Poklady České země III – Český granát

Almandin, spessartin, grosulár, andradit, uvarovit a pyrop. To a mnohé další jsou odrůdy kamene zvaného granát. Jedna odrůda granátu je svou ojedinělou kvalitou, barvou a množstvím specifická pro lokalitu Českého středohoří a proto byla po celém světě známá jako český granát.

Pyrop – Český granát

O kamenech barvy krve

Almandin, spessartin, grosulár, andradit, uvarovit a pyrop. To a mnohé další jsou odrůdy kamene zvaného granát. Vyskytuje se v přírodě v různých barvách i různém stavu. Jen málokterý však dosahuje drahokamové kvality. Mnohé odrůdy granátů krásných barev a značných velikostí se vyskytují na Srí Lance, známé to klenotnici naší planety, některé v Brazílii, USA, Itálii nebo Německu. Jedna odrůda je však natolik typická, pro lokalitu svého výskytu, že dostala podle ní i jméno. Pyropy, sytě rudé až krvavé barvy, téměř bez kazů a bezezbytku drahokamové kvality, nacházející se v Českém středohoří, jsou známé jako české granáty.

Matečná hornina pyropů vznikla za obrovských teplot a tlaků v hlubinách pod zemskou kůrou, z křemičitanové taveniny bohaté na hořčík a železo, obohacené chrómem. Po vykrystalizování pak sopečná činnost v období mladších třetihor vynesla úlomky této horniny na povrch. O rušné vulkanické minulosti Českého středohoří svědčí četné a v okolní krajině výrazné sopouchy, v jejichž blízkosti se rozkládají nejvýznamější naleziště českých granátů. Jsou uloženy a dokonale vytříděny v tzv. pyropových štěrcích, jejichž mocnost dosahuje v některých místech až 6 metrů.

Dodnes se tu pyropy průmyslově těží a z jednoho metru krychlového lze vydobýt až 30 kamenářsky kvalitních kamenů. Velikost převážně oblých, částečně omletých kulovitých zrn přitom jen málokdy přesáhne 6 milimetrů. Šperky z pyropů se objevovaly již v 11. století, ale své místo mezi drahými kameny získal temně rudý hlinitoborokřemičitan železa, horčíku, vápníku a alkálií, tvrdosti 7 a hustoty 3,2 g/cm3, až za vlády Rudolfa II. Vrcholné období své oblíbenosti však český granát prožil v letech 1887 až 1888 poté, kdy se s krásným kompletem z rudých kamínků zasazených ve zlatě, objevila na dvorním plese ve vídni ruská carevna. Obliba granátů však časem poklesla a pyropová zrnka se začala využívat spíše pro lidový šperk. Zasazovaly se do neušlechtilých kovů, zdobily se jimi sponky, hřebeny, jehlice, nebo přívěšky a zhotovovaly se z nich často i granátové růžence. Dnes se české granáty brousí do mugle, slzy, roháčku, pantloku, ažuru, rout ale i do briliantového výbrusu. Pyropy se obvykle zasazují hustě do nenápadné a subtilní kovové kostry šperku tak, aby co nejvíce vynikla jejich barva.

Těžba českých granátů začala sběrem na polích a rýžováním v nánosech potoků. Později se začalo těžit ze svahových štěrků. Z kruhových šachtic sahajících až na jílovité podloží se po žebřících vynášel materiál v koších a prosíval. Odděloval se tak štěrk od písku s granáty, který se dále třídil plavením. Rýžováním zbylého materiálu ve škopíčcích se pak získávaly čisté pyropy. Těžba se touto metodou bez výraznějších změn prováděla až do roku 1959, kdy na vrstvy pyroponosných štěrků nastoupily pásová rypadla Rudných dolů Příbram. Největší kousky z českých nalezišť však pocházejí z dob dávno minulých a k nejkrásnějším patří granát o rozměrech 35 x 18 mm, připomínající holubí vejce, který měl ve svých sbírkách Rudolf II. Dnes je tento unikátní kámen uložen v drážďanském muzeu. Vždy však byly vetší kusy velmi vzácné a pyropy velikosti lískového oříšku se cenily stejně, jako pravé rubíny. Síla nalezišť granátů v Českém středohoří je především ve stejné a velmi vysoké kvalitě kamenů, v mocnosti a rozlehlosti vrstev pyroponosných štěrků i v hojnosti zrn granátů v těchto štěrcích.

Je možné jít se přehrabávat v oranici a jistě po čase nějaký ten granát najdete. Sehnete-li se ke kameni na cestě, i v něm uvidíte mnohá zvětralá zrna granátů. Já však doporučuji vypravit se se sítem, lopatkou a rýžovací pánví ke vsi Dřemčice pod vrch Kuzov, kudy protéká malý potůček Granátka. Pod Kuzovem jsou na Granátce zbudovány dva rybníčky, od nichž potok míří na Třebívlice. Protéká podél vinice, na kterou přes malý betonový můstek, vede polní cesta z Dřemčic. Právě v nejbližším okolí tohoto můstku se mi osvědčilo kopat. Břehy potůčku tu tvoří vrstvy velmi bohatého štěrku. Již v první pánvi se vám ukáže množství temně rudých zrn a dlouho je budete do jednoho vybírat. Až při dalších vyrejžovaných pánvích pochopíte, že štěrk je tu na drahokamy takto bohatý všude. A zrna, která by jste na jiných nalezištích pracně jako vzácnost ukládali do krabiček, necháte v Českém středohoří jako úlitbu potoku. Vezmete si jen ty největší hrachy a i tak jich budete mít plnou krabičku. Z Granátky prostě nemůžete odejít zklamáni.

poznámka 9.12.2009: Jak mě informoval jeden náš čtenář, jsou již dnes granátonosné štěrky na popisované lokalitě Granátky vyrýžovány a v březích potoka tak již drahokamy nenaleznete. Zato je toto místo od nenasytných hledačů značně zdevastováno, stromy na březích jsou podkopané. Neničte proto dále okolí Granátky, čas tohoto naleziště již zřejmě pominul a velmi ohleduplně se prosím Vás chovejte k přírodě i na jiných lokalitách.

Budou-li vás pak už bolet záda od rýžování a granáty už nebudete mít kam dávat, stojí za to vylézt si na Kuzov, odkud je pěkný výhled na středohoří a jeho sopouchy. Doporučuji též dorejžovat každou pánev až do konce a do sklenice si nadoma slévat ty nejtěžší zbytky. Štěrky z Českého středohoří totiž obsahují i velmi zajímavý zadní kamínek, který je dobré doma řádně prozkoumat. O tam ale až někdy příště.

Další naleziště

KAMBERG u Loňovic pod Blaníkem – Při okraji vesnice Kamberg směrem k Louňovicím nálezy poměrně velkých růžovofialových obroušených zrn granátů spolu se zlatem ve viditelných odkryvech žlutého písku u soukromé lávky poblíž malé elektrárny směrem po proudu.

PODMOKY severozápadně od Golčova Jeníkova ve východních Čechách – Pyropy kvalitou srovnatelné s granáty z Českého středohoří, plus zrna obecného, značně zvětralého granátu na potoce Brslenka, jihozápadně od Podmok při okraji lesa. V okolí patrné rýže.

ČISTÁ východně od Staré Paky – Pyropy v naplaveninách potoka Čistá na západní straně na Zlatnících.

DOBEŠOVICE jižně od Kolína – Temně krvavý pyrop na stráni na Granátnici, pod dvorem Hranice, severozápadně od Červených Peček, nad údolím Chotounského potoka. Zrna pyropu až 1 cm velká. Výskyt též v náplavech.

BRADLECKÁ LHOTA severoseverovýchodně od Jičína – Nálezy Pyropu zejména v potoce Ploužnici od počátku Bradleské Lhoty až do Železnice. Především v nejhlubší části úvozu z okresní silnice Jičín – Lomnice nad Popelkou, blíže Železnice.

TÁBOR – Velmi zajímavou ukázkou výskytu granátů na našem území je tzv. granátová skála v Táboře, v údolí Lužnice pod kostelíkem sv. Jakuba. Nad cestu tu ční ohromný balvan migmatitu v nemž jsou zarostlé tisíce granátů až do rozměru oříšku. Jde sice o fialový almandin, ale i tak si tato ojedinělá ukázka uložení granátů v hornině zaslouží návštěvu.

V dalším pokračování zjistíme, že i obyčejný křemen má mnoho krásných a vzácných podob.

Series Navigation

<< Poklady České země II – VltavínPoklady České země IV – Křemen >>