Džbánský buk se loučí

Ještě než stromy s jarem nasadí listí, vyrazil jsem na jihozápad od Slaného, abych se potěšil pohledem na buk, který má mezi ostatními buky na našem území výsadní postavení. Je prý nejhezčí a já s tím rád souhlasím. Viděl jsem ho zahaleného v zeleném hávu, teď jsem chtěl spatřit nahou strukturu jeho koruny, bohatý pletenec všech jeho větví a větviček. Možná už tu možnost nebudu mít dlouho.
Džbánský buk se loučí
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk

Podle mnohých nejkrásnější buk České republiky zřejmě umírá. Vyrostl na louce nad Mšeckými Žehrovicemi nedaleko Nového Strašecí a dělal tu lidem společnost více než 350 let. Jeho mohutná rozložitá koruna je širší než vyšší, jeho kmen je hluboce zvrásněn a doširoka roztažené kořeny jej pevně kotví ve svahu nad vesnicí. Tato vyvýšená poloha navíc umocňuje majestátnost tohoto solitéru a nepochybně přitahuje člověka už jenom proto, že je odtud ze stínu starého velikánu pěkný rozhled do kraje.

Výška Džbánského buku prý činí 21 metrů, obvod kmene měřený 1,3 metru nad zemí 526 cm. To ale asi není podstatné. Tento buk netrhá tabulkové rekordy, ke stromu se pokud vím, neváže žádná významná pověst ani historická událost. Jeho výjimečná hodnota je dána tím jak obohacuje krajinu a lidi v ní. Myslím, že místo, které stíní svou korunou, bylo a je hojně vyhledáváno k odpočinku, ke spočinutí, k zamyšlení a k dobití pozitivní energie. Od roku 1978 je buk chráněn státem jako památný strom, od roku 1994 stojí na území Přírodního parku Džbán.

Čas vyměřený tomuto buku na našem světě ale zdá se pomalu končí. Buky obvykle nebývají tak dlouhověké jako tisy, duby či lípy. A tenhle Džbánský se teď, jak to tak vypadá, s námi po „pouhých“ tři sta padesáti letech loučí. Odpadávají mu větve (i mnohatunové), velká část koruny ztrácí vitalitu, z trouchnivějícího kmene se odlupuje kůra. Starého velikána požírají dřevokazné houby a hmyz. To nové živé si bere energii a hmotu umírajícího a zřejmě již není v lidských silách tomu zabránit. V minulosti byly malými stříškami zakryty trhliny v kmeni a zřejmě to stromu prodloužilo život. Teď již mu asi pomoci není. Přišel jeho čas a jakoby na znamení podvolení se osudu obr nedávno odhodil jednu ze svých nejsilnějších větví.

Louka nad Mšeckými Žehrovicemi již v brzké době ztratí svou dominantu. Lidé z kraje oblíbený strom a všichni část krásy, která tu byla po staletí přítomná. Pokud tedy ještě chcete na vlastní oči spatřit náš nejkrásnější buk, dlouho neváhejte. Když jsem v podvečer od umírajícího velikána odcházel, všiml jsem si, že to od východu proti nízko plujícímu slunci skoro vypadá, jako by strom svou od koruny odstávající větví mával na rozloučenou.

Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk
Džbánský buk mává na rozloučenou
Další články na podobné téma: 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Naše šibenice 13 - Bečov nad Teplou
13. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na...
Gorila
Na samém okraji Zlína se nachází zoologická zahrada Lešná společně se stejnojmenným zámkem a přilehlým parkem. Tato...
Z triforia Svatovítské katedrály
Metropolitní chrám sv. Víta na Pražském hradě, viděný z neobvyklé perspektivy. Historie prvního kostela země, jeho...
Archeoskanzen Modrá
Při příjezdu do Velehradu od Starého Města si dobrý pozorovatel ihned všimne dřevěné palisády v těsné blízkosti silnice...