Archeoskanzen Modrá

Při příjezdu do Velehradu od Starého Města si dobrý pozorovatel ihned všimne dřevěné palisády v těsné blízkosti silnice. Pro mnohé to bude možná překvapením, protože ona stavba tu není dlouho. Začala vznikat v roce 2003 a otevřena pro veřejnost byla počátkem léta 2004. Za svými nahrubo otesanými kůly skrývá ideální podobu slovanského sídliště z 9.století, doby Velké Moravy.
Archeoskanzen Modrá
Dřevěné stavby skanzenu
Dřevěné stavby skanzenu
Interiér dřevěných staveb
Interiér dřevěných staveb
Interiér zděné stavby v mocenském areálu
Interiér zděné stavby v mocenském areálu

Celý skanzen je tvořen stavbami jejichž podzemní části jsou vybudovány podle skutečných archeologických nálezů. Nadzemní části jsou pokusem ol rekonstrukci podle poznatků, které k této epoše našich dějin věda má. Stavby spolu nikdy nestály pohromadě, ale byly sem přemístěny z okolí a zde uspořádány do několika celků.
Prvním co návštěvník uvidí, je už ona zmíněná palisáda s mohutnou vstupní branou a dvouvěžím. Uvnitř je skanzen rozdělen na několik částí. Areál hospodářský, mocenský a areál řemeslnický. Mimo opevnění stojí ještě areál církevní, u kterého se trochu zastavíme. Jedná se o repliku kostela, který je typickou církevní stavbou Velkomoravské doby.

Kostel sv. Jana
Archeologický průzkum kostela proběhl v roce 1953, tedy přibližně 40 let l od doby objevení základů. Na místě nálezu je dnes vidět jen kamenná podezdívka ve tvaru původních základů. Můžeme si udělat představu o velikosti a umístění kostelíka. Rozměry lodi byly 9 x 7 metrů, protáhlý pravoúhlý presbytář byl dlouhý 4 metry.
Kostel byl postaven z kamene, který pocházel z nedalekých Chřibů, nebo jak říkají také místní, z Buchlovských hor. Z nálezů se nedá přesně vyčíst, jak opravdu kostel vypadal, ale předpokládá se, že šlo o celokamennou stavbu spojenou maltou. Zdi byly pravděpodobně z vnitřní části omítnuty a nabíleny. Kostel vznikl asi začátkem 9.století a v první polovině 13.století byl opraven a zrekonstruován. Jeho podoba se velmi změnila. Byla upravena střecha a strop a byly sem umístěny kamenné sloupy, které vše podpíraly. Kostel v následujících stoletích chátral a byl posupně rozebrán místními obyvateli, kteří tento materiál použili na stavbu svých domů. Dodnes se můžeme setkat se zbytky kostela v některých staveních v Modré. Tyto stavební prvky ale nepochází z původního kostela z 9. století, jak se občas lidé mylně domnívají. Jejich původ spadá do doby vrcholného středověku, tedy do doby po rekonstrukci.
Replika kostela, která stojí v těsné blízkosti původních základů, je jen hypotetickou rekonstrukcí. Ze zbytků základů není možné určit detaily stavby, jako je například počet či rozmístění oken. Přesto se novodobí stavitelé snažili využít všech poznatků, které z dlouhodobého průzkumu mají.

Vraťme se zpět mezi opevnění. Při naší návštěvě bylo vidět, že je skanzen otevřen jen krátce. Ještě zde probíhaly drobné dokončovací práce. Když jsme vstoupili do největší a jediné kamenné stavby (mimo kostela), udělalo se některým trochu nevolno. Byl zde zvláštní smrad, jehož zdroj jsme vcelku rychle identifikovali. Strop a další dřevěné části knížecího paláce byly čerstvě natřeny hovězí krví smíchanou se žlučí. Právě tak, jak to dělali naši předkové, aby dřevo chránili a konzervovali. Nevím,zda už hleděli na estetické hledisko, ale dřevo po několika nátěrech krví dostane krásnou hnědočervenou barvu a po řádném zaschnutí se i nepříjemný zápach ztratí. Později jsme zjistili, že i úprava dřeva v kostele byla stejná, ale tam po smradu už nebyla ani stopa.

Život ve skanzenu
Celý skanzen žije svým životem a není to jen mrtvé seskupení dřevěných staveb. Po areálu se volně pasou ovce a kozy, které jsou hlavně pro děti lákavým zpestřením. V hlavní sezóně je tady bohatá nabídka programů. Je možné si vyzkoušet dávná řemesla, prohlédnout původní plodiny, keře, stromy, či zavítat na nějakou slavnost, výstavu nebo trh. V kostele sv. Jana se konají velmi oblíbené svatební obřady.

Pokud jste už unaveni návštěvou u Starých Slovanů, můžete se posílit v místním bufetu, který svým vzhledem také zapadá do doby Velké Moravy. Mimo běžné nabídky zde můžete ochutnat nějakou dobrotu z udírny nebo grilu a žízeň uhasit uherskobrodským pivem.

Archeoskanzen Modrá leží na samém okraji obcí Modrá a Velehrad. Po jeho úplném dokončení se stane unikátním objektem, který na našem území nemá obdoby. Podle autorů projektu se díky nedalekému poutnímu místu na Velehradě může stát vyhledávaným místem našich i zahraničních turistů.

Upozornění redakce:

Tento článek byl napsán a publikován na původní verzi webových stránek Moskyta v roce 2004. Toto nové vydání je jen minimálně upravené, proto se mohou některé popisované skutečnosti lišit od současného stavu.

http://www.archeoskanzen.cz/

Hospodářský areál
Hospodářský areál
Hospodářský areál
Hospodářský areál
Hospodářský areál
Řemeslnický areál
Hospodářský areál
Řemeslnický areál
Rybník vedle skanzenu, v pozadí Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje
Replika kostela
Sloupy původního středověkého kostela

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte!

Mapa

Poslední komentáře

Sociální sítě

Odkazy

Retrofoto.net
historické fotografie
Zdeněk Mikšík
fotografie - camera obscura
Leoš Drahota
fotografie
Jenda Mikšík
fotografie a film
Muzeum Bojkovska
národopisné muzeum Slovácka

Krušnohorská salaš Rýžovna
Při lyžování v Krušných horách jsme se náhodou dozvěděli, že snad někde v okolí Božího Daru se nachází salaš Rýžovna....
Pod podí
Do Chorvatska k moři jezdí každoročně miliony cizinců. Láká je slunce a hlavně moře. Někdo se jen povaluje na pláži a...
Vody prostá Hostivařská přehrada
Jedno z nejpopulárnějších rekreačních center hlavního města letos nebude Pražanům k dispozici. Hostivařská přehrada,...
Alpy
Zpočátku nic nenasvědčuje tomu, že se jedná o horskou turistiku, cestička se pohodlně klikatí lesem a stoupá jen...