Deníky z cest

Zážitky z toulání po naší zemi i po zemích vzdálených. Vyprávění o prožitých dobrodružstvích nebo setkáních, příběhy a dojmy lidí na cestách.

Zachraňte jizerské lesy

Zachraňte jizerské lesy
Zpráva o cestě, která se stala výzvou k ochraně zbytků jizerské přírody, ohrožené úmyslem uspořádat v roce 2003 ve vrcholových partiích hor mistrovství světa v klasickém lyžování. Snahy o uskutečnění této akce nakonec naštěstí neuspěly, ale poutavý a poučný záznam o putování horami, proložený starými vzpomínkami, zůstal. Jako zamyšlení nad naším vztahem k přírodě si pak bezesporu zaslouží znovuzveřejnění. (Moskyt)

Za čarodějnicemi do Bílých Karpat

Za čarodějnicemi do Bílých Karpat
Loňský jarní trek jsem zvolil do kraje, kde se prý protínají siločáry minulosti a budoucnosti, kde ještě nedávno dávaly lišky dobrou noc. Kopanice kolem Starého Hrozenkova v Bílých Karpatech mne přitahovaly nejenom orchidejovými loukami, ale zejména zjištěním, že zde kvůli odřezanosti od civilizace žily a po staletí čarovaly tzv. bohyně, stařenky obdařené zvláštní přírodní schopností uzdravovat a pomáhat potřebným lidem různým čarováním a věštěním z karet, nebo roztaveného vosku, zaříkáváním a bylinkami. Až jejich dnešní dcery se zřekly zvyků svých matek, bohyň.

Indie – Ladakh

Indie – Ladakh
Do tzv. Malého Tibetu, jak se bývalému království Ladakh také přezdívá, mě dostala náhoda. Původně plánovanou letní stáž v jiné části Indie jsem byla díky nekompromisnosti úředníků na indické ambasádě nucena zrušit a narychlo hledala náhradní program. Poté, co jsem narazila při hledání na plánovanou téměř měsíční expedici do indické oblasti Himalájí, kam se chystala skupinka Čechů, bylo rozhodnuto – a ani jednou jsem nelitovala.

Kanada

Kanada
Kanada je velká země plná velkých, kosmopolitních měst i krásné panenské přírody. Vydaly jsme se ji s maminkou objevovat začátkem září. V rámci naší cesty jsme měly šanci proniknout, respektive spíš nakouknout, do obou zmiňovaných světů. Byl to takový „rychlokurz“ Kanady. Za osmnáct dní jsme projely čtyři provincie, v nejrůznějších dopravních prostředcích překonaly přes 6500 km (a to pouze po Severoamerickém kontinentu) a nafotily něco kolem 1000 fotografií. Ze všech zážitků, které jsme tam nastřádaly, jsem vybrala jen několik málo střípků, které mně osobně zaujaly nejvíce.

Na kole po Mladoboleslavsku

Na kole po Mladoboleslavsku
Fotoreportáž z cyklistického výletu na Mladoboleslavsko

Na Plzeň do Amsterdamu

Na Plzeň do Amsterdamu
České pivo je známo po celém světě a tak není nic divného na tom, dát si ho třeba v holandském Amsterdamu. Pokud si ale dáte Plzeň v Brouwerij 't IJ, něco divného vás určitě zarazí.

Námořníkem ve Skandinávii

Námořníkem ve Skandinávii
Ahoj kamarádi trampové vodáci a jiní živlové. Rád bych vás upozornil na možnost prozkoumat a zažít levně nádhernou přírodu ve Skandinávii tak jak jí paďouři a suchozemský krysy nepoznají.

Moravský kras - Ochozská jeskyně

Ochozská jeskyně
Pomalu se nízkou spárou posunuji vpřed, kde vidím ve světle baterky zablácené boty toho, co leze přede mnou. Několik decimetrů silná vrstva bláta je lepkavá a smrdí. Dost ztěžuje postup vpřed. Je to namáhavé. Přesto, že jsem navlhlý a kolem je teplota asi 8 stupňů, je mi horko, potím se. Už se nemůžu dočkat, až se budu moci zase postavit. „Jak je to ještě daleko“?, ptám se sám sebe a zadýchaný se dál nořím do hlubin země.

Kréta: v rodišti Boha Dia

Kréta
Kréta je největší řecký ostrov. Jasně, žádná novinka! Je z něj asi tak stejně daleko do Asie, Afriky i centra Evropy – už tuplem nic nového pod sluncem. Mluví se tam řecky (krétským dialektem), ale anglicky se člověk domluví snad úplně všude. Bacha na němčinu, tu pořád nemají moc v lásce. Na délku měří Kréta asi 25 kilometrů, na šířku uprostřed asi 35 a v nejužším místě 12 kilometrů. Fajn. Je tam krásně, ale to je na moc místech. Proč se tedy na tenhle ostrůvek, který jde přejít v pohodě pěšky trmácet? Odpověď by mohla být jasná (a dost profláknutá): Protože existuje! S Krétou by to mohlo být to samé, ale já měl i jiný důvod:

V Kerkonoších s Pepínem

V Kerkonoších s Pepínem
Přejít Krkonoše od západu na východ… lákalo mě to! „Za tři dny to dám, nejsem béčko…“ povídal jsem před usnutím své přítelkyni. „Ze Špindlu do Žacléře, spacák s sebou, někde přespím, vařič mám dobrej…“ mlel jsem a mlel. Pak jsem zjistil, že už skoro spí. Otočila se na druhý bok a z polospánku zamumlala: „A že nevemeš i Pepína?!“ Usnula, potvora – a já toho měl ještě tolik na srdci i na jazyku. Zatvrdil jsem se. Vezmu! Na ni kašlem, vyrazíme jen my chlapi! Pro upřesnění – Pepíno je plyšový medvěd cca 15 cm vysoký. Když může Okamura…

Stránky

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Napsat Moskytům></a></p>
<div>
Napište nám prosím bez váhání své nápady, náměty, návrhy ke spolupráci, připomínky a poznatky.
</div>
</div>
</body></html>

Sociální sítě

Odkazy

eTravel.cz - last minute
zájezdy na poslední chvíli se slevou
Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Přihlášení

Skalní byt Barušky
Lidé žili v jeskyních a skalních dutinách již od pravěku. Jedno takové zachovalé útočiště vykutané ve skále, obývané...
Nejstarší kresba v Býčí skále
Nejstarší nelezená kresba na našem území vypadá velmi nenápadně. Někomu možná připomíná lístek s pivními čárkami. Co...
Zlo na velhartickém hřbitově
Jihovýchodně od Klatov se nachází místo strašidelné až děsivé, nevhodné k delšímu pobytu i pouhé návštěvě. Proč se nemá...
Lví hlava ve skále
Adršpašské skály spolu s Teplickými skalami tvoří nejvýznamnější pískovcovou plošinu Polické pánve v Broumovské...