Deník psaný nikoli rozsypaným čajem - díl 9.

Od té doby, co jsem se osobně zúčastnil olympiád v Aténách a v Turíně, prohlašuji, že olympiáda v Česku není žádná utopie a že když to dokázala taková netáhla jako Italové a Řekové, tak to dokážeme taky. A po dvou týdnech pobytu v olympijském Pekingu dodávám, že tak, jako to udělali Číňani, to neuděláme. A troufnu si říct, že s tím bude mít problémy i Londýn a další pořadatelská města se olympijskému projektu Peking sotva přiblíží.

Ptačí hnízdo a hodinky za milion

Co mě k tomu názoru vede? Porovnání a osobní zkušenost. Zatímco autoritativní Řekové a Číňani si mohli dovolit zakázat půlce automobilů vyjet, v liberální Anglii by tohle mohl být problém. O olympiádě v Turíně jako by nikdo z místních nevěděl, v Aténách to bylo podobné. Tady? Novináři z MF se vypravili do superchudého Charbinu, kde nemají co do huby a žijou v rozmlácených barácích a přijeli s šokující zprávou: domorodci sedí v chatrčích a v televizi sledují medailové žně národních hrdinů. Inu, propaganda dělá divy.

Tohle všechno mne napadlo během výletu na olympijská sportoviště, jmenovitě atletického a plaveckého stadionu. Jak "ptačí hnízdo" tak "vodní kostka", jak se zmíněným stadionům přezdívá, leží v oblast pojmenované Olympic Green, což je vlastně centrum veškerého olympijského dění. Kromě atletického a plaveckého stadionu tu najdete ještě haly na gymnastiku, šerm, dvě budovy velikosti kongresového centra, jednu pro píšící novináře, druhou pro zástupce elektronických médií a kromě toho všeho spoustu promenád, zeleně, parků a vodotrysků. A to je to, co mi chybělo v Aténách, stadiony sice postavily, prapory vyvěsili, ale nějak zapomněli na to, že v tom všem taky žijí lidi. A samotná sportoviště? Většinou se posuzuje ladnost a funkčnost konstrukce, ale Ptačí hnízdo a Vodní kostka jsou jedny z mála sportovních staveb, u nichž jasně převažuje forma, tedy vnější vzhled. Všechno, co je funkční, se ukrývá pod obalem. A dostanete-li se oběma stavbám na dosah, nezbývá vám než němě zírat. Ptačí hnízdo je fakt krásné a když se postavíte přímo pod něj, máte pocit, jakobyste stáli před chrámem. Pocit velikosti umocní, vejdete-li dovnitř. Když máte někam nacpat devadesáttisíc lidí, musíte postavit něco, co je veliké jako pět Sazka arén nebo čtyři nové stadiony fotbalové slavie. A tady hraje každý detail, všichni vidí, všichni slyší. A když třeba čínský výškař překoná laťku, ozve se řev, který vás ohluší a ohromí.

To Vodní kostka je stavba poněkud komornější, zato však ještě estetičtější. Její vnější podobu - kvádr z modrých bublin určitě znáte. Ale už vám asi neukázali, že na prostranství před kostkou je soustava vodotrysků předvádějících něco jako naši Křižíkovu fontánu. S tím rozdílem, že tady proudy vody vytryskují rovnou z chodníku, můžete si mezi ně vlézt nechat se vyfotit nebo jen tak osprchovat. Uvnitř Kostky na vás čekají skleněné dělící stěny, po kterých neustále stéká voda a na podlaze místo záhonů malá jezírka a nádržky s pískem a kamínky. Paráda.

Mezi stadiony a halami jsou rozesety pavilony, ve kterých prezentují svoje zásluhy hlavní olympijští sponzoři. Zalézáme do pavilonu Omegy, kde je umístěna expozice historie měření času na olympiských hrách a kromě toho také obchod s kompletním sortimentem renomované švýcarské firmy. Jak tak koukáme, jestli by se nenašlo něco, co by se alespoň cenou přiblížilo našim možnostem, narážíme na exemplář, který nám vyráží dech. Nikoli provedením, ale cenou. Za hodinky zdobené pravými drahokamy s oranžovým páskem tu chtějí milion yuanů, v přepočtu dva a půl milionu korun. A klidně je vystaví i s cenovkou do výlohy, to je síla. Ještěže nás zítra čeká výlet na Silk market, tržnici proslulou prodejem kopií takřka čehokoli za směšně nízké ceny. Schválně, za kolik tam budou mít olympijské omegy...

Rubrika: 

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Nová Amatérská jeskyně
Počátkem listopadu se Moskyt vydal do nejdelšího jeskynního systému České republiky. Strastiplné, hrůzostrašné, ale i...
Svatý Kámen
Neobvyklé poutní místo na samém jihu Čech
Král Šumavy a jeho kanál 54
Moskyt se vydal až na naší samotnou jižní hranici, aby tu pátral po stopách skutečného Krále Šumavy. Po stopách...
Žatec – chmelařské centrum pro každého
Město Žatec je centrem českého chmelařství. Dlouholetá tradice pěstování světově uznávaného žateckého chmele se...