Nechal se duch z pivoňského kláštera znovu vyfotografovat?

Před devíti lety podnikl Moskyt výpravu do trosek bývalého kláštera v Pivoni. Zkoumal tu okolnosti zvláštní příhody, která prý z areálu v roce 1994 vyhnala dva kameníky, pracující na záchraně kostela. Dříve než klášter ve spěchu opustili, podařilo se jim fotoaparátem zachytit něco podivného. Neobvyklý objekt letos nečekaně ve stejné kostelní lodi zachytil na fotografii i jeden z našich čtenářů a napsal nám o tom.
dvě postavy před výklenkem
levitující koule ve dveřním otvoru
detail koule se strukturou obličeje
vzadu za žebříkem
2 fotografie po 3 vteřinách, první čistá, druhá tato

Dobrý den,
zaujal mne váš článek o pivoňském klášteře a zjevení ducha. Pivoňský klášter jsem navštívil 2x. Při druhé návštěvě letos v květnu jsem v kostele za oltářem v Pivoni vyfotografoval něco, co si nedokážu vysvětlit. Vypadá to jako malá kulička bílého světla. Nedokážu najít jediné vysvětlení, jak by se toto mohlo na fotce objevit, vzhledem k tomu, že jsem na tomto místě krátce po sobě vyfotil více fotek s naprosto stejným nastavením fotoaparátu.

Pivoň jsme navštívili přesně 9.5. tento rok. Přímo v klášteře jsme byli tak kolem 2 nebo 3 hodiny, to by se dalo přesně zjistit z metadat fotografie. Chtěl jsem se podívat do útrob starých budov a tak jsme i přes zákaz vstoupili nezamčenými dveřmi do areálu kláštera. To co je zakázáno nejspíše láká nejvíce a tak jsme i přes tabulku "vstup zakázán" vstoupili dovnitř. Bylo hezké počasí, slunečno, tak jsme pořídili spousty fotografií z tohoto mysticky působícího místa. Nejdříve jsme šli do kostela a prošli jsme si ho. Poté jsem pravděpodobně na místě bývalého oltáře požádal svou přítelkyni o ruku, což byl také můj prvotní důvod k návštěvě tohoto místa, protože už při první návštěvě na mne toto místo silně zapůsobilo a to jsem nebyl vevnitř. Uvnitř byl zážitek ještě silnější. Vevnitř jsme pořídili nějaké fotografie.

Fotky, které posílám, byly pořízeny v místech pod kulatým oknem a byly pořízeny tak, že jsem digitální fotoaparát položil na kámen a nastavil samospoušť. Takto jsem v krátkém intervalu pořídil asi 4 fotky, takže naše poloha na nich je prakticky stejná. Nastavení fotoaparátu bylo stále stejné, světelné podmínky také. Mezi jednotlivými fotkami jsem jen vždy odběhl nastavit samospoušť. V tom okamžiku jsme byli v kostele sami, ale před klášterem v té době byli ještě jiní turisti, kteří později do kostela přišli. Ale to my už jsme měli kostel důkladně prolezlý a vyfocený a byli jsme na odchodu. Podívali jsme se ještě do jiných míst kláštera a potom jsme odjeli.

Posílám 2 fotografie pro srovnání. Obě fotografie byly pořízeny stejným fotoaparátem se stejným nastavením v krátkém časovém intervalu za sebou asi 30 s. Na jedné fotografii (DSC_0060) je nalevo od nás vidět bílý flek, který na druhé fotografii není. Je možné, že se jedná o nějakou vadu fotografie, ale vzhledem k tomu, že se fotografováním zabývám jako amatér a tento úkaz jsem na svých fotkách ještě neviděl, tak mne toto zaujalo. Prosím prozkoumejte obě fotografie a posuďte sami. Budu rád, když budu znát názor lidí povolaných a tento úkaz se objasní. Třeba i tím, že nejde o žádného ducha.

Zaslanou fotografii s neznámým bílým „objektem“ nechceme příliš komentovat. Úsudek nechť si každý udělá sám. Můžeme snad jen doplnit, že na fotografii pořízené kameníky v roce 1994 je zachycen také objekt bílé barvy a jakoby mlžné konzistence. Je však podstatně větší a jiného tvaru.

Kulatý světlý flíček rozhodně nevypadá na odlesk slunečního, nebo jiného světla. Na zaslané fotografii také evidentně není zachycen klasický a nyní tolik populární útvar zvaný orb, který je v naprosté většině případů jen rozostřenou částicí prachu napálenou bleskem, umístěným v těsné blízkosti malého objektivu kompaktních přístrojů – viz foto: ukázka orbů.

Přítomnost bílého objektu na fotografii by snad bylo možné vysvětlit tak, že zrcadlovka, kterou byl snímek pořízen, zachytila a bleskem osvítila nějaký poletující větší předmět (třeba chmýří), který byl v okamžiku expozice mimo nastavenou hloubku ostrosti (blízko objektivu). To už je ale jen spekulace. Jinak samozřejmě za celého Moskyta přejeme autorovi fotografie a jeho přítelkyni šťastné manželství, tím víc, že byl návrh k němu učiněn na takovém neobyčejném místě.

26. 1. 2016

Další fotografický příspěvek z Pivoňského kláštera nám poslal Teddy

Již od mala navštěvuji Pivoňský klášter. Vždy mne něčím tajemným přitahoval. Ať jsem ho navštívil s kýmkoli, nebyl nikdo, kdo by se tam cítil tak příjemně a uvolněně jako já. Spíše naopak a raději chtěli ihned pryč. Při procházení klášterem jako by člověk cítil na různých místech pokaždé jiný pocit. Někde radost, uvolnění, jinde zase strach, nebo pocit, že tam nejste sami. Já sám se nejlépe cítím přímo v kostele, kde cítím jen pozitivní energie. Horší je to v jiných částech. Jednou jsem po žebříku vylézal do patra a nikdy nezapomenu na to, jak se žebřík podtrhl a já zůstal viset na traverze. Byla to taková síla, která hodila žebřík stranou, že pro mně je to trochu záhada. Asi jsem tam neměl v tu chvíli být. Já sám vím, že samo se to takhle stát nemohlo. Ale to vím jen já. Tyto věci vám nikdo nikdy neuvěří. Ani já sám bych tomu, pokud by mi tom někdo říkal, asi nevěřil.

Před pár lety jsem pořídil v klášteře i lepší foto. Ale po příjezdu domů byla na fotu jen záře a po pár dnech nebyla fotka vůbec. To samé se mi stalo i v Německu, kdy jsem fotil starou babičku krmící v Mnichově ptáky a kachny. Na fotu jen záře a poté ani foto. Toho byl přítomen i můj kolega z práce. Myslím si, že zachytit na snímku ducha je záležitost určitého času, ve kterém fotíte, charakteru člověka, jeho cítění a hlavně v úmyslu, s jakým do míst vstupuje. Na Pivoňském klášteře jsem měl i tu čest dělat novou střechu. Je smutné se teď dívat, jak pomalu po částech mizí díky zlodějům a vandalům. Připadá mi, že po vstupu do kláštera jako by si vás ti duchové prověřovali a pak se k vám i tak chovají. Myslím, že těm co klášter rozkrádají a ničí se to zajisté nevyplatí.

Teddy

Rubrika: 
Další články na podobné téma: 

Komentáře

ze kterého kláštera je to schodiště ?

Obrázek uživatele Leoš Drahota

Ilustrační foto orbů nebylo pořízeno v žádném klášteře, ale ve věži (bergfritu) hradu Bezděz.

Leoš Drahota bM

Neříkám, že nelze vyfotit duchy. jenom vím, že kdo fotí běžnějším kompaktem s malým sklem (čočkou objektivu), takové "úkazy" fotí často. Jakmile jsem pořídil zrcadlovku a fotím větším sklem (pořádnými objektivy), už jsem takové orby a podobné efekty nevyfotil, protože efekt nasvícení prachové částečky bleskem při širším skle zanikne. Tolik pro Orbisty. Tento hořejší záběr je dle autora focen zrcadlovkou. Často se stává, že se oblýskne ve vlhkém a chladnějším prostoru kondenzující pára. Duchové jednoznačně jsou, ale jen málo kdy je možno je vyfotit. Jedině při nějaké materializaci, aby jejich pole vibrovalo v našem viditelném spektru a nebo velmi blízkém infračerveném. to by ještě čip digitálu zvládl zachytit, víc ne.
(spravte si formulář, blbne to při zadávání)

Obrázek uživatele No.666

Ta mlhovina je vydechovaná pára osvícená bleskem. Objevuje se to na fotkách dělaných v chladu a tmě, když fotograf nezadrží dech. :) Proto to bývá k vidění na fotkách z jeskyní, štol, sklepů, hřbitovů v noci apod. To kulaté s tváří (kterou tam teda nevidím) je zas klasický "orb". Jediné poměrně záhadné je to první bílé "něco".

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Napište nám prosím bez váhání své nápady, náměty, návrhy ke spolupráci, připomínky a poznatky.

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Přihlášení

Čertovy skály
Skalních útvarů, které mají něco společného s čerty, najdeme na území Česka mnoho. Jeden takový kamenný útvar, který...
Zachráněná hrobka
Vrátil jsem se skoro po třech letech na místo, kde jsem v příšeří zpustlého lesa zanechal svému osudu rozpadající se...
Klokočovská Královská lípa
Pojďte s námi na malou, krátkou, ale zdvořilou návštěvu východočeského prastarého památného stromu, rostoucího a...
Generál B.Z.A. Jerry Packard
Vydali jsme se do lesa skřípnutého mezi Berounkou a strakonickou dálnicí, abychom tu zavzpomínali na první trampy a...