Kniha o orientaci v přírodě

Pobyt v přírodě nabízí člověku mnohé radosti i strasti. Jednou takovou nemilou strastí, někdy až s fatálními následky může být bloudění. Radostí tuto strast zahánějící pak je nalezení správného směru. Zvládnutí umění orientace v terénu je proto velice důležitou schopností, ale i potěšením, otevírajícím člověku nové, nevídané obzory. Otevírání těchto obzorů je námětem knižního titulu, jehož překlad je nyní na pultech českých obchodů.
Kniha o orientaci v přírodě
Kniha o orientaci v přírodě
Kniha o orientaci v přírodě
Kniha o orientaci v přírodě

V roce 2018 vydalo nakladatelství GRADA Publishing, a. s. knihu anglického autora Tristana Gooleyho „Orientace v přírodě, znovuobjevené umění jak se nechat vést přírodou.“ (z anglického originálu „The Natural Navigator: The Rediscover Art of Letting Nature Be Your Guide“ přeložila Anna Štorkánová)

V této publikaci se autor vrací doslova na začátek cesty. Cesty prvních cestovatelů, cesty lidí, kteří z jakéhokoliv důvodu opustili rodnou hroudu a potřebovali se s přehledem pohybovat terénem. Šli za lepším prostorem pro život, šli, či se plavili, aby našli úrodnější kraj, aby dobyli nová území pro svůj kmen, aby uloupili bohatství sousední země, nebo jen ukojili svou zvědavost a zjistili, co se skrývá za hřebenem hor na obzoru.

Na svou cestu vyráželi bez složitých navigačních přístrojů, bez map a průvodců. Aby byla jejich výprava úspěšná, museli si proto osvojit umění orientace. Orientace založené na dovednosti číst a správně vyhodnocovat všechny indicie, které jim nabízí samotná krajina, příroda v ní, nebo nebe nad hlavou.

Stejnou dovednost se pokusil znovuobjevit a osvojit si i autor této knihy a své poznatky nyní předkládá čtenářům. Možná ještě důležitější než nabytí těchto schopností je pak pro něj radost z jakéhosi prozření. Nezatížen fixací na moderní techniku a vševědoucí elektronické asistenty, ponechává doma i prostý kompas a vidí náhle svět novýma očima. Bez zaslepenosti zářícím mnohapalcovým, daty přetékajícím displejem, objevuje v krajině zapomenuté stopy působení slunce, ledu či větru, zákonitosti růstu stromů, ale i mechů a lišejníků. Učí se i své čtenáře hledat ty správné hvězdy, rozumět Měsíci i oběhu Země kolem slunce.

Samotnou orientaci povýšil na cíl svých výprav do těch nejrozmanitějších přírodních prostředí. Píše o tom, jak neztratit směr v písečných dunách rozlehlých pouští i na sněhových pláních polárních oblastí. Jak uprostřed oceánu hledat slunce schované za mraky a vybaven znalostí jeho „pohybu“ po nebeské klenbě bezpečně zamířit ke známým břehům. Jak číst chování mořské vody, její barvy, vln, proudů, přílivu a odlivu.

Navádí ale také, jak najít směr ztracen uprostřed betonové džungle velkoměsta, neboť i sem místy svítí slunce, fouká vítr, nebo se tvoří námraza. I na betonu zůstávají stopy, i na omítkách rostou plísně a řasy. A slunci se přizpůsobují například i architekti, navrhující orientaci obytných domů, či sportovišť. S trochou nadsázky tak lze správný směr najít i podle tenisových kurtů.

K cíli vás mohou úspěšně dovést také živly, mraky na obloze i živí tvorové, jejichž chování se naučíme správně chápat. Ptáci, obyvatelé moří, savci i hmyz mají zpravidla mnohem vyvinutější orientační smysl než člověk. Jejich schopnosti jsou pro nás často až nepochopitelné, ale pokud se budeme dostatečně soustředěně věnovat jejich pozorování, pak mohou tito mistři navigace ukázat cestu i nám.

Umění orientace ale spočívá především v dovednosti správně vyhodnocovat kombinaci stop, které nám krajina, povětrnostní vlivy či stálice na obloze nabízí. Některé se navzájem potvrzují, některé si zdánlivě odporují. A vše má svůj důvod, své zákonitosti. Ty je potřeba naučit se rozklíčovat a určit ten správný směr. Jít tím směrem s otevřenýma očima, číst v detailech a dorazit přesně tam, kam jsme si určili. A to je ta radost, radost z umění orientace, které se stalo Tristanu Gooleyovi vášní a koníčkem.

Autor knihy naštěstí nezatěžuje čtenáře nějakými složitými výpočty, ani požadavkem na encyklopedické znalosti, které by uškodily čtivosti titulu. Není to vlastně ani potřeba, neboť jak ukazuje autor, k dosažení cíle v terénu nejsou podobné znalosti nezbytně nutné. Publikace je hlavně pobídnutím k vlastnímu objevování, tipem k další činnosti, kterou se lze v terénu bavit, zdokonalovat i prakticky využít. Je určena pro člověka, který chce svůj pobyt v krajině a přírodě obohatit o další rozměr, o další potěšení, o radost z čisté prapůvodní navigační gramotnosti.

Je zřejmé a pochopitelné, že metody popsané v této knize nejsou primárně určené do podmínek kulturní a hustě urbanizované krajiny, jakou je třeba Česká republika. Pokud se ale chystáte do extrémnějších podmínek nějaké rozlehlejší divočiny a nechcete být při orientaci odkázání jen na chytrou elektroniku, neváhejte sebou na cestu přibalit i tuto publikaci. Pomůže vám najít směr, a pokud budete chtít, tak i získat novou užitečnou dovednost jak číst a vnímat okolní prostředí.

Rubrika: 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

PF 2018
Ti, kteří se narodili ve stejném roce, ve kterém přišel na svět Moskyt, dosáhnou během následujících 12 měsíců...
Král Šumavy a jeho kanál 54
Moskyt se vydal až na samotnou jihozápadní hranici České republiky, aby tu pátral po stopách opravdového Krále Šumavy....
Perchta - Bílá Paní z Rožmberka
O přízraku Bílé Paní z Rožmberka a snaze Moskyta poodhalit část jejího tajemství.
Naše šibenice 16 - Novodobé věšení
Závěrečná část seriálu o českých šibenicích. Závěrečná a bohužel asi i nejsmutnější. Pojednává totiž také o dobách, kdy...