zdi kamenné stavby ponechávány o něco vyšší než dnes. V druhé polovině 20. století se ale prostor popraviště začal využívat jako městská skládka, což se negativně podepsalo na stavu posledních zbytků původního areálu. V roce 2003 byl Šibeniční vrch u Blatné za archeologického dozoru Dr. Jana Michálka firmou Menhirostav Praha vyčištěn, kamenné základy zbaveny náletové vegetace a na místě bývalého jeviště byla vztyčena symbolická dřevěná „kolenová“ šibenice. Staré popraviště je tak po dlouhých letech zapomnění uvedeno do stavu, jaký si vzácná památka tohoto druhu jistě zaslouží.

Poslední komentáře

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

Billy Broches
Při těžbě dřeva byl 17. února 2014 poničen brdský camp Zlaté dno. Na stránkách Dějin trampingu od Boba Hurikána se...
Malebná obec, nalézající se v Českém krasu na první značené turistické stezce v Čechách, která vede z Berouna do...
Za čarodějnicemi do Bílých Karpat
Loňský jarní trek jsem zvolil do kraje, kde se prý protínají siločáry minulosti a budoucnosti, kde ještě nedávno dávaly...
Historie borecké Skály
Zpráva o jednom zaprášeném lomu ve východních Čechách a jeho proměnách.