Poklady České země II - Vltavín

O záhadných zelených vrásčitých kamenech z jiných světů. Mají barvu láhve od piva, dolíčky jak po neštovicích a nejlepší pomocník pro jejich nalezení je traktor s pořádnou radlicí.

Vltavín

Co to je a kde se to tu vzalo?

Když se v roce 1788 objevila první zpráva o nálezu podivně vrásčitých zelenavých kamenů poblíž Vltavy v jižních Čechách, vyjádřil se profesor přírodopisu Josef Mayer, že jde nejspíše o chryzolity sopečného původu. Pozdější celosvětové výzkumy však odhalily jinou pravdu. Po objevu podobných sklovitých hmot v Austrálii, v Asii, v západní Africe nebo u Aralského jezera, kterým se souhrně začalo říkat tektity, se vědecká obec shodla na tom, že jejich vznik souvisí s dopadem mimozemského tělesa na povrch Země. Dodnes však existuje několik teoríí procesu jejich vzniku a několik názorů na to odkud z vesmíru pocházelo těleso, které je stvořilo.

Jedna z nejuznávanějších teorií říká, že tato přírodní křemičitanová skla lahvově zelené barvy, která se nacházejí na území jižních Čech a Moravy, vznikla při dopadu velkého meteoritu u Stuttgartu, kde je dnes kráter Ries o průměru 24 kilometrů, před 14 800 000 lety. Při dopadu vzniklo obrovské množství tepelné energie, která přetavila povrchové vrstvy horniny v oblasti dopadu na sklo. To pak bylo silou nárazu rozmetáno do ovzduší a proudy plynů a vzdušnými víry zaneseno do oblasti dnešního výskytu. Navíc se při explozi doprovázející dopad, vytvořila vakuová bublina, díky které je v dutinách tektitů zachován velmi nízký tlak plynů. Jiné teorie říkají, že samotné vltavíny jsou mimozemského původu a dopadaly v rojích na povrch Země po dlouhé cestě vesmírem.

Zelená skla z Jižních Čech a Moravy

Ať už se k nám tato skla dostala jakkoliv, jejich další osud určovala voda. Předpokládaných 3000 tun skla, což by byla krychle o hraně 11 metrů, bylo splaveno do řek a následně uloženo do písčitých sedimentů, kde sklo milióny let naleptávaly agresivní přírodní roztoky. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků i odlišnosti podle místa nálezu. Unikátně zbarvené české a moravské vltavíny se dnes nachází především na polích, pod nimiž leží písčitá vrstva původních sedimentů. Při hluboké orbě se vltavíny z písků přimíchají do vrstvy zeminy a dostanou se na povrch. Díky častému pohybu a těžké zemědělské technice jsou však bohužel často poškozeny a rozlámány. Hledání vltavínů v pískovnách je sice méně úspěšné - 1 až 3 kousky na metr krychlový, ale nálezy odtud jsou čisté, lesklé a nepoškozené, čímž výrazně získávají na hodnotě. Nejvíce ceněny jsou kompaktní kusy kulovitého tvaru s bohatou pravidelnou strukturou povrchu. Vltavíny se vkládají do šperků buď v přírodním stavu nebo s rytinou na vyleštěné plošce. Průměrná velikost vltavínů českých je 6,7g a moravských 13,5g, jejichž výskyt je však mnohem řidší než v Čechách. Největší známý vltavín na území České republiky pak pochází ze Slavic a váží 265,5g.

Viděl jsem v luxusních mineralogických obchodech v Coloradu i v New Orleans prodávat jihočeské "moldavity" vedle kompletní lebky malého dinosaura nebo zubů obřího vymřelého žraloka za několikaset dolarové cifry a jejich velikost přitom ani náhodou nedosahovala velikosti kousků, které má v krabici od bot každý kluk žijící ve vesnici poblíž nalezišť. Viděli to zřejmě i jiní a tak se mnohé lokality na jihu Čech proměnily v doly na ilegální těžbu. Lesy v těch místech se podobají lesíkům které jsem viděl v ruském výcvikovém prostoru u Ralska, kam dopadaly granáty všech velikostí a účinků. Hluboké záhraby a krátery zde doslova odřízly mohutné kořenové systémy borovic od půdy a soukromé pískovny se stávají cílem nájezdů organizovaných skupin vybavených těžkou technikou.

Hledači

Vltavínů ubývá a nové již nebudou, jejich cena stoupá a úsilí hledačů se zvyšuje. Svět je zásobován záhadnými zelenými vrásčitými sklíčky z jižních Čech a rád za ně štědře platí. Ti kteří hledají vltavíny pro radost, do své sbírky nebo jako dárek blízkému člověku, dál chodí celé dny po polích, nejlépe po orbě a po dešti, kdy je členitá sklovitá hmota omytá a nejlépe viditelná a často nenajdou vůbec nic. Jsou však i dny kdy se urodí a člověk jich najde třeba šest, čehož jsem byl svědkem.

Hledačům pro radost a bez bagrů přeji a doufám, že je jednou nezaženou společně s najatými kopáči. Rozumím jejich touze po krásném kousku mimozemské hmoty, po přírodním klenotu i romantice samotného hledání. Smutno pak bude všem nadšeným sběratelům, až kvůli nenasytnosti a bezohlednosti k přírodě jiných, zbaví je vyhlášky, zákazy, ploty a ostraha, možnosti sebrat jakýkoliv barevný kamínek.

Naleziště:

Vrábče u Českých Budějovic - Vltavíny se nacházejí na poli po pravé straně silnice vedoucí z Vrábče do Záhorčic. Pole výskytu je ohraničeno na straně vzdálenější od Vrábče osamoceným stavením, na straně bližší ke vsi, potokem a nudlovitým přilehlým polem. Za tímto malým polem, směrem dál od silnice se nachází borový lesík, při jehož kraji se nalézá menší pískovna s výskytem vltavínů a valounů záhnědy v různě hlubokých vrstvách písčitých naplavenin. Od blízkého zemědělského statku poblíž vesnice, vede k pískovně polní cesta.

Další naleziště jsou v pískovnách v Ločenicích, u Chlumu nad Malší nebo v cihelně v Besednici. Blízko Habří, Krasejovky, Dolních Chrášťan, Brusné, Radomilic, Záluží, Borovan. Na Moravě poblíž Slavice, Kojetic, Štěpánovic, Slavětic, Mohelna.

V příštím díle budeme v písku hledat kapky krve - České granáty

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Artefakty vyhnání z Českého lesa
Jsou u nás oblasti, kde nikdy nebylo úplně snadné žít a hospodařit. Hory a vrchoviny obklopující naše území nabízejí...
Jáchymovské peklo
V okolí západočeského městečka Jáchymov, vzniklo v padesátých letech mnoho pracovních lágrů s nelidskými podmínkami....
Prachem, tmou a betonem
Letos na jaře byl pražský tunel Mrázovka staveništěm, ze všech sil se připravujícím na podzimní otevření. Měl jsem...
Billy Broches
Při těžbě dřeva byl 17. února 2014 poničen brdský camp Zlaté dno. Na stránkách Dějin trampingu od Boba Hurikána se...