Poklady České země V - Drahé kameny

Pouze několik málo minerálů se může pyšnit nezpochybnitelným titulem pravý drahokam. Pojďme nahlédnout do exkluzivního klubu této mineralogické šlechty, abychom se mohli alespoň v duchu pokochat jejich výjimečnými vlastnostmi a krásou.

Drahokamy

Z hlubin věků, přes všechny módní vlny a navzdory všem měnovým reformám, přetrvaly jako pravé drahokamy pouze čtyři přírodní klenoty. Splňují potřebné požadavky pro členství v této exklusivní skupině a díky svému vzhledu, vzácnosti a fyzikálním vlastnostem se staly skutečným mineralogickým božstvem. Jejich tvrdost, odolnost a barevná stálost jim zaručuje doslova věčnost. Jejich barva a třpyt jim dává magickou podmanivou krásu a řídkost jejich výskytu v přírodě určuje jejich astronomickou hodnotu.

Jsou to kameny předurčené do drahých šperků, korunovačních klenotů a světových muzeí. Zruční mistři je ručně brousí do namíru navržených výbrusů a zlatníci jim připravují lůžka z drahých kovů tak, aby co nejvíce vynikla jejich výjimečnost. Ty největší a nejslavnější drahokamy uchovávají panovnické rody, dědí se po staletí, mají svá jména a své dějiny. Odborníci je znají, aniž by je někdy na vlastní oči viděli. Pojmenovávají se po nich barvy, přestože samotné drahokamy se vyskytují v mnoha různých odstínech. Nestárnou, nemění se. Procházejí celými věky a míjí generace lidí, kteří si je chtějí alespoň na chvíli přivlastnit.

Rubín - Al2O3

Nejdražší a nejvzácnější ze všech kamenů. Drahokamová odrůda korundu, jehož narudlé zabarvení způsobuje příměs oxidu chromitého. Podle množství této příměsy se mění i odstín kamene od lehce růžové až po temně nafialovělou. Nejvýše jsou pak ceněny rubíny barvy holubí krve, k čemuž jsou potřeba zhruba 2% oxidu chromitého. U rubínu, stejně jako u ostatních odrůd korundu, se projevuje i tzv. pleochroismus, což se jeví jako měna barev při pohledu na kámen z různých úhlů. Pokud je rubín či jiný korund prorostlý vlásčitými krystaly rutilu, mohou tyto krystalky vytvořit v korundu obrazce ve tvaru šesticípé hvězdy a takový kámen se potom označuje jako asterický. Jeho cena je potom i několikanásobně vyšší. O vzácnosti rubínů svědčí i statistický údaj který říká, že v letech 1870 – 1970 bylo na světě nalezeno 5 kusů rubínů větších než 200 karátů, zatímco takových diamantů bylo v tomto časovém období nalezeno přes 300. Rubíny se díky své vysoké hustotě těží převážně rýžováním.

Diamant – C

Nejtvrdší (10) a nejzářivější minerál světa. Je to čistý uhlík s mimořádně hustou krystalickou mřížkou, vznikající při obrovském tlaku a ve velkých teplotách, až 200 kilometrů pod povrchem země. Jeho tvrdost je 1000x vyšší než tvrdost křemene a 140x vyšší než korundu. Většinou je diamant průhledný a bezbarvý, jeho lesk je opět bezkonkurenční – prostě diamantový a navíc dokáže díky vysokému indexu lomu a široké disperzi rozkládat bílé světlo na jeho barevné složky. Diamanty se často brousí do briliantového výbrusu, kdy vyniknou právě všechny tyto jeho vlastnosti. Kdo jednou důkladně pohlédl na hru lesku a barev nasvíceného briliantu, ví že je to nezaměnitelný pohled od kterého často až bolí oči. Diamant je však poměrně křehký a úderem ho lze celkem snadno rozštěpit. Lze ho také spálit a to již při 850°C.

Safír – Al2O3

Modrá drahokamová odrůda korundu, tvrdosti 9, jejíž odstín určuje množství příměsy oxidu titanu TiO2. Safíry mohou mít barvu jen světlounce modrou, nejvýše ceněny jsou však stejně jako u rubínu kameny sytě modré a safíry asterické. Častou barevnou mutací safírů jsou potom kameny modrozelené, zelené nebo zelené jen při určitém úhlu pohledu. Safíry se v přírodě často vyskytují jako valouny v říčních náplavech a pro svou vysokou hustotu jsou také rýžovány. Jedny z největších safírů na světě jsou velmi působivě uplatněny jako nebroušené ohlazené valouny na čelence Svatováclavské koruny a jejich hodnota je obrovská. Protože jsou safíry nalézány ve větším množství i velikosti než rubíny, jejich cena bývá většinou nižší.

Smaragd – Be3Al2(SiO3)6

Příměsí chromu zabarvená, zelená odrůda berylu, která je ve své dokonalé podobě asi nejkrásnějším, určitě nejvzácnějším a kdyby nebylo malé chybičky i nejdražším drahokamem světa. Jeho trávově zelená, měkkým leskem prozářená barva z něj dělá opravdu neskutečně krásný, magický kámen. Tou chybičkou, srážející jeho cenu, je jeho relativně malá tvrdost (8). Vzácnost jeho dokonalé podoby, bez prasklinek, vrostlic a zakalení, je tak veliká, že se prakticky ani nevyskytuje. Pokud se přeci jen někomu podaří najít takový dokonalý kámen, na vzduchu často svou dokonalost ztrácí. Po čase se v smaragdu objevují trhlinky a zakalení. Tato drahokamová odrůda berylu by tedy byla skutečným králem drahokamů, pokud by však vůbec existovala. I nedokonalé smaragdy jsou však pro svou krásu a kouzelný zelenavý třpyt plnoprávným členem drahokamové šlechtické rodiny a jsou dokonce často více ceněné než diamanty.

V poslední době se mezi drahokamovou šlechtu tlačí i tzv. ruský drahokam. Jde o odrůdu chryzoberylu BeAl2O4, zvanou alexandrit. Kámen je pozoruhodný především svou měnou barev, způsobenou pohlcováním centrální části světelného spektra. Protože však byl poprvé objeven teprve v roce 1834 na Urale, je pro jeho zařazení k pravým drahokamům příliš brzo.

Drahokamy v Čechách

S jednou výjimkou se pravé drahokamy na našem území v potřebné kvalitě a velikosti zatím nenašly. Pro amatérské sběratele je tu ale možnost, zkoušet hledat alespoň méně vzácné příbuzné drahokamů. Beryl se kromě zeleného smaragdu vyskytuje i v mutaci žluté – zlatý beryl, modré – akvamarýn nebo růžové – morganit. Nalezištěm těchto variant berylu je například lom U obrázku poblíž Písku. Krystaly obecného berylu lze také najít u Poběžovic - severozápadně od Domažlic, u Stříbrné Skalice, u Třebešic mezi Kutnou Horou a Čáslaví nebo u Meclova - východně od Poběžovic. Korund se vyskytuje v mnoha barevných formách, často i velmi ceněných, například čirý – leukosafír, oranžový – padparadža, žlutý safír, fialový korund nebo jako obecný, často zakalený, šedý nebo zcela neprůsvitný kámen. Lze ho najít V Čejově u Humpolce, ve Zbořeném Kostelci, Pacově hoře u Chýnova i Českém Středohoří. Diamant jako prvek se samozřejmě vyskytuje pouze jako diamant v různé kvalitě nebo jako jiná forma uhlíku. Pokud vám tedy bude stačit diamant ve formě uhlí, zřejmě uspějete v některém z uhelných dolů nebo i na haldách blízko nich. Diamant ve formě tuhy ale určitě najdete i v některé ze svých domácích tužek.

Celkem úspěšní u nás můžete být i při hledání kamenů, které jsou často využívány k imitaci pravých drahokamů. Pro svůj téměř diamantový lesk, poměrně vysokou tvrdost a většinou dokonalou průhlednost se k nahrazování diamantů používá například zirkon. Ten je sám o sobě krásným kamenem, zejména pak, když jde o zabarvenou variantu. Například v Českém Středohoří se dá vyrýžovat i velmi pěkná červenooranžová až hnědooranžová forma zirkonu - hyacint. Při troše štěstí se dá u nás najít i kámen, který je sám o sobě, pokud se přírodě vyvede, velmi drahý a vzácný – spinel. Jsou jím například imitovány rubíny na Svatováclavské koruně. Z toho vyplývá, že se vyskytuje v červených formách, ale i neprůsvitných, uhlově černých. Černá forma bývá označována jako pleonast a v podobě poměrně velkých zrn jí můžeme najít znovu ve štěrcích Českého Středohoří. Spinel je tady ale možné najít i v podobě průhledných karmínově nebo medově zabarvených zrníček. Vyskytuje se i na Zlatém potoce v Kašperských horách nebo u Běstviny nedaleko Čáslavi.

S rubíny a smaragdy skutečné drahokamové kvality se v našich krajích asi nesetkáme. Nebo se to zatím nikomu ještě nepoštěstilo. Diamanty byly na území České republiky nalezeny celkem tři. Stalo se tak v Českém středohoří, kde byly objeveny v odpadu, vznikajícím při těžbě českých granátů. První byl zjištěn při broušení zadního kaménku v roce 1869, měřil přibližně 4x3mm, zatímco poslední nalezený diamant na našem území byl menší než jeden milimetr. Zcela jiné je však postavení naší země co do významnosti nalezišť safíru.

Na jednom velmi omezeném místě na severu, poblíž od světa odtržené horské osady, se na několika málo metrech čtverečních, nachází naleziště nejkrásnějších evropských safírů. Svou kvalitou, zde nalezené kameny, často prý předčily i safíry cejlonské, i když většinou nedosahovaly jejich velikosti. Safíry z Malé Jizerské louky, uprostřed Jizerských hor, hledali lidé u soutoku Jizerky a Safírového potoka, již od 16. století. Jejich krásou se těšili místní páni i zdaleka sem přivábení Vlaši. Velikost kamenů z tohoto naleziště se v průměru pohybuje okolo 2 – 3mm, byly zde však nalezeny i přírodní klenoty o velikosti jednoho centimetru a váze až 10 karátů*. Na Jizerce se občas nachází i safíry s působivým zelenomodrým probarvením. Naleziště v Jizerských horách je dnes součástí přírodní rezervace a o jakémkoliv druhu hledání safírů tu nemůže být ani řeč. Jámy dávných hledačů jsou již dlouho zanesené pískem a zarostlé travou. Jen těžko jde dnes najít stopy po dávné safírové horečce. Místo je to však i tak kouzelné a stojí za to je navštívit i bez zlatokopeckých ambicí.

Asi nikdy na svých toulkách po České republice nenajdete jeden ze čtyř pravých drahokamů. Přesto je myslím dobré o nich vědět, být si vědom jejich výjimečnosti, stálosti a krásy, kterou příroda v hlubinách této planety dokáže vytvořit. V kouscích věčné, tvrdé, třpytící se hmoty je zcela jistě uchováno něco z té energie, kterou byly stvořeny. V jejich barvách a lesku je soustředěna krása i tajemnost nedostupných podzemních žhavých a neklidných říší a v jejich vzácnosti je trvalá, časem neovlivnitelná hodnota. Stojí proto rozhodně za to, přijít si je prohlédnou alespoň do muzea, zahledět se do nich a nechat je na sebe působit.

* 1 karát = 0,2 gramu (jednotka odvozená od téměř konstantní váhy semen rohovníku obecného)

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Plitvická jezera
Jestli jste někdy jeli na dovolenou do Chorvatska, určitě víte, jak je tam cesta dlouhá. Proto je výhodné a příjemné si...
Kamenná slunce
V České republice ojedinělé geologické přírodní útvary, připomínající sluneční kotouče.
Houseboat na Baťově kanálu
Přijíždíme autem k plavební komoře ve Spytihněvi. V rejdě kotví mnoho lodí a jedna z nich se stane na následující týden...
Noc v Pohádce
Ještě jednou se Moskyt pustil do pátrání po záhadách šumavské samoty, poznamenané temnou minulostí. Po zimě zase o...