Moskyt

České a moravské kraje do kterých Moskyt při svých výpravách zabrousil. Příroda, kterou vedly kroky badatelů Geograficko badatelského magazínu, když hledali nové zajímavosti, o kterých by na těchto stránkách mohli vyprávět.

U nás máme plno zajímavých zoologických zahrad, v nichž žije nespočet ještě zajímavějších zvířat. Podívejte se na několik fotografií pořízených v zoologických zahradách v Praze, Brně a ve Zlíně.

Tmavé a studené hlubiny vod i sluncem prozářené mělčiny skrývají velmi podmanivou část tohoto světa. Pokud je voda čistá, plná života a oči otevřené, je tu možné vidět a vnímat velmi pozoruhodné obrazy. Fotografie pořízené v tomto trojrozměrném prostoru, skrytém pod námi poněkud omezeně vnímanou dvojrozměrnou hladinou, mohou připomenout jinou perspektivu pohledu, z které je dvojrozměrný a jaksi obyčejnější spíš ten náš suchozemský díl.

Fotografie z veřejnosti nepřístupných jeskyní Moravského krasu, pořízené během několika výprav Moskytů do těchto úžasných podzemních světů. Odkaz na články, kde o těchto výpravách píšeme, najdete v patce této galerie.

Fotografie z průzkumu lomů Mořina v letech 2001 až 2002. Během sedmi výprav do kamenolomů a spojovacích štol, kterých se zúčastnil Tomáš Chytrý, Zdeněk Mikšík a Leoš Drahota byly nasnímány na negativy i diapozitivy.

Jeskyně České republiky, jejichž prohlídku je zpravidla možné absolvovat s výřečným a znalým průvodcem, po bezpečných chodníčcích, bez baterky a helmy.

Jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v naší zemi jsou staré hrady a zámky. Kouzlo historie, které z těchto více či méně původní podobou se pyšnících skvostů cítíme, nás neodolatelně vtahuje do tajemství a půvabu dávné minulosti.

Baťův kanál, nebo-li Vnitrozemský průplav Otrokovice – Rohatec. S myšlenkou postavit kanál přišel už Zlínský podnikatel Tomáš Baťa kolem roku 1927 a po jeho smrti se tohoto úkolu ujal jeho bratr Jan Antonín Baťa. Tato technicky náročná stavba, která proběhla v roce 1934 až 1938., měla několik cílů. Jednak chtěl Baťa po vodě dopravovat lignit z dolu v Ratíškovicích do Otrokovic a zadruhé byla provedena meliorace okolí řeky Moravy. Také tu byl dávný sen o propojení evropských veletoků, jehož splnění se nikdy neuskutečnilo a asi nikdy neuskuteční. Celková délka plavební trasy byla 51.8 km. Po kanálu pluly čluny dlouhé 38 metrů a 5 metrů široké. Uvezly až 150 tun materiálu. Průměrná plavební hloubka byla asi 1,5 metru. Na celé trase bylo 14 plavebních komor. Část cesty vede řekou Moravou a část kanálovými úseky. Na říčním úseku tahaly čluny remorkéry Baťa 1 a Baťa 2. Na kanále nejdříve po břehu tahaly koně, později traktory. V dnešní době je jen 13 komor a splavný úsek je kratší asi o 1 jeden kilometr, který vedl v Otrokovicích po říčce Dřevnici.