Cesta za poznáním je cestou světla (Via lucis)

Vesmírná energie, poznaná a využívaná už v pravěku, je neznámým až magickým pojmem pro současná akademická spolčení. Což je obdivuhodné. Neboť je všude. Jak na zemi, tak ve vesmíru. Prostupuje v určité struktuře vesmírem a vším hmotným a nehmotným co se v něm nachází. To znamená, že také lidským tělem. Proto byla tato energie, jež je bezpochyby fyzikální podstaty, autorem pojmenována prasílou.
Neobvyklý gryf s hlavou orla a tělem lvice (Řezno)
skutečná keltská spirála - energetický předmět
3892: Namísto sochy Jana Nepomuckého byl usazen (1928, Zbraslav) kámen menhirového typu
Borovice rostoucí nad silnou vyzařovací linií
archiv  věštce a léčitele M. Touška
M. Toušek
menhir Les Tombes na průsečíku linií (Jižní Francie)
Památník je zároveň menhirem (Zbraslav nad Vltavou)
Kokrhající kohout zahání baziliška (zámek Lužany)
dva obelisky na vyzařovacích průsečících linií (zahrada Kuksu)
proč se blahoslavená Marie Elekta nestala svatou?
opat Haštal, zakladatel želivského kláštera našel vodu, podobně jako Mojšíš, holí
duchovně-energetické léčení (V. Bažant, ČEPES)
P. Marie v energetické aureole - Z dlaní jí tryská,podobně jako každému z nás energie- prasíla), z pravé vzařovací a z levé opačná vyzařovací složka prasíly
knihy Jana Johanna Jaroslava Mišky

Z pohledu citlivce jsem popsal celou řadu mimořádně vnímavých jedinců. Ať energetických léčitelů, spiritistů či hypnotiků. Některé z nich jsem znal osobně. Např. vynálezce a léčitele Josefa Voříška, Jindřich Paseka „úřadující“ v kotelně, dalším je výjimečná osobnost, hudebník, vynálezce a druhým třeba energetický léčitel, Ludvík Milan Toušek. Jeho věštecké schopnosti byly prověřeny nejenom StB, ale důkladně a opakovaně několika akademickými osobnostmi (profesory) v SSSR.

Téměř všechny citlivce spojovalo mimořádné tělesné nebo duševní utrpení. Jednu, stále žijící, by bylo možné z tohoto výčtu vyjmout. Její mimořádné schopnosti byly navýšeny „návštěvníky“. Všechny se stávají osobnostmi s nadstandartním vnímáním, či jak se nesprávně uvádí mimosmyslového (paranormálního) vnímání. Což platí také v mém případě. Někteří z nich jsou něčím neznámým „vedeny za ruku“ V průběhu let se před nimi otvírají stále nové a nové obzory, jdoucí za hranice současného poznání. Stávají se přímými svědky událostí, z nichž některé svou nadstandartní citlivostí samy vyvolávají. Ať jde o zhasínání světel veřejného osvětlení, protáčení magnetických střelek. Nebo něco takového co se podařilo mně – vyvolání tzv. poltergeista ve spolupráci s mumií Marií Elektou. I tento příběh je popsán v jedné ze šesti knih o prasíle - vesmírné energii života a smrti. V jistém slova smyslu jsou vlastně životopisnými knihami, souvisejícími jenom a pouze s objevováním prasíly, která je všude a ve všem.

Vesmírná energie, poznaná a využívaná už v pravěku, je neznámým až magickým pojmem pro současná akademická spolčení. Což je obdivuhodné. Neboť je všude. Jak na zemi, tak ve vesmíru. Prostupuje v určité struktuře vesmírem a vším hmotným a nehmotným co se v něm nachází. To znamená, že také lidským tělem. Proto byla tato energie, jež je bezpochyby fyzikální podstaty, autorem pojmenována prasílou. Je totiž zároveň energií života a smrti. Ve svých knihách autor mimo jiné odkazuje na starobylé báje, poznání pravěkých šamanů, starověkých mágů, středověkých mudrců, a až novověkých alchymistů, či některých vynálezců a vědců, stejně jako pravěkých, a dokonce také mnohých novověkých stavitelů.

V roce 1993 paní Dobra Bednářová otevírá v Celené ulici první prodejnu tzv. „ezoterické“ literatury v Praze. Některé knihy nabízejí zapomenuté znalosti považované za „pavědecké“, leč poznané a využívané už v pravěku. Kromě toho ve svém nakladatelství vydávává několik knih. Když dostala do rukou text mé knihy Zpověď Druida, neváhá, a výpravnou knižní trilogii v roce 2002 vydává. Uvědomuje si, že uvádí dílo vnímavého autora, který čtenářům nepředkládá žádné fikce. Je také jediným českým autorem nakladatelství. Kniha jako první novověké dílo odhaluje tajemství energetických linií prostupujících zemským povrchem. Její obsah nebyl ani po letech překonán:

V první části knihy Zpověď Druida , pojmenované V zajetí tajného řádu tajuplného hradu a zámku Houska, je energie-prasíla ve čtrnácti kapitolách představena především energetickými liniemi v přírodním prostředí. Linie jsou od sebe vzdáleny pouze několik metrů, vytvářejí nepříliš pravidelnou síť, které Keltové říkali rybářská. Některé linie energii vyzařují a jiné opačné ji vtahují. Vzařovací odebírají energii ze živých organismů, proto také z člověka. Někdy jsou velice silné, proto vytvářejí různě široké pásy pojmenované patogenní nebo geopatogenní zóny, jež jsou životu velmi nebezpečné. Zcela pochopitelně se vyskytují také opačné, zdraví prospěšné, vyzařovací, jež bývaly považovány za posvátné.

Druhá část knihy Zpověď Druida je pojmenována Řád linií a nejstarší pražské kameny, kde se dozvíme, proč byly vybrané kameny usazovány na pečlivě vybraných místech. Právě tam totiž dokáží okolní krajinu energeticky nejvíce pozměňovat. Představuje „čertův sloup na Vyšehradě, nepravý menhir ve Zbraslavi, spolu se zvláštním kamenným sloupem kostela P. Marie Na Slupi. Energetické průsečíky linií prasíly nebyly využívány pouze proto, aby proměňovaly energii krajiny, ale také prakticky, neboť byly, za panování rakouské císařovny Marie Terezie, využity k rozdělení Českých zemí na katastrální území. Dodnes zůstalo ještě několik zemských kamenů členících např. Čechy, Moravu a Slezsko. Totéž platilo pro kameny oddělující rakouské císařství od okolních zemí. Bezpočet tisíc mezních kamenů oddělovalo také majetky královských, šlechtických či křesťanských majitelů nemovitostí.

Poslední část trilogie Podivuhodný řád a obdivuhodná Praha odhaluje tajemství středověkých a novověkých staveb, ve vztahu k dostatku či nedostatku energie-prasíly jak k jejich pevnosti, tak k jejich vztahu k lidskému zdraví. Představuje např. pevnostní černou věž Mihulku, opačně energeticky laděný letohrádek Hvězda se šesti „pseudomenhiry“, stejně jako jedinečné „křížové“ tajemství nacházející se pod dlažbou románské baziliky sv. Jiří Pražského hradu.

Paní Dobra Bednářová se ve svém odhadu nemýlí. Vycházejí další knihy - Magická prasíla, Hledání prasíly a Tajemství prasíly 1 a 2. Ale je tady jeden háček. Autor první knihy v dalších už neexistuje. Vynořují se další dva, kteří jsou ale titíž. A to Jan Miška a Jan Johann Jaroslav Miška. Knihy „trojjediného“ autora objevují zapomenuté. Energetickou podstatu lidského těla, která je totožná s energetickou podstatou vesmíru. Připomínají zároveň, že některé báje o vzniku vesmíru se svým obsahem dostávají před poměrně nedávno objevený Velký třesk.

Druhá kniha Magická prasíla je nakladatelstvím MF nedopatřením uvedena pod občanským jménem Jan Miška. Opět zavádí čtenáře za hranice lidského vnímání. S autorem knihy Zpověď Druida nebyla až donedávna spojována. Magická prasíla odtajňuje tajemství léčivé síly amuletů, drahokamů, ornamentů. Představuje mimo jiné šamanskou léčitelskou soustavu starou cca 26000 let, která byla objevena v Brně, či dvě druidské energetické léčebny. Nabízí bájnou hadí symboliku spojovanou s prasílou. Stejně jako tajemné magické předměty, dobíjející nehmotnou podstatu lidského těla, vytvářející jeho auru. Uvádí např. báje o stvoření Vesmíru, objevuje základní podstatu kabaly, elixíru mládí, pojmenování tří králů, stejně jako několika asijských nauk (např. feng šuej, jóga, akupunktura) odvíjejících se od poznané prasíly (čchi, ki, prána, archea). Jejich podstata známá desítky tisíce je dnes zapomenuta, let, dokonce, a co je nejhorší, ji nezná ani současná akademická mafie. Kniha jako první na světě, objasňuje skutečný, tedy praktický význam nejstarších megalitických a pyramidových staveb a systémů, jak si autor ověřil u megalitických staveb Česka a Francie. Velice účinnou kamennou energetickou léčebnu dokonce postavil v Markvarticích u Sobotky, další energetickou, pouze dvoumenhirovou v Humenném.

Třetí kniha Hledání prasíly , podobně jako další, jež jsou již uváděny jménem Jan Johann Jaroslav Miška, nabízí další nepoznaná tajemství. Jako např. stromu života, mravenců kohouta, gryfů a draků, spolu s Karlem IV. jeho anděly a démony, objevuje tajemné kameny pohanů, z nichž se některé staly v křesťanství posvátnými. Stejně jako doposud nepoznané tajemství českého dvouocasého královského lva, ptáka Fénixe, kosmického vejce atp.

Čtvrtá kniha Tajemství prasíly 1 Zapomínání představuje hadí a černé bohyně, Pannu Marii, pokusy nacistických mágů, skutečný význam kříže a svastiky, poltergeista a mumii blahoslavené Elekty. Je to právě ona, která ve spolupráci se mnou odhaluje tajemství tzv. hřmotících duchů. Dále představuje tři mágy prasíly (Fridrich II., Karel IV. a hrabě Špork), „ledňáčkové“tajemství císaře Václava IV. a císařského architekta Josefa Hlávky. Neboť také on byl vnímavým jedincem, který dokázal s liniemi prasíly „čarovat“. Podobně jako Jan Blažej Santini o nějaké to století dříve v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Odhalení jeho tajemství nabídne připravovaná kniha Architektura prasíly

Předposlední kniha volného souboru o prasíle Tajemství prasíly 2 , s podtitulem Zjevování, představuje čtenáři tisícileté tajemství proutkařů související dokonce se zázračnou Mojžíšovou holí. Také opat želivského kláštera Haštal nachází vodu pomocí hole. Stejný „zázrak“ představil autor knih o prasíle v televizním pořadu TV Public pojmenovaném Proutkaření. Kniha nabízí zasvěcený pohled na neobvyklé kameny, energetickou podstatu duchů, připomíná ducha, jenž se autorovi představil v barokní knihovně Klementina, sýčka jako posla smrti, některé věštce, tajemství skutečných kruhů v obilí, strašení ve Strašicích, Bohušovicích a Bobrové. V této souvislosti není vynechána ani záhada tzv. Tunguzského meteoritu. V závěru kniha „zjevuje“ to nejdůležitější - fyzikální podstatu energie - prasíly (jinak prána, tao, čchi, ki, reiki, archea, éter), tajemné energie známé všem starobylým kulturám celého světa. Což je celosvětový objev! Prasíla je dnešní vědě neznámá, i když už byla využívána po deseti tisíce let. Byla ale poznána (a opět zapomenuta?) geniálním fyzikem Nikolem Teslou. Nyní je prasíla oprávněně spojována s volnou či kosmickou energií.

Šestá kniha Bájná prasíla je protkána bájemi, pověstmi a dokonce také pohádkami souvisejícími jak jinak než s prasílou. Kniha má 22 kapitol. Kvůli stručnosti představím pouze pojmenování některých: Vejce nebo slepice, Čert, kohout a bazilišek, Beránek a Zlaté rouno, Jednorožec a Alexandr Veliký, Jelen, krucifix a sv. Hubert, Aura a Eliášův oheň, Drak císaře Karla IV. nad Prahou, Gryfové Rudolfa II., Sloup, džed, strom a paviáni, Kaštan a pochodeň s hadem, Pták Ohnivák, Harpyje a pták Fénix, Den Trifidů a spirála, Bohyně lvice a kočka, Býk, lev, orel a člověk, Čarodějnice a mandragora, Čtyři větry a hvězda betlemská, Královské jablko, Universum a prasíla. Posledních 21 stránek doslovu připomíná především poslední datum mayského kalendáře 21. 12. 2012, udávané jako konec světa, na němž se různým způsobem přiživuje bezpočet bulvárních vizionářů.

Všechny tyto jedinečné výpovědi představené čtenářům, spolu s knihou Bájná prasíla, cca na 1500 stranách s pěti sty barevnými fotografiemi, stejně jako s doposud neuveřejněnými dalšími, se dostávají do střetu se současnými státními inkvizičními „prokalouskovanými“ veřejnoprávními sdělovacími prostředky České republiky.

Jenom ještě připomínám, že bylo dokonce zrušeno vědecké pracoviště (VŠCHT), které se za bolševika léta zabývalo nevysvětlitelnými psychoenergetickými jevy. To všechno prý proto, že věda nevysvětlitelné jevy fyzikální podstaty nezná. I když jich to je, jak dokládají mé knihy, zjevná nepravda. Proto by měly být vydány další připravované knihy ( Stromy magické a kosmické, Prasíla v tarotu, nebo Šamani a lékaři prasíly ) představující energii-prasílu v dalších vztazích a souvislostech. Knihu Architektura prasíly sestavuji již 15 let. Začíná pravěkem a končí betonovým krychlismem, kde prasíla už žádnému architektovi nic neříká

Z uvedeného je zřejmé, že paní Dobra Bednářová velmi dobře věděla, proč vydala knihu Zpověď druida. Měla být seriálově zpracována v ČT, což jsem důrazně odmítl. Seriál pracovně pojmenovaný Kameny, měl být vytvořen vynikajícím režisérem (nyní dramaturgem) B.L. V něm by se ale už nikdo ani slůvkem nezmínil o pravěkém poznání energetické podstaty sítě linií prasíly a kamenů, s níž bývala už v pravěku účelově propojována. Neboť právě propojením sítě linií kameny (podobně jako stromy), které jsou vodiči energie, dochází k energetické proměně krajiny. Druhá kniha Bájná prasíla měla být představena ve zrušeném pořadu (Barvy života) pro seniory. Opět to neprošlo. Důvod byl stejný – prasíla.

Zoufalým odmítáním prastarého poznání energie-prasíly soutěží česká vědecká akademická obec se všemi státními veřejnoprávními prostředky. I když v mé páté knize byla její fyzikální podstata odhalena, Snad jedině v Česku platí tabu pro energii prostupující nejenom vesmírem a také lidským tělem. Což ve světě nemá obdoby. Třeba léčitelé jsou dokonce uznáváni i v mnoha afrických státech. Podle mě to je zločin páchaný na občanech naší vlasti.

Březen 2016
Jan Johann Jaroslav Miška

Rubrika: 

Komentáře

Hai Jene, Díky Ti za fajn článek pro,,Vědoucí na Cestě,,i pro jiné příchozí Vejdy...Líbí se moc a još raz Díky za komplexnost. Inu také se mi ozvi, budema Pábit a Fábulovat...od A - Zen, a máme o Čem, až budeš mít Tu chvilu, zatím aspoň ,,na Dálku,,hej. Tvůj Poutník Pražský i Druid Ogden, Lesní s Bílou Magií, pochopitelně, na Cestě Dobra, k Tej Hoře Osudu a Spoznania, Pod Modrou Oblohou.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka
Moskyt - nordic walking
Moskyt - nordic walking

PF 2016
Starý rok je pryč a nový nás čeká. Jaký asi bude? Svět kolem nás je plný nejistot, neklidu a obav. Náš Geograficko...
Na kole po Mladoboleslavsku
Fotoreportáž z cyklistického výletu na Mladoboleslavsko
Štola svatého Jana Evangelisty
Jak v Lužických horách, náhodně sem zbloudilá noha Moskytů, vstoupila do nitra Křížové hory u Jiřetína pod Jedlovou,...
"Asi půl druhého kilometru za Rehberskou vsí, směrem k jihozápadu tekou vody průplavu, spojujícího Vydru s Kiemelnou....