Tajemná místa Šumavy

Některé věci nebo děje nám někdy připadají nepochopitelné... Když se mne letos na jaře zeptal spolupracovník jestli znám Pohádku, celkem bezelstně jsem mu odpověděl jestli chce slyšet nějakou pecku od Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, či od Járy Cimrmana. Nenapadlo mne, že myslí Pohádku s velkým P. Začal mi vypravovat o lokalitě, která leží v šumavských lesích a když pak přidal i o krvavé historii jejích obyvatel, zasadil ve mně semínko touhy poznání.

Pohádka

Přečetl jsem si na netu vše co tam je o Pohádce napsáno. Tedy ve stručnosti o tom, že v usedlosti bydlel i několikanásobný vrah Roubal i o původních majitelích a jejich podivném konci. Protože jezdím na Šumavu už hezkou řádku let, řekl jsem si, že letos se tam podívám. Zvolil jsem cestu kolmo, protože od Srní, přesněji od chaty Forward, kde trávím letní dovolenou, je Pohádka vzdálena asi 40 km, což neujdu, přestože chodec jsem zdatný. Pomocí plánovače tras na mapě jsem si naplánoval cestu. Výchozím bodem, nebo vlastně výjezdním, byla autobusová stanice Čachrov-Gerlova huť, kam jsem se celkem masňácky dopravil se synem i s kolem. Syn šel pak po svých na Černé jezero a já vyrazil za dobrodružstvím do Pohádky.

Letošní léto ústy klasika jest podivné a tak začalo asi po třech kilometrech pršet. Kdo zažil šumavské deště, ví, jak to asi vypadá. Esemeskuji synovi schovaný pod stromem, že se asi vrátím, že to nemá cenu pokračovat, nicméně zvědavost zvítězila a pokračuji i v dešti dále po celkem slušné cestě směr Nový Brunst, U obrázku, Suché studánky, Měštiště. Pro případné mé následovníky uvádím, že je nutno v úrovni Měštiště uhnout ne doleva, ale doprava na neznačenou cestu přes Divišovický les. Toto jsem zjistil, nemaje GPS navigátor, tudíž jsem si podle mapy trochu zajel, ale nevadí. Stále leje, leč to už je skoro jedno, protože člověk leccos překoná. Najednou se přede mnou vlevo otevřel pohled na louku, kde byla boží muka a za nimi................. Pohádka. Ještě podotýkám asi tak 16 km a pokud plánovač tras uvádí cca 55 minut nevěřte, protože na Šumavě vede téměř každá cesta do kopce, takže já to zvládl i s oddechovými pauzami asi tak za dvě hodiny. Pohádka - tedy původem zemědělská usedlost je v žalostném stavu. Polozbořené zbytky budov, okna bez skel, smutný obrázek.

A pokud čtenář dočetl až sem, následuje ta hlavní bomba, ze které jsem dodneška tak trochu paf. Chtěl jsem začít fotit. Musím ještě napsat, že svůj Kodak, tedy foťáček, jsem půjčil synovi, protože on si zapomněl svůj fotoaparát doma. Já tedy měl k dispozici videokameru Toshiba Camileo, s kterou se dalo také fotit. Jaké však bylo mé překvapení, když se stala naprosto neovladatelná!!!!!!!!!!! Přístroj nešel vůbec spustit. Zprvu myslím, že japonští soudruzi udělali někde při konstrukci kamery chybu. Měním tedy baterii a pokouším se znova spustit kameru. NIC, naprosto NIC!!!!! Chci poslat SMS synovi, že jsem na místě, a mobil stejně jako kamera přesto, že ukazuje plný signál, je neovladatelný. Naprostý zmar a nepochopení. Dokonce když nedává údaj ani tachometr na kole - nový, bezdrátový, tak začínám mít velice divný pocit. Jakási směs obavy a strachu z toho místa. Jestliže jiný autor, jiného článku o Pohádce na netu píše, že se musel neustále ohlížet, jako kdyby byl sledován, já pocítil něco podobného a to mi napovídalo, abych jel odtud. Upozorňuji, že jsem totální bezvěrec a technokrat a že co nevidím, nebo na co si nesahnu, tomu nevěřím. Ještě doplňuji, že mám elektrotechnické vzdělání. Nedokončil jsem tedy svůj výzkum, uvnitř nebyl a fotky nemám, což je smůla. Kdybych sem ještě jednou snad jel, přibalím si do batohu asi i faradayovu klec, abych se ochránil před vlivem té síly co na mne pravděpodobně tady zapůsobila. Tolik tedy Pohádka zcela nepohádková. Ještě dodatek - po vzdálení se asi 500 metrů od Pohádky - začalo vše normálně chodit.

Pustiny

Druhé tajemné místo které chci přiblížit jsem objevil při své cestě do Pekla, což je také hezký název což? Nicméně na Peklu nic tajemného krom názvu není. Tak popořádku............ Vyrazil jsem na kole ze Srní. Díky EU je postavena nádherná cyklostezka do Prášil, po které se šlape jedna báseň ač je do kopce, ale to už na Šumavě jinak nebude. Cestou se člověk může kochat nádhernými výhledy do krajiny. Po vyšlapání kopce nad Srním se na rozcestníku Velký Bor vydáme vpravo dolů k řece Křemelné. Je to taková odměna za propocené triko. Bez šlápnutí dojedeme k mostu přes řeku a pokud nikde nebudou v dohledu všudypřítomní strážci NP, tak lze zkusit i trochu rýžovat zlato. Samozřejmě, že je to zakázané a člověk se nestane milionářem, ale............. nešť. Cesta pokračuje opět jak jinak do prudkého stoupáku na bývalou osadu Stodůlky. Pokud je cyklista uvědomělý a vytrvalý, tak mu bude odměnou pohled na Křemelnou tekoucí v údolí. Modrá značka nás vede dál k rozcestníku Malý Babylón. Zde se přidružuje zelená a pokud budeme v cestě pokračovat, tak přijedeme na místo zvané Pustiny.

Je zvláštní, že předešlá Pohádka působí co se místa týká zcela pohádkově a Pustiny nahání tak trochu strach. V lese se totiž najednou objeví malá paseka a na ní stojí taková stavba postavená v prapodivném stylu. Já osobně si myslím, že to byla jakási panská hájovna. V průčelí je podepřená dvěma kulatými sloupy. Zkrátka stavba jakoby přenesená odněkud z hororu, vůbec ne šumavský styl. Po prosekání metrových kopřiv se člověk dostává dovnitř. Vandalové a opuštěnost napáchali své, ale pocitově působí značně stísněně. Rozhlížím se a vidím jedny schody do poschodí a druhé do tmavého otvoru sklepních dveří. Slyším zurčení vody a zjišťuji, že ve sklepě je studánka. Do patra se neodvažuji i proto, že již zvenku budova hrozí zřícením. Tady technika chodí jak z praku, tak fotím. Ve vzduchu cítím jakési napětí a tak jsem celkem rád, že se venku setkávám se svým kolem a mohu pokračovat dále. Kousek od Pustiny stojí za to odbočit k Vintířově skále, odkud je krásný rozhled na Šumavu.

Pochopitelně jsem se zajímal jak je to s ,,myslivnou“. Zjistil jsem, že nyní patří paní, která pracovala u prezidenta Clintona ve státech, bydlí v nedalekém statku, na kterém vlaje americká vlajka. A abych potěšil i ty, kteří mají rádi duchařinu, tak zde údajně chtěli přespat trempíci, které vyplašil zvuk kroků v noci. Urychleně se sbalili a přestože pršelo, dospali v lese. Jak jsem četl, tak to ve zkratce podávám. Já bych tu v noci nepřespal, protože na mne působila tíseň i za slunečného odpoledne.

Komentáře

pustina-vzhled je podivny proto, ze ji nechala postavit hrabenka (asi mansfeld(?) ktera nejaky cas pobyvala ve statech pred 1. valkou, proto ten jizansky-nesumavsky styl, byla to hajovna a to dost luxusni na tehdejsi dobu(jager byl taky v ty dobe honorace!) a zpustly je to proto ze tady ta pani soucasna majitelka ktera to ziskala v restituci posledni najemnici vystehovala.. (najemnice mimo jine byla pribuzna f. kafky nejaka prasnacha a manzelka doktora Kostroucha (to byla takova mistni postavicka sumavska), ktery byl za komousu nak kolem 70.-80. let mistni doktor, byl doktor pro kasperky hartmanice, proste tady to okoli, a byl znamej tim ze jezdil vsude na koni, nosil rajtky, proste takova klasika, vodil kone plavit do kremelny k frauenthalu..pozemky..louky..okolo..sobestacnej statek..urcite zadnej horor ani podivny udalosti..vychovali tam tri syny, jeden je pilot u csa, jeden je doktor.. takze fakt zadna temna historie... je to trochu zmatenej koment - info mam od babicky (znala se s nima) co sem tak nekdy driv zachytil..
(jo jeste ta posledni najemnice bydli ted v tuškově..to je pres reku kousek odtud)
myslim ze o nich o kostrouchu byl i nakej dokument v cesky televizi

Dr.Kostroucha jsem znal osobně,v době,kdy žil na Pustině s celou rodinou/v r.1974-5.Bydlel jsem s kolegy veterináři na Dobré Vodě/jako absolvent na roční voj.službě/,a p.doktorjezdil kolem naší ubytovny každý den brzy ráno na koni do Hartmanic do ordinace.Nevím komu stavení původně patřilo,ale údajně před "Mnichovem"tam měla výjezdní zasedáni i vláda 1.republiky,aby připomněla,komu patří pohraničí.Po smrti Dr.Kostroucha,zůstali ve stáji i jeho koně,o které se nikdo nestaral,utekli,vpodstatě zdivočeli a volně se množili,v zimě vyžírali krmelce v širokém okolí,sám jsem je potkal v množství více než 10 ti kusů na Velkém Babyloně,krátce po zrušení vojenského újezdu.Dnes po dvorci na V,Babylonu nezbylo vůbec nic.Znal jsem tam obyvatele,jezdili jsme tam pravidelně z Dobré Vody,pásli tam dovezené Herefordy z Kanady.To byl dvorec ještě zachovalý,i se zvoničkou,původně snad to byl tzv.Královácký dvorec.Mnoho původních,a r.1975 ještě funkčních staveb zaniklo,nebo spíše bylo rozhrnuto,a jen původní aleje stromů naznačují cestu" do nikam."

no jo..
tady v komentarich taky neco pisou o kostrouchovi
http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=780

...ti trempíci,co měli přespat na Pustině, přespali - respektive nedospali - na Pohádce.U krbu, kam zval k ohřátí Roubal své oběti. Zrovna včera jsem o tom četla na jiných stránkách. Jinak Vaše stránky jsou pěkné... :-)

Obrázek uživatele Michail Rusin

Lenko ,máš částečně pravdu.To sice v tom,že trempíci spali na Pohádce .Ovšem trochu podobný příběh se přihodil i v hájovně Pustiny.Podle mých informačních pramenů,chtěli trempové přespat ve sklepení hájovny ,kde je studánka ,ale slyšeli jak kdosi chodí v horním patře a to je tak vylekalo,že zbytek noci probděli v lese.Příběhy z Pohádky i Pustin se podobají,tolik na vysvětlenou

prosim na jakejch strankach se muzu docist o obetech vraha Roubala?? Cetla jsem ze pisete o Pohadce,o Poustevne... Dekuji za odpoved

V posledním čísle Krimi Revue je to Roubalovi velkej článek, myslím, že stojí za přečtení :)

Mě fungovalo na Pohádce všechno normálně, i telefon i foťák. Ale pak doma jsem omylem smazal všechny fotky i videa takže jsem si je ani nerohlíd. Pěkné články, zajímavé stránky, Moskyt dobrá grupa :)

Jsem v podstatě místní - z Hartmanic. Pustiny, to je nepřesný název. Správně tedy Pustina, nebo také dříve Poušť.
V tomto opuštěném loveckém zámečku jsem strávil mnoho hodin při komponování svých fotografií. Zcela sám. Několikrát jsem spal opřený o jeho stěnu, vyhřívaje se na sluníčku. Nikdy jsem zde žádný divný pocit neměl. Možná i pro to, že tyto věci nevyhledávám. Tím nevylučuji, že jako lidé nemůžeme svým špatným jednáním určité místo ovlivnit.

Když tajemná místa Šumavy tak by jste se měli vydat ke kostelu sv. Mořice (také Mouřenec) na kopci kousek od Annína také je to tam záhadné. Vypráví se že kolem 30. leté války ten kostel vykradly švédi teď nevím kdo byl ten muž ale vím že kolem svého domu vykopal příkop a naházel do příkopu ostré věci švédi do příkopu spadly a muž ještě švédy za živa za sypal a od té doby se vypráví že se švédi zjevují kolem kostela. Také se stalo že kolem 2. světové války vykradly rakve ve vnitř kostelu pár mužů ty v brzké době umřeli. Kolem kostela sv. Mořice je divné složení půdy a proto se tam nerozkládají mrtvoly.

Obrázek uživatele Jenda Mikšík

Dobrý den, o kostelu vím již delší dobu, mj. v souvislosti s tím, že se u něj natáčel film Anděl Páně. Nevěděl jsem ale, že se k místu váží tyto záhady a pověsti. Děkuji za zajímavý tip. Rozhodně budeme uvažovat o návštěvě tohoto zajímavého místa.

Jenda

Také se tam natáčely Záhady Toma Wizárda

Nedaleko Mouřence,cca půl kilometru,jsou tzv."švédské hroby",ohrazený pomníček,kde leží několik padlých švédských vojáků z třicetileté války.Místo je již zrekonstruováno,donedávna ruina.Pověst praví,že jeden z místních usedlíků měl z přicházejících vojáků strach a tak na ně nastražil onu zmíněnou jámu s ostrými kůly,ovšem není to samozřejmě nijak doloženo.Samotný kostel sv.Mořice byl rabován často,kosti z přilehlé kostnice se válely okolo.V r.1993 byl i za přispění německých rodáků kostel zrekonstruován.Za zmínku stojí i dlouholetý farář tam působící, p.Andraško.O jiném složení okolní zeminy jsem nikdy neslyšela ani nečetla.Celé místo není nijak strašidelné,naopak tam hodně lidí cítí pozitivní energii.

Myslím, že tam straší, ale mnohým jen v hlavě. Že slyšeli kroky? Bodejž by ne. Je to taková ruina, že se dovnitř kdykoli dostane srna, zatoulaný pes, ovce či kuna nebo tchoř. Stačí ježek, ten zvlášť dobře dupe. Inu někteří taky trempové, to jsou znalci přírody. Kolik, že měli tehdy piv?

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Generál B.Z.A. Jerry Packard
Vydali jsme se do lesa skřípnutého mezi Berounkou a strakonickou dálnicí, abychom tu zavzpomínali na první trampy a...
Pohaslé světlo bludiček
Moskyt se vydal na šumavské pláně, aby tu pátral po tajemných světýlkách, objevujících se prý v minulosti v blízkosti...
Český Krumlov je znám především jako překrásné jihočeské město zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Mnohým z...
Cesta za poznáním je cestou světla (Via lucis)
Vesmírná energie, poznaná a využívaná už v pravěku, je neznámým až magickým pojmem pro současná akademická spolčení....