Svatý Jan pod Skalou

Malebná obec, nalézající se v Českém krasu na první značené turistické stezce v Čechách, která vede z Berouna do Karlštejna.

Historie Svatého Jana pod Skalou začíná legendou. Zde se na konci 9. století, pod vysokou skalní stěnou, usadil první český křesťanský poustevník, svatý Ivan. Původem chorvatský kněžic sem zabloudil poté, co se vzdal světského života a ve skalnatém údolí potoka Loděnice se mu zalíbilo natolik, že se zde rozhodl zůstat. Zřejmě mu k tomuto rozhodnutí dopomohla i přítomnost velké travertinové jeskyně s pramenem, v které našel vhodné útočiště. Živil se prý bylinkami a mlékem laně, kterou mu daroval samotný Bůh. O svůj domov - o jeskyni však musel úporně bojovat se zlými démony a těm se málem podařilo Ivana z kraje vyhnat. V pravou chvíli však poustevníkovi pomohl sv. Jan Křtitel, který se Ivanovi zjevil a daroval mu kříž, jehož silou poustevník zlé duchy z jeskyně konečně vyhnal. Ivan žil nakonec v samotě jeskyně dlouhých 42 let. Legenda dále vypráví o setkání poustevníka Ivana s knížetem Bořivojem. Ten tady po Ivanově smrti nechal zbudovat kapličku s obydlím pro dva kněze, která se později stala majetkem kláštera na Ostrově u Davle.

První písemné zmínky o jeskyni sv. Ivana nacházíme až v listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1205, v níž potvrzuje Ostrovskému klášteru veškeré statky, nabyté od dob jeho založení. Za husitských válek zůstal Svatojánský klášter ušetřen útoku husitů (prý na přímluvu svatého Ivana). Když byl roku 1420 husity dobyt a zničen mateřský klášter benediktinů na Ostrově, stal se klášter sv. Jana ve Skalách posledním útočištěm těch, kteří katastrofu přežili. Ve druhé polovině 15. století se významně podílel na stavbě kláštera šlechtic Oldřich Zajíc z Hasenburka. Financoval výstavbu nového jeskynního kostela při Ivanově poustevně, vybudoval klášteru několik zděných budov (do té doby dřevěných) a obehnal celý komplex ochranou hradbou. Podle něho se starý kostel dodnes v odborné literatuře nazývá ,,Hasenburský". Z této doby pochází současná kostelní věž.

Roku 1589 byly znovu nalezeny ostatky sv. Ivana a již od roku 1593 se pravidelně o pouti ke sv. Ivanu vypravovala velkolepá procesí, na počátku iniciovaná jezuity. Započala tradice slavných svatojánských poutí, kterých se v době největšího rozkvětu účastnili i samotní císařové Matyáš, Ferdinand I. II. III. a Leopold I. V těchto dobách je doloženo až 6000 poutníků na svátek sv. Jana Křtitele a sv. Ivana. Stalo se tedy, že nově vystavěný tzv. ,,Hasenburský" kostel nestačil. Proto se opat Matyáš Ferdinand Sobek z Bilenberka v roce 1657 rozhodl pro velkorysou stavbu nového kostela a následné rozšíření kláštera. Na konci 17. a v první polovině 18. století byl významným hospodářem kláštera opat Emilian Koterovský. Řídil klášter 47 roků a přivedl jej k nebývalému rozmachu.V roce 1785 byl klášter zrušen a majetek byl předán c. k. administrátorovi svatojánského statku, aby jej dal do veřejného prodeje.

Pod světskou správou se střídali majitelé. Továrna na vydělávání kůží zde nedosahovala valných úspěchů, ani výroba manšestru se dlouho neudržela. V roce 1904 František Maršner velikým nákladem proměnil bývalý klášter v lázeňskou léčebnu a ovocný sad v park. Lázeňské pokoje byly tehdy komfortně vybavené ústředním topením, vodovodem a elektřinou. Také lázním se ve Svatém Janě příliš nedařilo, protože pramen sv. Ivana se ukázal jako málo léčivý. V roce 1914 získala budovy kongregace ,,Bratří škol křesťanských". Ti sem přestěhovali z Prahy - Bubenče katolický učitelský ústav. Vyučovalo se zde až do roku 1942. Do konce 2. světové války sloužil bývalý klášter jako chorobinec sociálních ústavů hlavního města Prahy. Po nástupu komunistů k moci zde byl nejprve od roku 1949 tábor nucených prací a od roku 1951 věznice. Na podzim r. 1955, po nutných stavebních úpravách tu otevřelo školu ministerstvo vnitra. O 30 let později byl ze školy zřízen centrální archiv evidence obyvatel. Po roce 1989 byl objekt vrácen kongregaci ,,Bratří škol křesťanských" a v roce 1995 zřídilo zde Arcibiskupství pražské Vyšší pedagogickou školu.

Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyni sv. Ivana můžete navštívit od dubna do října od 10 -13, 14 - 17 hodin o víkendech. Během letních prázdnin jsou památky přístupné denně. V jeskyni je kromě jiného možné prohlédnout si kámen s dvěmi prohlubněmi, které zde prý zanachala kolena pilně se modlícího poustevníka nebo místo Ivanova hrobu. V kostele sv. Jana Křtitele je zase vystavena schránka v které jsou uloženy ostatky sv. Ivana. O jejich pravosti svědčí to, že kosti podle antropologických výzkumů patřily 170 cm vysokému vegetariánovi žijícímu v 9. století. Kromě těchto památek s bohatou historií je možné si prohlédnout nově opravenou kapli Povýšení sv. Kříže, která je částečně skrytá mezi stromy pod 210m vysokou skálou. Na jejím vrcholu je jednoramenný dřevěný kříž, podle tradice zde býval od nepaměti a dal této skále název ,,Křížek". Je odtud krásný výhled po okolí. Další památkou je kaple sv. Maxmiliána vystavěná na místním hřbitově v čistém novogotickém slohu. Svatý Jan obklopuje Národní přírodní rezervace Karlštejn, která je součástí Českého krasu. V místě se nachází několik turistických a naučných stezek. O jídlo se postará restaurace hotelu Obecná škola, otevřená v letním období každý den kromě úterý. Přímé spojení do Sv. Jana je z Prahy Zličína autobusem MHD č. 384. Přeji krásné počasí a příjemně prožitý den.

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Bludičky a modré plamínky
Ve slovanské mytologii nejsou jednoznačně definovány a rovněž i vědecký zájem o tento problém byl značný. Podle...
Po stopách prehistorie
Cyklovýlet po stopách prehistorie od středověkého tvrziště ze 13. století, přes předvěkou dílnu na zpracování surového...
Meandry Moravy
Pomalu jsme pluli po proudu klidné řeky. Rozhlíželi jsme se okolo a prostě si jen tak užívali pohodové a nerušené...
Štola svatého Jana Evangelisty
Jak v Lužických horách, náhodně sem zbloudilá noha Moskytů, vstoupila do nitra Křížové hory u Jiřetína pod Jedlovou,...