Kostnice v Sedlci

Kosti a kostičky z tisíců zemřelých tvoří unikátní výzdobu hřbitovní kaple v Sedlci u Kutné Hory.

Hřbitovní kapli Všech svatých, která ukrývá sedleckou kostnici, nechali stavět představitelé cisterciáckého řádu koncem 14. století. Jejich klášter, první v Čechách, stál v Sedlci již před založením Kutné Hory a díky stříbru objevenému později pod jeho pozemky si mniši mohli směle dovolit velkorysé stavební aktivity. Vybudovali i nedalekou první českou katedrálu a v té době největší chrám na našem území – kostel Panny Marie. Snad někdy ve 13. století prý přivezl opat sedleckého kláštera Heidenrich z Božího hrobu v Jeruzalémě hrst hlíny a rozházel ji na pozemku dnešního hřbitova. Tím se hřbitovní půda poblíž rozrůstajícího se a prosperujícího města stala součástí Svaté země a zájem o pohřbení v Sedlci velmi vzrostl. Kapacita hřbitova pak byla brzy naplněna. Chtěli tu být pochováni nejen lidé z celých Čech, ale i z okolních zemí. I z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o stavbě hřbitovní kaple - tzv. karneru. Epidemie i husitské války zuřící v blízkosti města dodaly další tisíce mrtvých těl a tak se starší hroby musely rušit a ostatky vyhrabávat. Vždyť jen během morové epidemie v roce 1318 bylo v Sedlci pohřbeno na 30 tisíc lidí!

Karnery se od středověku stavěly jako dvoupatrové kaple, do jejíž spodní části byly ukládány kosti ze zrušených hrobů, zatímco vrchní patro sloužilo k vykonávání zádušních mší za zemřelé. Podle raného papežského nařízení čekaly ve spodním podzemním patře ostatky mrtvých na vzkříšení, vrchní část pak byla zasvěcena Všem svatým, aby zde každý ze zesnulých nalezl svého světce.

Zpočátku byly v Sedlci kosti ze zrušených hrobů jen tak vyskládány kolem kaple. Později (1511) je skoro slepý mnich srovnal do šesti pyramid ve spodní části karneru a založil tak nevědomky dnes unikátní kostnici. Její podoba však během následujících staletí doznala mnohých změn. Kosti byly znovu přerovnány v roce 1661 spolu s opravou klenby, kapli i kostnici pak dále upravil počátkem 18. století Jan Santini Aichl. Při této přestavbě uplatnil na spodní části kaple i v jejím interiéru specifický architektonický styl – barokní gotiku a vytvořil návrhy ojedinělé výzdoby z lidských ostatků. Prvky z lebek, kostí a kostiček navíc ozdobil svícny a dalšími doplňky. Ani to ale nebyla zdaleka poslední úprava sedleckého karneru a jeho ojedinělé dekorace.

V roce 1784 císař Josef II zrušil sedlecký klášter a jeho majetek spolu s hřbitovní kaplí odkoupili orličtí Schwarzenbergové. Ti zadali práci na úpravě výzdoby kostnice řezbáři Františku Rintovi z České Skalice a ten se tohoto úkolu ujal velmi radikálně. Spolu se svou ženou a dětmi rozebral dvě ze šesti pyramid sestavených mnichem, vyčlenil kosti pro výzdobu a zbylé ostatky (40 kubíků) s náležitou pietou pohřbil na hřbitově pod velký železný kříž. Všechny kosti určené k výzdobě vydesinfikoval a vybílil chlorovým vápnem. Pak spolu s rodinou deset let až do roku 1870 sestavoval lebky, lopatky, femury, čelisti, žebra, klouby, obratle a pánve do různých ornamentů, řetězů, monstrancí, písmen a girland, aby tak vytvořil unikátní historickou památku.

Patrně největšímu zájmu z Rintova díla se těší pozoruhodný lustr sestavený ze všech druhů kostí lidského těla, visící ve středu kostnice. Pod lustrem je pak v dlažbě patrný vchod do podzemní hrobky, kde je pochováno patnáct významných kutnohorských občanů. Před jednou ze čtyř zbylých kostěných pyramid mohou návštěvníci kostnice obdivovat erb Schwarzenbergů, složený Rintem s velkým smyslem pro detail. Například krkavec klovající oko uťaté hlavě Turka, v pravé dolní čtvrtině erbu, je svou kombinační názorností až fascinující. O tento výjev obohatil erb významného šlechtického rodu císař Rudolf II poté, co Adolf ze Schwarzenbergu v roce 1598 slavně dobyl tureckou pevnost Raab. Velmi vyvedený je i kalich ve výklenku nad schodištěm u vchodu do kostnice. V prosklených skříních pod lustrem je možné si prohlédnout lebky husitských válečníků, ozdobené hrozivými zraněními. Některé z těchto záseků, proražení či odseknutí velkých částí kosti jsou přitom zhojené, což dokazuje, že voják i s takovou dírou v hlavě nakonec přežil.

Kostnice v Sedlci, uchovávající ostatky až 40 000 mrtvých, má lidem připomínat jejich vlastní smrtelnost a pomíjivost pozemské existence. Vzhledem k unikátní výzdobě a související historii ji však stojí zato navštívit i z jiných, méně filozofických důvodů.

Otevřeno po-ne:
IV.-IX. 8:00-18:00
X. 8:00-12:00, 13:00-17:00
XI-III. 9:00-12:00, 13:00-16:00

Další články na podobné téma: 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Naše šibenice 2 - Spravedlnost
2. část seriálu o pozoruhodných, ale již téměř ztracených a zapomenutých památkách, skrývajících se ve stínu stromů na...
Nová Amatérská jeskyně
Počátkem listopadu se Moskyt vydal do nejdelšího jeskynního systému České republiky. Strastiplné, hrůzostrašné, ale i...
Kašperk
Hrad Kašperk se nachází uprostřed krásných šumavských lesů nedaleko města Kašperské hory. Nechal ho v roce 1356...
"Asi půl druhého kilometru za Rehberskou vsí, směrem k jihozápadu tekou vody průplavu, spojujícího Vydru s Kiemelnou....